Evropa ztrácí, říká Mojmír Hampl, bývalý viceguvernér ČNB a současný šéf Národní rozpočtové rady, která sleduje útraty státu. „Evropa se z hlediska svého světového významu zmenšuje,“ říká Hampl. Zatím se neprobudila, a nezjistila, že se směr vývoje dramaticky změnil.
Ještě včera Národní rozpočtová rada uváděla, že při minulých povodních činila pomoc od EU jednotky procent – a že se Česko musí spoléhat hlavně na své zdroje. To se ale pak večer změnilo.
Od poslední minuty letošního srpna je oficiálně známa výše schodku státního rozpočtu navrhovaná pro příští rok – 230 miliard korun. Pokud by se toto číslo skutečně naplnilo, Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí vytvoří nominálně o zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův. Přesto by mohla už v příštím roce veřejné rozpočty dokonce vyrovnat, pokud by chtěla.
Ve vládní rozpočtové rezervě nejsou už pro letošek peníze na navýšení sumy na platy ve veřejném sektoru. Prostředky na zářijové navýšení tarifů hledají ale ještě ministerstva ve svých rozpočtech. Výdělky pracovníků veřejné sféry a státu porostou od ledna, uvedl v pořadu Partie televize Prima CNN premiér Petr Fiala.
Rozpočtový schodek v příštím roce bude nejvýše 231 miliard korun po letošních plánovaných 252 miliardách korun, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), podle kterého maximální deficit stanovuje zákon na základě ekonomického výkonu země. Rozpočtová strategie z dubna předpokládala pro příští rok deficit 235 miliard korun.
Slovensko bude muset příští rok kvůli ozdravení veřejných financí ušetřit podle premiéra Roberta Fica zhruba 1,4 miliardy eur, tedy přes 35 miliard korun. Na společné tiskové konferenci s ministrem financí Ladislavem Kamenickým ohlásil Fico zvýšení daně z cigaret a zdanění slazených nápojů, z obou ale stát získá jen zlomek zmíněné částky. Fico se rovněž vyslovil pro propouštění ve státní správě a zároveň proti zvýšení sazby daně z přidané hodnoty (DPH).
Deficit veřejných financí loni stoupl na 3,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 3,2 procenta v roce 2022. Schodek za rok 2023 tak činil 239,7 miliardy korun, přičemž meziročně nejvíce rostly výdaje na sociální dávky, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ) s tím, že míra zadlužení vládních institucí v loňském roce mírně klesla na 44 procent HDP z předloňských 44,2 procenta.
Sněmovna v úvodním kole schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Deficit má podle návrhu vlády klesnout proti letošnímu plánu o 43 miliard korun na 252 miliard korun.
Schodek rozpočtu na konci září klesl na 180,7 miliardy korun ze srpnových 194,6 miliardy, informovalo ministerstvo financí. Ke zlepšení salda čtvrtý měsíc v řadě přispělo v září inkaso daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax. Na její první splátce stát vybral 25,65 miliardy korun. Rozpočtový schodek za tři čtvrtletí je nejnižší od začátku pandemie, zároveň ale čtvrtý nejhlubší v dějinách Česka. Loni byl deficit na konci září 270,9 miliardy korun.
Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun, jak včera schválila. Ve skutečnosti ovšem hrozí, že schodek bude spíše atakovat hranici 300 miliard korun. Kabinet tedy v podstatě rezignoval na snižování absolutní výše rozpočtových schodků.
Vláda schválila státní rozpočet na příští rok s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,192 bilionu korun. Schodek bude 252 miliard korun, na letošek je plánováno 295 miliard korun. Příjmy i výdaje se proti návrhu ministerstva financí z konce srpna zvýšily o 19 miliard korun. Parametry rozpočtu představil na tiskové konferenci po jednání kabinetu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Rozpočet dostanou k posouzení poslanci.
Dokument 📋📋📋o bezpečnostních zárukách Spojených států pro Ukrajinu je kompletně připraven, čeká se jen na americké potvrzení místa a data podpisu, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. "Pro nás jsou bezpečnostní záruky v první řadě zárukami bezpečnosti ze strany Spojených států. Dokument je stoprocentně připraven a čekáme, až naši partneři potvrdí datum a místo, kdy jej podepíšeme," řekl Zelenskyj během návštěvy litevského hlavního města Vilniusu. "Dokument bude poté zaslán k ratifikaci americkému Kongresu a ukrajinskému parlamentu," dodal.
Polsko nespěchá se vstupem do💶💶💶 eurozóny. Usiluje nyní spíše o získání křesla ve skupině největších ekonomik světa G20. V rozhovoru s listem Financial Times to uvedl polský ministr financí Andrzej Domański. "Naše ekonomika si zjevně vede lépe než většina těch, které mají euro," uvedl Domański. "Máme k dispozici čím dál více údajů, výzkumů a argumentů k zachování polského zlotého," dodal.
Číst více
