Ruský finanční sektor utrpěl stovky miliard dolarů „přímých ztrát“ v důsledku rozsáhlých sankcí uvalených EU a USA a dalšími spojenci za invazi prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu. Uvedla to agentura Bloomberg s odkazem na interní dokument ministerstva financí, který má k dispozici.
Pokles cen pohonných hmot byl hlavním důvodem zpomalení růstu cen v srpnu. Naopak ceny spojené s bydlením rostou raketově vzhůru, vychází z dat Českého statistického úřadu.
Skutečně jsme udělali vše potřebné, abychom získali půjčku od Mezinárodního měnového fondu, prohlásil předseda ukrajinské vlády Denys Šmyhal. Fond je však obezřetný a poukazuje na vysokou míru nejistoty související s válkou.
Ruský oligarcha Michail Fridman nabízí Ukrajině miliardu dolarů. Požaduje, aby bylo jeho jméno smazáno ze sankčního seznamu. A není sám. S podobnými návrhy podle listu The Wall Street Journal přicházejí i další podnikatelé a banky. Jsou to marné pokusy, alespoň zatím.
Den D. Tím se zdá být pátek 9. září. V Bruselu se schází evropští lídři a energetičtí experti, aby dojednali společné unijní řešení energetické krize. A v Praze probíhá setkání evropských ministrů financí a guvernérů. Téma? Očekávaná recese. Té přitom podle slov evropského komisaře pro ekonomiku Paola Gentiloniho lze ještě zabránit.
V Bruselu dnes budou unijní lídři hledat společné řešení aktuální energetické krize, aby se Evropa vyhnula katastrofickým scénářům před nadcházející zimou. Na stole budou hlavně dva návrhy – vyloučení plynu z trhu s elektřinou a daň z mimořádných zisků. „Já jsem spíš pro iberskou cestu, tedy toho, aby plyn neurčoval cenu na trhu. Je to jednodušší a efektivnější cesta. Nicméně i tak očekávám, že můžeme čekat maximálně nějaký rámec, který jednotlivé státy budou muset naplnit po svém,“ říká zakladatel Skupiny Amper a odborník na energetický trh Jan Palaščák.
Hrubý domácí produkt válkou zmítaná země se ve druhém čtvrtletí propadl o kritických 37 procent. Přitom již v prvním kvartálu HDP Ukrajiny padalo o 15 procent. Ukrajina je tak v recesi a nepomáhají tomu ani reformy, které ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prosadil krátce po začátku invaze.
Před pátkem 9. září, kdy se sejde Rada Evropské unie kvůli řešení energetické krize, se začínají představovat jednotlivé návrhy. Evropská komise požaduje to, čemu se Česká republika zatím brání.
PPF pod vedením Jiřího Šmejce výrazně mění byznysovou strukturu. Chce se více soustředit na evropské trhy.
Ruský prezident na ekonomickém foru ve Vladivostoku řekl, že Západ se sankcemi snažil Rusko odstřihnout od příjmů z prodeje rozsáhlých energetických zdrojů, jimiž Rusko disponuje, to se mu ale nepodařilo.
Češi kvůli drahotě šetří na všem možném kromě léků, hlavně na benzínu a naftě. Přijdou krachy firem či restaurací a růst nezaměstnanosti.
Prezident Petr Pavel: Média veřejné služby by neměla být závislá na vůli vlády. Česko by podle prezidenta mělo mít takový model, který zajistí maximální nezávislost a předvídatelné financování, které je střednědobé. Žádné veřejnoprávní médium nemůže fungovat z roku na rok, uvedl.
