SPD po vstupu do vlády našla další zásadní politické téma: jak odebrat Volodymyru Zelenskému Řád bílého lva udělený prezidentem Petrem Pavlem. To by jistě její příznivce zahřálo u srdíčka. Jenže státní vyznamenání není rekvizitou pro domácí politické divadlo. A už vůbec ne náhražkou za řešení problémů, které Česko skutečně pálí.
Vládní koalice chce 13. května svolat mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny kvůli finálnímu schvalování novely upravující veřejné rozpočty a tvorbu státního rozpočtu. Důvodem jsou obavy z obstrukcí opozice, která ostře kritizuje změny v pravidlech rozpočtové odpovědnosti.
Výroky poslance Motoristů Filipa Turka o úřednících jako parazitech jsou nepřijatelné, omluva zazněla, shodli se po jednání vlády ministryně financí Alena Schillerová (ANO), vnitra Lubomír Metnar (ANO) a obrany Jaromír Zůna (za SPD). Schillerová na novinářský dotaz uvedla, že by se jí výrok mohl dotknout osobně, protože léta byla úřednicí, ale Turek jí vysvětloval, že nemluvil o úřednících obecně. O víkendu se Turek v debatě televize Nova omluvil úředníkům ministerstev, pokud se jich jeho slova dotkla.
Brněnští zastupitelé při jednání o akci, kterou ani nepořádají, ukázali, že když přijde řeč na historii, nejbezpečnější je nedohodnout se vůbec. Sjezd sudetských Němců tak nezískal ani podporu, ani odsouzení. Zato znovu připomněl, jak moc se v Česku bojíme vlastního příběhu.
Náměstek ministra školství za SPD Zdeněk Kettner, profesí učitel, sdílel falešný AI obrázek spojující nevinné lidi se žhářským útokem. Nejde o omyl. Jde o selhání, které popírá samotný smysl vzdělávání.
Veřejnoprávní médium nemůže fungovat jako uzavřený klub. Pokud má Česká televize obhájit svou existenci i financování, musí projít hlubokou změnou. Ne kosmetickou úpravou, ale skutečným průvanem.
Hnutí ANO by i nyní zvítězilo v případných volbách do Poslanecké sněmovny. Druhou nejsilnější stranou by se stalo STAN, které by předčilo ODS. A naopak by se do sněmovny a tedy ani do vlády nedostali Motoristé, byť těsně. Vyplývá to z průzkumu STEM pro CNN Prima News.
Volby do Poslanecké sněmovny by podle březnového průzkumu agentury NMS pro deník Právo jasně vyhrálo hnutí ANO. Získalo by 31,5 procenta hlasů a s výrazným odstupem by tak porazilo ostatní strany.
Předseda SPD Tomio Okamura přijal pozvání do nedělního diskusního pořadu České televize. Do studia Otázek Václava Moravce usedne poprvé od roku 2017. Televize ho oslovila poté, co se jeho dlouhodobá neúčast stala předmětem kritiky i debaty v Radě ČT.
Ministr vnitra Lubomír Metnar stáhl dovolání ve sporu se SPD s tvrzením, že bylo podáno bez jeho vědomí. Pokud je to pravda, selhal úřad. Pokud ne, selhal ministr. A v obou případech se nebezpečně rozostřuje hranice mezi odborným posudkem státu a politickým obchodem.
Jak zvládnou úředníci vládu s Babišem, Okamurou a Motoristy? Jak se s ní popasují ti, na nichž stojí výkon státní správy a hospodaření s rozpočtem (a těch klíčových je ve skutečnosti několik set)? Loajalita ke státu, nebo kariéra a přizpůsobení se současným ministrům? To jsou složitá a nejednoznačná dilemata. Na ministerstvech dnes panuje zvláštní druh ticha — ne klid, ale čekání. Někteří to vydrží, jiní odejdou. Rozumné změny jsou v pořádku, rozbourání všeho by byla jen hloupá destrukce.
Sněmovna večer znovu přerušila debatu o opozičním návrhu na vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše (ANO). Jednání bude pokračovat třetím dnem ve čtvrtek, kdy by poslanci mohli také hlasovat. V běžné debatě chce vystoupit ještě 37 z původních šesti desítek zákonodárců, v drtivé většině z opozičního tábora.
Dnešek byl nejteplejším dnem letošního babího léta, uvedli meteorologové, na dvou místech naměřili přes 26 stupňů Celsia. Na dalších osmi stanicích pak teploměr ukázal letních 25 stupňů a víc, napsal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na síti X
Rusko obnovilo masivní údery na energetickou infrastrukturu Ukrajiny, uvedl premiér Serhij Koreckyj. Útok z dnešní noci byl podle něj v tomto ohledu největší od konce minulé topné sezóny. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského byla hlavním cílem energetická zařízení v Kyjevě a v Kyjevské oblasti.
Americký dolar oslabuje vůči koši předních světových měn. Může za to nejnovější statistika ze Spojených států, která ukázala pomalejší nárůst inflace, než předpokládali investoři.
Nafta bude podle analytiků v příštích dnech zlevňovat, její průměrná cena by se mohla brzy dostat až ke 4️⃣8️⃣ korunám za litr. Projevit by se měl začátek vládních regulací i nedávný pokles cen na trhu. Naopak u benzinu analytici i přes opatření výraznější změny nečekají, jeho cena by se měla pohybovat kolem 46 korun za litr.
Francie a Španělsko by 👍 uvítaly návrat Británie do Evropské unie. Shodli se na tom dnes francouzský prezident Emmanuel Macron a španělský premiér Pedro Sánchez po společném jednání v Madridu, informují tiskové agentury. Vyjádřili se krátce poté, co britský premiér Andy Burnham nevyloučil návrat do EU jako jednu z možných variant posílení vztahu své země s evropským blokem.
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) v prvním pololetí přes nižší těžbu 🌲 dřeva zvýšil hrubý zisk meziročně o 23 procent na 3,95 miliardy korun. Tržby za vlastní výrobky a služby podniku vzrostly o sedm procent na 8,9 miliardy korun, těžba dřeva klesla o osm procent na 3,92 milionu metrů krychlových.
Německý automobilový koncern Volkswagen přezkoumá budoucí mzdovou dohodu s odborovým svazem IG Metall a k 31. prosinci letošního roku ❌ vypoví několik stávajících kolektivních smluv, aby získal větší prostor pro plánované snižování počtu zaměstnanců. Odbory oznámený krok označily za velké zklamání a pohrozily vyhrocením sporu včetně stávek.
Hrubý domácí produkt Spojených států se ve druhém čtvrtletí v celoročním přepočtu 📈 zvýšil o 2,2 procenta, uvedlo dnes americké ministerstvo obchodu. Zpřesnilo tak svůj předchozí odhad, podle kterého HDP vzrostl o 1,5 procenta.
Ukrajinská vláda se snaží pokrýt výpadek ve financování svých válečných výdajů ve výši 2️⃣7️⃣ miliard dolarů (581 miliard korun), aby mohla pokračovat v bojových operacích i v roce 2027. Celkové náklady na vedení Ruskem rozpoutané války letos na straně Ukrajiny dosáhnou 155 miliard dolarů (3,3 bilionu korun). Podle agentury Reuters to dnes uvedl ukrajinský premiér Serhij Koreckyj. Nedostatek prostředků chce řešit i s partnery.