Česko je méně zadlužené než Německo či Polsko, přesto doma propadáme skepsi. Schodek rozpočtu se stal politickým symbolem, který překrývá širší souvislosti. Německo mezitím masivně dotuje svůj průmysl. A česká debata se tváří, jako by šlo jen o číslo na konci tabulky.
V uplynulých takřka deseti letech se ve vyčíslení schodku státního rozpočtu běžně prioritizoval údaj neočištěný, zahrnující pozici vůči EU. Dokládá to třeba i výroční zpráva Národní rozpočtové rady z března 2024, shrnující kromě jiného hospodaření státního rozpočtu předešlého roku.
Reálný deficit státního rozpočtu za loňský rok je podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) 250 miliard korun. Zbývajících 40 miliard korun do schodku 290,7 miliardy korun, který vykázalo ministerstvo financí, jsou očekávané příjmy z Evropské unie, které dorazí až letos, a zlepší tak letošní hospodaření státu, uvedl bývalý ministr. Plánovaný rozpočtový schodek na loňský rok byl 241 miliard korun.
Fialova vláda nakonec loni hospodařila s výrazně vyšším deficitem než roku 2024, a to o takřka dvacet miliard korun. Loňský schodek státního rozpočtu totiž činí 290,7 miliardy korun. Přitom roku 2024 činil schodek 271,4 miliardy korun. Fialova vláda se do svého vlastního limitu schodku pro rok 2025, 241 miliard korun, nevešla v rozsahu takřka padesáti miliard korun. Zákonný limit rozpočtu nesplnila vláda poprvé po šestnácti let, uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) považuje za pravděpodobné, že se bude muset zvýšit schodek rozpočtu na příští rok. Řekla to České televizi. Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun.
Schodek státního rozpočtu se v listopadu prohloubil o 49,3 miliardy korun a dosáhl 232,4 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí. Je to nejnižší schodek za posledních šest let, zároveň ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni byl rozpočtový deficit na konci listopadu 259,2 miliardy korun. Na celý rok je naplánovaný schodek 241 miliard korun, loni skončil rozpočet deficitem 271,4 miliardy korun.
Chystané převedení poplatků za obnovitelné zdroje od zákazníků na stát vyjde příští rok státní rozpočet na 17 až 18 miliard korun. Prostředky hodlá nově vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů získat přesuny prostředků v rámci rozpočtových kapitol, přičemž poplatky chce zrušit pro firmy i pro domácnosti. Schodek rozpočtu 286 miliard korun navržený končící vládou v demisi však zvyšovat nechce. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to řekla místopředsedkyně hnutí ANO a pravděpodobně budoucí ministryně financí Alena Schillerová.
Pokud se nenajde řešení, rozpočet na příští rok bude muset mít vyšší schodek než plánovaných 286 miliard korun. Chybí až 60 miliard, řekl předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který teď s SPD a Motoristy vyjednává o složení příští vládní koalice. Řešit situaci s rozpočtem by podle něj ještě měla současná vláda Petra Fialy (ODS).
Vláda dnes jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Příjmy i výdaje proti prvnímu návrhu ministerstva financí zvýšila zhruba o 28 miliard korun, plánovaný schodek zůstal 286 miliard korun, po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Výdaje ministerstva dopravy, které nejsilněji kritizovalo první návrh, vzrostly o 22 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) návrh rozpočtu označil za proinvestiční, investice tvoří 11,3 procenta veškerých výdajů.
Ministerstvo financí navrhuje pro rok 2026 rozpočtový schodek ve výši 286 miliard korun. Oproti letošnímu plánovanému deficitu 241 miliard korun je navýšení způsobeno mimořádnými výdaji na obranu a dostavbu jádra v Dukovanech, jež dohromady představují téměř 50 miliard korun. V očištěné verzi o tyto mimořádné výdaje by tak deficit dosáhl 237 miliard korun, meziročně s minimální změnou. Tento fakt dobře ilustruje, jaký návrh rozpočtu ministerstvo představilo – udržovací bez hlubších ambic dále konsolidovat veřejné finance.
Prezident Petr Pavel vnímá nyní zveřejněný návrh rozpočtu na příští rok jako polotovar. Smysl komentovat podle něj má až finální podobu. Řekl to před odletem na Bledské strategické fórum do Slovinska.
Dlouholetý vsetínský starosta Jiří Čunek (KDU-ČSL), který v nynějších komunálních volbách funkci neobhájil, se nebude ucházet o žádný post ve vedení města. Čunek to řekl ČTK. Vedl kandidátku Vsetín srdcem a rozumem, kterou sestavili lidovci s nezávislými. V komunálních volbách ale skončili druzí.
KSČM se podle očekávání ani po osmi letech do Senátu nevrátí❌. Podle propočtu ČTK na základě průběžných volebních výsledků se letos neprosadí žádný z jejích osmi adeptů a ani jeden ze tří kandidátů spřízněného hnutí Stačilo!
Vládní hnutí SPD ani v letošních volbách žádného senátora nezíská. Žádný z jejích 17 kandidátů se podle propočtu ČTK na základě dosavadních volebních výsledků do finále nedostane. V úvodním volebním kole nejlépe skončí tři z jejích kandidátů na třetím nepostupovém místě.
❗ Senátorem ve volebním obvodu Trutnov bude opět Jan Sobotka (STAN). Hned v prvním kole získá nadpoloviční počet hlasů. Vyplývá to z prognózy ČTK na základě sčítání hlasů na www.volby.cz.
Číst více
❗ Novým senátorem za Vyškovsko se podle propočtu ČTK stane už v prvním volebním kole jihomoravský hejtman a předseda lidovců Jan Grolich. Podle průběžných výsledků hlasování obdržel takřka 61 procent hlasů.
Číst více
❗ Senátorem ve volebním obvodu Rychnov nad Kněžnou bude opět Jan Grulich z TOP 09. V prvním kole, kterého se tentokrát účastnili pouze dva kandidáti, získá nadpoloviční počet hlasů. Vyplývá to z prognózy ČTK na základě sčítání hlasů na www.volby.cz. Poslanec Petr Sadovský z hnutí ANO získá 37,92 procenta hlasů.
Číst více
❗ Senátorem ve volebním obvodu Strakonice bude opět Tomáš Fiala (Naše Česko). Hned v prvním kole získá nadpoloviční počet hlasů. Vyplývá to z prognózy ČTK na základě sčítání hlasů na www.volby.cz. Druhý Miroslav Ušatý (Svobodní) získal 22,82 procenta hlasů
Číst více
Po sečtení poloviny okrsků🗳️ mělo ANO postupující kandidáty na senátory v 1️⃣5️⃣ senátních obvodech, STAN v deseti, ODS v osmi a KDU-ČSL ve třech obvodech. TOP 09 má šanci na dva senátory. Podle průběžných výsledků na volebním webu nebyly zatím k dispozici žádné informace o tom, jak dopadlo hlasování v Praze 1 a Praze 9.
Mezi hosty letošního třicátého ročníku mezinárodní konference Forum 2000 bude několik současných či bývalých prezidentů nebo dva nositelé Nobelovy ceny za mír🕊️. Pořadatelé akce, která začíná v neděli v Praze, očekávají 8️⃣0️⃣0️⃣ účastníků ze 100 zemí světa, například bývalého polského prezidenta Lecha Walesu, slovenskou expremiérku Ivetu Radičovou nebo představitelku běloruské demokratické opozice Svjatlanu Cichanouskou.
Obyvatelé Starých Heřminov na Bruntálsku nechtějí, aby obec podporovala přípravu a výstavbu větrných elektráren na svém území. Rozhodli o tom v místním referendu, které se konalo souběžně s komunálními volbami. Vyplývá to z výsledku hlasování zveřejněného na webových stránkách obce.