Ruský prezident Vladimir Putin navštíví ve čtvrtek a v pátek Čínu, kde se mimo jiné setká se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Podle agentur to oznámil Kreml a také čínské ministerstvo zahraničí. Státní návštěva bude Putinovou první zahraniční cestou poté, co minulý týden zahájil své páté funkční období v čele Ruska. Šéf Kremlu byl naposledy v Číně loni v říjnu.
Ruské imperiální ambice nemají hranic, a kdyby se to Rusku umožnilo, neváhalo by zaútočit na další země bývalého východního bloku, je přesvědčen český ministr zahraničí Jan Lipavský. I proto je potřeba nadále pomáhat Ukrajině a zvýšit tlak na Rusko a jeho spojence prostřednictvím sankcí, řekl také v dnešním projevu na půdě nadace Sasakawa Peace Foundation v Tokiu.
Čínská vláda označila sobotní volby na Tchaj-wanu za ukázku toho, že tam vládní strana nemá většinu, a zopakovala, že sjednocení Číny s Tchaj-wanem je nevyhnutelné. Spojené státy v souladu se svou dosavadní linií uvedly, že nepodporují nezávislost Tchaj-wanu. Podobně Rusko se omezilo na konstatování, že dál uznává politiku jedné Číny. Evropská unie poblahopřála všem voličům, kteří se demokratických voleb zúčastnili, aniž jmenovala jejich zatím neoficiálního vítěze.
Nominace na letošní osobnost roku amerického časopisu Time jsou velmi rozmanité, od světových státníků, přes hollywoodské scénáristy a americké prokurátory až po postavičku Barbie, která se letos dostala i na plátna kin. Časopis Time zveřejnil seznam devíti finalistů, osobnost roku vyhlásí ve středu.
Čína a Spojené státy se dohodly na obnovení komunikace mezi svými armádami. Po jednání v Kalifornii se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem to oznámil americký prezident Joe Biden a informovala o tom také čínská státní média s odvoláním na čínskou hlavu státu. Si podle médií řekl šéfovi Bílého domu, že největší a nejvíce nebezpečný problém ve vztazích mezi USA a Čínou je Tchaj-wan. Biden podle stanice BBC na tiskové konferenci uvedl, že při jednání „zdůraznil důležitost míru a stability v Tchajwanském průlivu“.
Ruský prezident Vladimir Putin byl v Pekingu v doprovodu důstojníků ruských námořních sil nesoucích kufřík, který obsahuje tajné kódy nezbytné pro odpálení ruských jaderných zbraní, všimli si novináři. Plyne to ze záběrů pořízených ve středu, kdy se šéf Kremlu setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a poté zamířil na další schůzku, uvedla agentura Reuters.
Čínský prezident Si Ťin-pching a vládní aparát Pekingu letos spustil největší protikorupční tažení za posledních devět let, které stálo místo stovky úředníků, zástupců armády i státních organizací. Cílem je vrátit důvěru Číňanů v ochabující ekonomiku a nastartovat její růst, ale ve výsledku to může znamenat opak, napsala agentura Bloomberg.
Desítky let zažívala čínská ekonomika nebývalý rozmach, zejména díky investicím do továren, mrakodrapů a silnic. Tento hospodářský model vyvolal obdivuhodné období růstu, které zemi vyvedlo z chudoby a proměnilo ji v globálního obra, jehož exportní schopnosti zaplavily celý svět. Ten model už ale nefunguje. Problémy jsou patrné po celé Číně.
Čínský prezident Si Ťin-pching v projevu zveřejněném tento týden vyzval zemi k trpělivosti v době, kdy se vládní komunistická strana snaží zvrátit zpomalování hospodářského růstu. Uvedl rovněž, že západní země se potýkají s čím dál většími problémy kvůli svému materialismu a „duchovní chudobě".
Zakladatel počítačové firmy Microsoft Bill Gates se dnes sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Ten řekl, že Gates je "prvním americkým přítelem", se kterým se letos v Pekingu setkal. Podle agentury Reuters o tom informovala čínská státní média.
Olaf Scholz byl osočován z příliš vřelého vztahu s Čínou. Nyní to vypadá, že Německo svůj postoj vůči druhé největší ekonomice světa přehodnotí. Podle agentury Bloomberg ji navíc zasáhne na docela citlivém místě. Scholzův kabinet zvažuje konec vývozu surovin potřebných pro výrobu polovodičů do Číny. Výrazně by to zasáhlo výrobu čipů. Akcie německé chemičky BASF kvůli tomu padají.
Amerického výrobce čipů Intel prohrál odvolací soud ⚖ proti pokutě od EU, nakonec ale zaplatí méně. Druhý nejvyšší soud EU firmě pokutu snížil o 140 milionů zhruba na 237 milionů eur (5,7 miliardy korun). Komise Intelu pokutu vyměřila před dvěma lety za maření konkurence.
