Schodek rozpočtu má být příští rok 241 miliard korun, maluje si vláda. Jenže Národní rozpočtová rada jej realističtěji vidí spíš na úrovni bezmála 290 miliard. Hned několik položek návrhu rozpočtu totiž stojí na vodě, přičemž vzniklé dodatečné manko odpovídá 45 miliardám. Navíc, deset miliard korun, o něž kabinet schodek navýšil v důsledku zářijových povodní, není účelově vázáno, jak přitom káže příslušný zákon, takže rozpočtová rada se obává, že by mohly být využity docela jinak než na odstraňování následků pohromy.
Slovensko bude muset příští rok kvůli ozdravení veřejných financí ušetřit podle premiéra Roberta Fica zhruba 1,4 miliardy eur, tedy přes 35 miliard korun. Na společné tiskové konferenci s ministrem financí Ladislavem Kamenickým ohlásil Fico zvýšení daně z cigaret a zdanění slazených nápojů, z obou ale stát získá jen zlomek zmíněné částky. Fico se rovněž vyslovil pro propouštění ve státní správě a zároveň proti zvýšení sazby daně z přidané hodnoty (DPH).
Deficit veřejných financí loni stoupl na 3,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 3,2 procenta v roce 2022. Schodek za rok 2023 tak činil 239,7 miliardy korun, přičemž meziročně nejvíce rostly výdaje na sociální dávky, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ) s tím, že míra zadlužení vládních institucí v loňském roce mírně klesla na 44 procent HDP z předloňských 44,2 procenta.
Sněmovna v úvodním kole schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Deficit má podle návrhu vlády klesnout proti letošnímu plánu o 43 miliard korun na 252 miliard korun.
Schodek rozpočtu na konci září klesl na 180,7 miliardy korun ze srpnových 194,6 miliardy, informovalo ministerstvo financí. Ke zlepšení salda čtvrtý měsíc v řadě přispělo v září inkaso daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax. Na její první splátce stát vybral 25,65 miliardy korun. Rozpočtový schodek za tři čtvrtletí je nejnižší od začátku pandemie, zároveň ale čtvrtý nejhlubší v dějinách Česka. Loni byl deficit na konci září 270,9 miliardy korun.
Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun, jak včera schválila. Ve skutečnosti ovšem hrozí, že schodek bude spíše atakovat hranici 300 miliard korun. Kabinet tedy v podstatě rezignoval na snižování absolutní výše rozpočtových schodků.
Vláda schválila státní rozpočet na příští rok s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,192 bilionu korun. Schodek bude 252 miliard korun, na letošek je plánováno 295 miliard korun. Příjmy i výdaje se proti návrhu ministerstva financí z konce srpna zvýšily o 19 miliard korun. Parametry rozpočtu představil na tiskové konferenci po jednání kabinetu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Rozpočet dostanou k posouzení poslanci.
Premiér Petr Fiala (ODS) očekává, že vláda schválí státní rozpočet na příští rok 27. září. Schodek podle něj bude 252 miliard korun, jak navrhlo na konci srpna ministerstvo financí. Kromě úsporných opatření bude rozpočet obsahovat i investice do dopravní infrastruktury nebo do bezpečnosti, uvedl premiér na tiskové konferenci po výjezdním zasedání vlády v Kadani.
Bez zásahu do výdajové strany státního rozpočtu nelze letos očekávat dodržení plánovaného schodku 295 miliard korun, uvedla Národní rozpočtová rada. Upozornila také, že návrh státního rozpočtu na příští rok a výhled na další roky konzervují deficit na úrovni dvou procent hrubého domácího produktu. Podle rady je to střednědobě neudržitelné, žádá pokračování v konsolidaci veřejných financí.
Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun, vyplývá ze zveřejněného návrhu státního rozpočtu pro rok 2024. Resort financí tak potvrzuje několik dní starou neoficiální informaci. Částka 252 miliard korun se může jevit jako vysoká, když přece ta samá vláda tvrdila, že veřejné finance jsou rozvrácené. Pokud by byly rozvrácené, jak je možné, že vláda i v příštím roce hodlá hospodařit s jedním z nejvyšších schodků historie?
Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun. To se může zdát stále hodně, když přece ta samá vláda tvrdila, že veřejné finance jsou rozvrácené. Jenže ony nikdy rozvrácené nebyly; a tím méně jsou rozvrácené nyní, když vládě pomohla umazat dluh inflace, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Tanker přepravující ruskou naftu pro venezuelskou státní ropnou společnost PDVSA a nejméně čtyři 🚢 supertankery, které mířily do Venezuely s cílem naložit tam ropu, se obrátily zpět poté, co se Spojené státy minulý týden u pobřeží této latinskoamerické země zmocnily plavidla převážejícího ropu. Píše o tom agentura Reuters s odvoláním na údaje z monitoringu lodní dopravy.
Dvoudenní jednání s americkou delegací v Berlíně byla produktivní, konstruktivní a přinesla 👍 skutečný pokrok. Na síti X to napsal ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov. Americká delegace v čele se zmocněncem prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem a Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem se podle Umerova snaží pomoci Ukrajině najít cestu k mírové dohodě, která bude trvalá.
Ukrajinské drony potřetí za několik dní 💥 zaútočily na ruské těžební plošiny v Kaspickém moři, stovky kilometrů od ukrajinských hranic. Informovala o tom dnes ukrajinská média s odvoláním na zdroje v ukrajinské tajné službě SBU.
Skupina Genesis Capital 👍 může převzít většinu ve slevovém portálu Slevomat, jeho slovenské verzi, cestovní kanceláři Zanzo a internetovém vyhledávači dovolené Skrz.cz. Fúzi povolil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který o tom informoval v tiskové zprávě. Skupina Slevomat o obchodu informovala v polovině listopadu, výši transakce nezveřejnila.
Korejská společnost Korea Zinc plánuje vybudovat v USA hutní závod na produkci důležitých kovů a minerálů. Projekt má stát 7️⃣,4️⃣ miliardy dolarů (153 miliard korun) a jeho výstavba se má uskutečnit v letech 2027 až 2029. Oznámila to dnes jihokorejská firma, která je největším zpracovatelem zinku na světě.
Společnost Geomet požádá do konce roku o vyhodnocení vlivů těžby lithia v Krušných horách na životní prostředí (tzv. EIA); ministerstvu pro životní prostředí předloží dokumentaci potřebnou pro rozhodnutí. Do konce letoška zároveň bude hotová studie proveditelnosti. Na zasedání krajských zastupitelů to řekl Ladislav Štěpánek, předseda rady jednatelů společnosti Geomet.
V sídle německého kancléře v Berlíně začalo druhé kolo 🤝 jednání ukrajinské a americké delegace o ukončení války na Ukrajině. S odvoláním na své zdroje o tom informovaly agentury Reuters, AFP či DPA. Na místo dorazili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, zmocněnec prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner.
Americký dolar podle indexu DXY, který měří výkonnost americké měny vůči koši hlavních světových měn, letos proti euru 📉 ztratil 12 procent a vůči české koruně dokonce 14 procent. To zapříčinilo, že americké akcie u českých investorů zaznamenaly v korunovém vyjádření zhodnocení jen o procento, naproti tomu akcie firem mimo USA vzrostly o 11 procent.
Premiér 👴 Andrej Babiš (ANO) vyzval na tiskové konferenci po prvním zasedání kabinetu ANO, Motoristů a SPD k jednání o míru na Ukrajině. Přál by si příměří a ukončení konfliktu ke čtvrtému výročí ruské invaze, tedy 24. únoru příštího roku. Strany mají dostat bezpečnostní záruky.
Evropský parlament pověřil českou europoslankyni 👩 Danuši Nerudovou (STAN) z nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP), aby jako hlavní zpravodajka vedla vyjednávání o cenovém omezení emisních povolenek ETS2. Cílem je posílit cenové brzdy tak, aby systém neznamenal cenové šoky pro domácnosti a zároveň dostatečně financoval přechod na úspornější technologie, uvedla Nerudová v tiskovém prohlášení.
