Reklama

Finsko se rozhodlo vstoupit do NATO, Turecko má výhrady a Rusko je proti

finský ministr obrany Antti Kaikkonen a ministr zahraničí Pekka Haavisto
čtk
 ČTK

Finsko podá přihlášku do Severoatlantické aliance. Rozhodnutí společně oznámili finský prezident Sauli Niinistö a premiérka Sanna Marinová. Rozhodnutí exekutivy má ještě schválit parlament, což ale je považováno za formalitu. Proti rozšiřování NATO je Rusko, které přitom svým vpádem na Ukrajinu přimělo Finsko a také Švédsko, aby začaly podnikat kroky směřující k členství v alianci.

Reklama

Ruský prezident Vladimir Putin už v sobotu označil finské rozhodnutí za chybu. Ze členů NATO výhrady vůči vstupu obou dosud neutrálních severských zemí vyjádřilo Turecko s poukazem na jejich údajnou podporu Kurdské strany pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po dnešním jednání ministrů zahraničí aliančních zemí v Berlíne nicméně uvedl, že Turecko nehodlá rozšíření zablokovat.

Indie, druhý největší producent pšenice na světě, zakázala její vývoz

Indie, druhý největší producent pšenice na světě, zakázala její vývoz. Obchodníci jsou v šoku

Indie, která je druhým největším producentem pšenice na světě, zakázala s okamžitou platností vývoz této komodity do zahraničí. Informovala o tom agentura Reuters. Důvodem jsou rychle rostoucí ceny na domácím trhu. Vláda bude ale moci udělit ze zákazu výjimky. Analytici se obávají dalšího růstu cen pšenice na mezinárodních trzích poté, co omezení vývozu hrozí kvůli válce i v případě dalších dvou velkých světových dodavatelů – Ruska a Ukrajiny.

Přečíst článek

Žádost o finské členství by mohla být oficiálně předána bruselské centrále aliance už příští týden. Brzy by mohl Helsinky následovat také Stockholm, který dává najevo, že by mohl do aliance vstoupit, a to v koordinaci se svým menším sousedem. NATO by se tak rozrostlo na 32 členských státůsoučasných 30.

"Je to historický den. Začíná nová éra," řekl dnes podle agentury AFP prezident Niinistö při oznamování finského rozhodnutí. Už v sobotu Niinistö o tomto záměru telefonicky hovořil s ruským protějškem Vladimirem Putinem, který zopakoval odmítavý ruský postoj. Šéf Kremlu varoval, že změna finské zahraniční politiky bude mít negativní dopad na bilaterální vztahy a že ukončení tradiční neutrality Finska by bylo chybou. Ve čtvrtek Moskva prohlásila, že by takový krok považovala za ohrožení, na které bude reagovat.

Historický moment pro NATO

V sobotu byly Švédsko s Finskem zvláštními hosty pracovní večeře, kterou v Berlíně začala dvoudenní neformální schůzka ministrů zahraničí zemí NATO. Ze strany aliančních států výhrady vůči možnému severskému rozšíření NATO vyjádřilo Turecko, zatímco vedení aliance a ostatní členské státy ho jasně podpořily. Například šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková dnes hovořila o "historickém momentu" a řekla, že případný vstup Švédska a Finska alianci výrazně posílí.

Reklama

"Finsko a Švédsko jsou vřele vítáni a my jejich zájem o vstup podporujeme, považujeme je za přátele," řekl v sobotu také český ministr zahraničí Jan Lipavský.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek uvedl, že vstupu Finska a Švédska do NATO není nakloněn, ale šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavusoglu dnes vyjádření Ankary mírnil. Řekl, že jeho země není proti rozšíření aliance, ale chce, aby obě skandinávské země přestaly podporovat skupiny, které Ankara považuje za teroristické, aby zrušily omezení na vývoz do Turecka a aby poskytly Ankaře bezpečnostní záruky.

Finský prezident v neděli řekl, že je připraven s Erdoganem jednat. Turecko by přitom jako člen NATO mohlo vstup Finska a Švédska vetovat.

Stoltenberg: Vše by mělo proběhnout hladce

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po víkendovém jednání ministrů zahraničí aliančních zemí v Berlíně uvedl, že Turecko rozšíření zablokovat nechce. Věří také, že se tím přístupový proces nezpomalí. Český ministr zahraničí Jan Lipavský řekl, že diplomacie intenzivně pracuje na vyřešení tureckých námitek a požadavků. Také šéf americké diplomacie Antony Blinken věří, že se podaří najít shodu.

Stoltenberg dále uvedl, že chce výrazně urychlit přijímací proces. S tím souhlasí i německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Po dobu, kdy obě skandinávské země budou mít podanou žádost o vstup do NATO, ale ještě nebudou členy aliance, existuje podle Stoltenberga možnost poskytnout jim bezpečnostní záruky.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová (vpravo), polský prezident Andrzej Duda (vpředu uprostřed) a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (na plátně) během hlavní akce charitní akce Stand Up for Ukraine, která vynesla na pomoc ukrajinským uprchlíkům 9,1 miliardy eur.

Biden: Putin neví, jak vycouvat. Unii ani NATO se mu rozbít nepodařilo

Americký prezident Joe Biden vyjádřil obavy, že ruský prezident Vladimir Putin nemá způsob, jak vycouvat z války na Ukrajině. Biden v této souvislosti prohlásil, že se snaží přijít na to, co s tím udělat.

Přečíst článek

Japonský premiér Fumio Kišida

Ruská agrese mění světový pořádek. Japonci chystají změnu ústavy, chtějí méně pacifismu

Japonský premiér je blízko první změně japonské ústavy od konce druhé světové války, kdy se země zavázala zůstat striktně pacifistickým státem. Rusko tak nezáměrně mění svět. Vedle Japonska své obranné strategie mění také Finsko a Švédsko.

Přečíst článek

ilustrační foto

Finové se bojí Ruska. Kvůli Ukrajině radikálně změnili postoj a chtějí rychle do NATO

Finové mění kvůli válce na Ukrajině svoje postoje ke svému východnímu sousedovi. Čím dál tím víc obyvatel této severské země považuje Rusko za vojenskou hrozbu, píše agentura Bloomberg.

Přečíst článek

Reklama

Související

Plynovod Jamal - ilustrační foto

Lukáš Kovanda: Další na řadě je Finsko. Putin ho nejspíš brzy odpojí od plynu

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme