Do sporu, kdo může za inflaci, která v Česku patří k nejvyšším v Evropě, se vložil místopředseda Poslanecké sněmovny a ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Podle něj největší zodpovědnost nese Česká národní banka, ačkoli mezi faktory patří i velmi uvolněná rozpočtová politika, která byla už před pandemií covidu-19.
Jak se budou letos vyvíjet nájmy v Praze? A jak ceny bydlení? Co bude v letošním či příštím roce finančně výhodnější, platit nájem, nebo splácet hypotéku? Za prvé, hypotéky jsou nyní téměř nedostupné. S úrokovými sazbami kolem šesti procent a cenou metru čtverečního nového bytu přes 150 tisíc korun přesahuje splátka hypotéky na nový byt o velikosti 35 metrů dvacet šest tisíc korun.
Letošní trojnásobné zvýšení životního minima sice může pomoci lidem žádajícím o dávky od státu, pro žadatele o hypotéku je to ale zpráva veskrze negativní. Zase o něco více to zhoršuje jejich vyhlídky na získání hypotéky v bance. Při posuzování bonity budou totiž muset mít zase o trochu vyšší příjmy než dosud. Žadatelů, kteří projdou skóringem banky a hypotéku nakonec dostanou, je tak čím dál méně, říkají hypoteční makléři.
Česká ekonomika v příštím roce zpomalí. Podle predikcí ministerstva financí a České národní banky (ČNB) za celý rok vykáže pokles hrubého domácího produktu (HDP), analytici očekávají slabý růst do jednoho procenta. Vysoká inflace by se měla postupně snižovat, ale stále zůstane nad dvouprocentním cílem ČNB. I proto podle analytiků nepřikročí ČNB dříve než v polovině roku ke snižování základních úrokových sazeb. Instituce i analytici očekávají také mírné zvýšení nezaměstnanosti.
Centrální banka podle očekávání ponechala beze změny jak úrokové sazby, tak závazek bránit korunu proti “nadměrným výkyvům”. Pro stabilní sazby na úrovni sedm procent hlasovalo pět členů bankovní rady, zatímco dva členové zvedli ruku pro růst sazeb o 50 bazických bodů.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Bankovní rada také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
Trhu stačí vědět, že korunu proti oslabování podpoříme. Už měsíc jsme nemuseli intervenovat, řekl dnes člen bankovní rady Oldřich Dědek.
Býci zatím na trzích převládají, trh tak pomalu směřuje k mírné „Santa Claus rallye“. Příchozí data z ekonomiky potvrzují trend zpomalení americké ekonomiky a naznačují možnost, že ty největší úrokové skoky máme za sebou. V tomto směru jsme také byli svědky i dlouho nevídanému růstu podpor v nezaměstnanosti v USA. Utažený trh práce (stejně jako u nás v ČR, což je jednoznačně překážka výrazného zpomalení inflace) je třeba „odšpuntovat“.
Zhoršování makroekonomického prostředí stlačilo akciové trhy v uplynulém týdnu na nová minima, kdy hlavní americký index S&P 500 otestoval úrovně kolem 3600 bodů. Hlavní investiční stratégové bijí na poplach, přitom září je za námi a může se tak dostavit menší výprodejová přestávka.
Zvyšovaní sazeb Fedu v uplynulém týdnu a očekávaní jejich možného vrcholu dál tlačilo na akciové trhy. Americká centrální banka akceleruje svůj boj s inflací, a to je nutně negativní pro řadu aktiv. S&P 500 index se přiblížil 3700 bodům. „Medvědi“ tedy postupně posouvají zavírací ceny indexů blíže k letošním minimům.
Česká národní banka podle očekávání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. V novém týmu kolem nového guvernéra Aleše Michla se nenašla dostatečná podpora pro zpřísňování měnové politiky. Pro zvýšení sazeb podle Michla hlasovali dva ze sedmi členů bankovní rady. ČNB také zlepšila odhad vývoje ekonomiky, pro letošní rok čeká její růst o 2,3 procenta, a zvýšila odhad inflace. Ta by letos měla podle bankéřů vystoupat na průměrných 16,5 procenta.
Maďarský premiér 👨 Péter Magyar obvinil opoziční stranu Fidesz, která v dubnových parlamentních volbách po 16 letech přišla o moc v zemi, že přepnula na ruční ovládání prezidenta Tamáse Sulyoka. Informuje o tom agentura MTI. Dnes večer mají maďarští poslanci v plánu hlasovat o dodatku k ústavě, který by umožnil odvolání prezidenta.
Ceny ropy 🛢 se v úvodu týdne výrazně zvyšují 📈, nárůst se blíží pěti procentům. Trh reaguje na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, kde Spojené státy a Írán bojují o kontrolu nad Hormuzským průlivem. Brent přidává 4,7 procenta na 79,60 dolaru za barel, americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisuje 4,8 procenta na 74,80 dolaru za barel.
