Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun, jak včera schválila. Ve skutečnosti ovšem hrozí, že schodek bude spíše atakovat hranici 300 miliard korun. Kabinet tedy v podstatě rezignoval na snižování absolutní výše rozpočtových schodků.
Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun. To se může zdát stále hodně, když přece ta samá vláda tvrdila, že veřejné finance jsou rozvrácené. Jenže ony nikdy rozvrácené nebyly; a tím méně jsou rozvrácené nyní, když vládě pomohla umazat dluh inflace, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Schodek státního rozpočtu ke konci července klesl na 214,1 miliardy korun z červnových 215,4 miliardy, informovalo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu za prvních sedm měsíců roku je druhý nejhorší od vzniku samostatného Česka. Loni byl deficit ke konci července 192,7 miliardy korun.
Dopadu schodku státního rozpočtu na vlastní finanční situaci se obává 72 procent Čechů. Naopak 23 procent lidí se domnívá, že jejich situaci rozpočtový deficit neovlivní. Zbylých pět procent to neumí posoudit. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Český rozhlas, kterého se na konci června zúčastnilo více než 1000 Čechů.
Tento týden začíná sněmovna projednávat takzvaný konsolidační balíček. Prezident Petr Pavel do jednání o něm nehodlá vystupovat, počká si na výsledek. A když by balíček – jenž je zatím spíše balíčkem daňovým než konsolidačním – neozdravoval veřejné finance, pokud by nevedl ke snížení deficitu státního rozpočtu, nebo pokud by ve výrazné míře dopadal na lidi, kteří už dnes mají sociální potíže, prezident by jej vetoval, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Schodek hospodaření státu byl v červnu nižší téměř o 56 miliard korun než květnový rekord, ministři jsou s vývojem státního rozpočtu vesměs spokojení. Lidovecký šéf zemědělství Výborný dokonce soudí, že je vše na dobré cestě k tomu, aby stát dokázal dodržet schodek naplánovaný na letošní rok. Červen je pro vládu dobré alibi, zvlášť když ministrovi financí škrty za dvacet miliard pro letošek zatrhli. Není potřeba být velký pesimista na to, aby jeden vládní optimismus nesdílel.
Vláda se v polovině roku stále vešla do „povoleného“ schodku. I přes červnové zlepšení salda hospodaření ale bude muset přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona, schodek totiž může být až 350 miliard korun, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Schodek státního rozpočtu ke konci června klesl na 215,4 miliardy korun z květnových 271,4 miliardy korun. K meziměsíčnímu zlepšení salda přispěly inkaso korporátní daně a příjmy z rozpočtu Evropské unie, uvedlo ministerstvo financí. Pololetní schodek je druhý nejhlubší od vzniku Česka po výsledku roku 2021. Loni stát v pololetí hospodařil s deficitem 183 miliard korun.
Vláda schválila balíček ke konsolidaci veřejných financí. Uvedl to na Twitteru ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), následně informaci potvrdili v tiskové zprávě Starostové a nezávislí (STAN), podle nichž kabinet balíček přijal v původní podobě. Podle STAN mohou při jednání ve sněmovně ještě nastat technické úpravy v balíčku.
Dnes se koná valná hromada třetí největší firmy České republiky dle loňské výše tržeb, společnosti ČEZ. Její akcionáři rozhodnou o výši dividendy z loňského rekordního zisku. Čistý zisk podniku loni meziročně stoupl více než osminásobně, na 80,7 miliardy korun, zejména díky rekordním burzovním cenám elektřiny a plynu, které v EU vystoupaly na dějinná maxima zejména v důsledku dopadů ruské invaze na Ukrajinu. Přední evropská banka Santander i tak čeká výrazný propad akcií ČEZ.
Bývalý dvojministr Havlíček nepochybuje, že hnutí ANO příští volby vyhraje. A míří přitom vysoko: "Sním sen, že budeme mít přes padesát procent." Dodává přitom, že tím myslí většinu 101 křesel v dolní komoře parlamentu. Důsledně se proto chystá na volby - ať už na řádné v roce 2025, nebo na předčasné. Podle volebního modelu agentury Median by v květnu Babišovo hnutí volby do sněmovny sice vyhrálo, ale získalo by 34,5 procenta hlasů. Jeho podpora ale stoupá. Nakonec, není divu. Fialův kabinet pro to dělá, co může.
Akcie ve Spojených státech 📈 posílily po zprávě o odolnosti amerického trhu práce. Indexy Nasdaq a Standard & Poor's 500 ve zkráceném obchodním dnu uzavřely na nových maximech. Na devizovém trhu posiloval dolar.
Kvůli stávce letových dispečerů ve Francii zrušily aerolinky a letiště pro dnešek a pátek přes 1500 letů, což se dotklo zhruba 3️⃣0️⃣0️⃣ tisíc cestujících. Podle agentury Reuters to oznámilo sdružení Airlines for Europe (A4E). Pařížské terminály dnes omezily provoz o čtvrtinu, ale například letiště v Nice či v Bastii odřekla polovinu letů, informují média. Stávka se týká i spojení s Prahou.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul ☝ vyzval Čínu, aby využila svého vlivu na Rusko a donutila ho k jednání o míru na Ukrajině. Řekl to na tiskové konferenci po setkání s čínským ministrem zahraničí Wang Iem. Peking by mohl podle Wadephula hrát konstruktivní roli i v jednání s Íránem. Čínský ministr řekl, že na mezinárodním poli Peking vždy sází na diplomatická jednání.
Pražská burza druhý den 📈 posílila, index PX dnes vzrostl o 0,53 procenta na 2165,2 bodu. Nejvíc k tomu přispěly akcie Komerční banky, v plusu skončily i cenné papíry energetické společnosti ČEZ. Koruna dnes posílila vůči euru a stagnovala k dolaru.
Nové klimatické cíle, které navrhuje Evropská komise, zdraží v případě schválení topení i dopravu. Nejvýrazněji se projeví na cenách tepla z kotlů na uhlí, jehož ceny by mohly 📈 vzrůst až o 30 procent. Zdražit může také plyn a pohonné hmoty. Podle nich je cíl EU velmi ambiciózní.
