Předvolební průzkumy kdysi bývaly zajímavým vhledem do duše národa. Dokud se s nimi pracovalo jako se šafránem, mohly jsme je brát vážně, i když se mýlily. V současnosti jsou spíše součástí kampaní politických stran. A nic to neukazuje lépe než to, jak se k průzkumům chovají tři nejsilnější uskupení v zemi. Tedy ANO, SPOLU a SPD. Tak se na to podívejme detailněji.
Návrh resortu práce a sociálních věcí na zvýšení platů ústavních činitelů o téměř čtrnáct procent, což by znamenalo, že například plat předsedy vlády by přesáhl 300 tisíc korun, vyvolal pořádné pozdvižení. O to větší, že politici se zaštiťovali Ústavním soudem – my nic, to oni. Soud ovšem rozhodoval o platech v justici a politikům vzkázal, že jejich platy se rozhodně nezabýval. Ze zvyšování platů ústavních činitelů nakonec nejspíš nic nebude. Každopádně, premiérovi Petru Fialovi by prospělo, kdyby ve Strakově akademii vznikla „Kancelář pro uvádění vládních příběhů na pravou míru".
Takovou prověrku před senátními a krajským volbami si určitě nikdo nepřál. Hřmění stoleté vody, respektive to, jak politici – především starostové a hejtmani - zvládnou průběh povodní a jejich následky, možná nakonec přehluší obvyklé starosti regionů a bude pro výsledek hlasování rozhodující. Jestli se tedy volby v předem daném termínu vůbec budou konat.
Klid ne a nebude. Letos v létě zkrátka dravé šelmy v českých luzích a hájích neběhají a okurková sezona se nekoná. Zvykejme si. Nejen letošní rok, ale i napřesrok budou volby.
Andrej Babiš je zhrzený a bojkot frakce Patriotů v evropském parlamentu považuje za nedemokratický. „Slyšet o nás bude i bez funkcí,“ tvrdí. Původně se ovšem chlubil tím, že nové uskupení, u jehož zrodu stál, bude klíčovou silou europarlamentu. Zatím tedy křičí na domácí scéně. Ostatně, aby byl slyšet a vidět v Česku, je pro něj důležitější. Kdo dohlédne do Bruselu, že.
Opoziční hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) bude v Evropském parlamentu (EP) ve frakci Evropa suverénních národů spolu s Alternativou pro Německo (AfD), uvedl předseda SPD Tomio Okamura. Uskupení by mělo o svém vzniku informovat ve středu. Za AfD v něm nebude její volební lídr Maximilian Krah, jehož výroky SPD před volbami do EP kritizovala, doplnil Okamura.
Nabízím výběr zpráv z médií z března 2026. Tento text je hluboká nadsázka, satira, nese dokonce i stopy sarkasmu a humoru. Není možné jej brát jakkoli vážně, protože teď v květnu 2024 přece nikdo nemůže vědět, o čem se bude psát v březnu 2026, to každý ví. Všechno bude jinak, třeba.
Jednání prezidenta a vládních politiků s opozicí o důchodové reformě krachlo. Spory mezi pětikoalicí a dvěma opozičními partajemi ve sněmovně pokračují. Vládní koalice dál kritizuje hnutí ANO a jeho předsedu Babiše, opozice (nejen anoisti), ale i šéf SPD Okamura tvrdí, že „ten, kdo rozděluje společnost a je na štíru s důvěrou, jsou vládní politici. Volby do Evropského parlamentu jsou 7. a 8. června, vybírat se bude jedenadvacet poslanců.
Díky politikům, a teď už i generálům, se nenudíme. Stačí, když promluví buď o svých koaličních partnerech či odpůrcích anebo o anonymních hrozbách. S přibližujícími se volbami to berou hlava nehlava, padni, komu padni. A pomluvy? Ty se šíří i do veřejné správy.
Dvě parlamentní strany - ODS a SPD, si v sobotu zvolily nové vedení. Tedy nové… Ani Petr Fiala, ani Tomio Okamura neměli protikandidáta, a zvítězili. Fialovi dalo hlas jedenaosmdesát procent volitelů, Okamura získal osmaosmdesát procent hlasů. Odhlédnuto od diametrálně rozdílných názorů obou uskupení, byly jak kongres ODS, tak celorepubliková konference SPD takové pěkné PR akce.
Nejdůvěryhodnějším vrcholným politikem v Česku zůstává prezident Petr Pavel, věří mu 54 procent lidí. Následují předseda ANO Andrej Babiš s 46 procenty a předseda SPD Tomio Okamura se 40 procenty.
