Co máme dnes čekat od zasedání bankovní rady ČNB? V prvé řadě další výrazné zvýšení úrokových sazeb, píše ve svém komentáři Jan Bureš, hlavní ekonomi Patria Finance.
Pokud aktualizace dat na základě posledního vývoje ekonomiky potvrdí odhady ve stávající květnové prognóze České národní banky, tak je vysoká pravděpodobnost, že bankovní rada ČNB na svém zasedání 22. června opět zvýší úrokové sazby. Vyplývá to z vyjádření guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Smršť negativních komentářů, která se snesla na nově jmenovaného guvernéra Aleše Michla, je intenzitou nevídaná. Česká národní banka tolik mediální pozornosti kritiků asi nikdy v historii nepřitáhla, a že mnohokrát by měla za co.
Češi mají moc peněz a pořád utrácejí. Proto jim zvyšováním sazeb chceme naznačit, že je v současnosti lepší šetřit, říká viceguvernér České národní banky Tomáš Nidetzký. Ten byl ještě nedávno označován za možného budoucího guvernéra ČNB po Jiřím Rusnokovi, který v polovině roku v této funkci končí. Situace se však změnila, prezident Miloš Zeman jmenoval budoucím guvernérem Aleše Michla. „Až při setkání s prezidentem jsem pochopil, že mu vadí zvyšování sazeb,“ říká Nidetzký.
Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 17,5 miliardy korun, což je proti březnu pokles o 40 procent. Meziroční propad překonal 60 procent. Úroková sazba u skutečně nově poskytnutých hypoték v dubnu vzrostla z březnových 4,15 procenta na dubnových 4,4 procenta. Úroková sazba u skutečně nově poskytnutých hypoték v dubnu vzrostla z březnových 4,15 procenta na dubnových 4,4 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor.
Jmenováním Aleše Michla guvernérem České národní banky dává prezident Miloš Zeman signál, že je přesvědčen o tom, že české ekonomice nyní prospěje více „holubičí“ přístup k monetární politice – případně méně „jestřábí“ přístup –, než jaký zastává bankovní rada pod vedením končícího guvernéra Jiřího Rusnoka. Je tak pravděpodobné, že další personální obměny, které prezident v bankovní radě provede letos a příští rok, budou tento signál potvrzovat. Tedy prezident Zeman jmenuje odborníky zastávající rovněž spíše „holubičí“ pohled na současné dění v ekonomické oblasti.
Zdražování předčilo očekávání analytiků. Tuzemská inflace, která patří mezi nejvyšší v Evropské unii, výrazně snižuje kupní sílu úspor českých domácností a může podle ekonomů vést k zániku firem, které nebudou schopny přenášet zvýšené náklady do koncových cen.
Česká národní banka zvýšila sazby o 75 bazických bodů na 5,75 procenta – o něco více než jsme očekávali my i trh, který odhadoval nárůst o půl procentního bodu. Relativně holubičí komentáře posledních dní tedy nakonec na dnešním zasedání přebilo velmi jestřábí vyznění květnové prognózy, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Česká národní banka zvýšila základní úrokovou sazbu o nadstandardních 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. „Nejistota spojená zejména s chováním Ruska, s rozsahem dalších sankcí ze strany Evropské unie a s cenovými dopady těchto faktorů je tak velká, že odhadovat vrchol této série zvyšování úrokových sazeb ČNB je velmi obtížné,“ říká ekonom České spořitelny Michal Skořepa.
Bankovní rada České národní banky zvýšila úrokové sazby více než odhadovali analytici. Základní úroková sazba stoupla o 0,75 procentní bod na 5,75 procenta. To lze interpretovat jako zesílení snahy bojovat proti extrémně vysoké inflaci. Ta likviduje kupní sílu úspor českých domácností a může vést ke krachu některých firem, míní hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Trhy po krátké pauze opět zažily obchodování v turbulentním rozpětí. Akciové indexy byly pod tlakem kvůli přívalu geopolitických zpráv a možných hrozeb silnějšího utahování měnové politiky. Padaly hlavně otázky jako: Bude Fed na svých příštích zasedáních zvyšovat sazby o 50 bazických bodů? Co konkrétně mělo vliv na energetické komodity nebo americký technologický index NASDAQ?
