Centrální banka podle očekávání ponechala beze změny jak úrokové sazby, tak závazek bránit korunu proti “nadměrným výkyvům”. Pro stabilní sazby na úrovni sedm procent hlasovalo pět členů bankovní rady, zatímco dva členové zvedli ruku pro růst sazeb o 50 bazických bodů.
Zvyšovaní sazeb Fedu v uplynulém týdnu a očekávaní jejich možného vrcholu dál tlačilo na akciové trhy. Americká centrální banka akceleruje svůj boj s inflací, a to je nutně negativní pro řadu aktiv. S&P 500 index se přiblížil 3700 bodům. „Medvědi“ tedy postupně posouvají zavírací ceny indexů blíže k letošním minimům.
Česká národní banka podle očekávání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. V novém týmu kolem nového guvernéra Aleše Michla se nenašla dostatečná podpora pro zpřísňování měnové politiky. Pro zvýšení sazeb podle Michla hlasovali dva ze sedmi členů bankovní rady. ČNB také zlepšila odhad vývoje ekonomiky, pro letošní rok čeká její růst o 2,3 procenta, a zvýšila odhad inflace. Ta by letos měla podle bankéřů vystoupat na průměrných 16,5 procenta.
Spořicí účty spojené s investicemi nabízí u nás už minimálně trojice největších tuzemských bank. Cílem je přimět klienty, aby si spořili a současně pravidelně investovali a získali tak v součtu vyšší zhodnocení než ze samostatného spořicího účtu. Nápad to není špatný. Samotná sazba ani jednoho z takto nastavených spořicích účtů až tak závratná ale není. Nejvyšší je 4,5 procenta a má ještě speciální podmínky. ČNB přitom zvedla už v polovině června základní sazbu na sedm procent a je reálné, že bude záhy zvedat dál. Kdy na to zareagují banky u svých spořicích účtů s investicí?
Příští týden ve čtvrtek zasedá bankovní rada České národní banky k měnově-politickému jednání vůbec poprvé ve svém novém složení. Předpokládáme, že se v jejím rámci nakonec nenajde dostatečná podpora pro zvýšení základní sazby ani o 0,25 procentního bodu. Nově jmenovaní bankovní radní totiž zastávají spíše zdrženlivý postoj k dalšímu zpřísnění měnové politiky.
Reálný výnos všech spořicích i termínovaných bankovních vkladů je vzhledem k dvouciferné inflaci záporný a nic na tom nezmění ani dnešní očekávané výrazné zvýšení úrokových sazeb České národní banky. Rychleji naopak banky reagují na růst sazeb zvyšováním úročení hypoték, vyplývá z analýzy Portu.
Fundamentálním problémem současné světové ekonomiky je to, že centrální banky v uplynulých letech vytvářením „bilionů z ničeho“ roztočily kolotoč inflace a spekulace, který teď neumí zastavit. České národní banky (ČNB) nevyjímaje.
Co máme dnes čekat od zasedání bankovní rady ČNB? V prvé řadě další výrazné zvýšení úrokových sazeb, píše ve svém komentáři Jan Bureš, hlavní ekonomi Patria Finance.
Ani květen nepřinesl žádnou inflační úlevu, když se zvýšily ceny téměř všeho - a rozhodně ne symbolicky. Oproti předchozímu měsíci si spotřebitelé připláceli především za potraviny, jejichž ceny se za jediný měsíc zvýšily o 3,4 procenta, opět dražší bylo i bydlení a oblečení. Zapomenout nelze ani na hotely a restaurace, které v posledním měsíci přirazily ke svým cenám další tři procenta.
Meziroční pokles počtu fúzí a akvizic o 20 až 30 procent v prvním čtvrtletí letošního roku v tuzemsku ve srovnání se stejným obdobím roku 2021 odhaduje ve své nejnovější analýze poradenská společnost Moore. Na změnu rozhodování investorů má přitom podle firmy ze všech faktorů největší vliv extrémně rostoucí inflace, a to více než zdražování úvěrů.
Česká národní banka by měla držet sazby na vyšší úrovni proti normálu, aby zabránila přeměně současné spíše nákladové inflace na poptávkovou. Zároveň je třeba podpořit vládu ve snižování míry zadlužování země a nezvyšovat mzdy více, než je růst produktivity práce, uvedl nový guvernér ČNB Aleš Michl.
