Zdražování předčilo očekávání analytiků. Tuzemská inflace, která patří mezi nejvyšší v Evropské unii, výrazně snižuje kupní sílu úspor českých domácností a může podle ekonomů vést k zániku firem, které nebudou schopny přenášet zvýšené náklady do koncových cen.
Cena nemovitostí v Česku nepoklesne, i když by se to kvůli aktuálnímu stavu - nižší poptávce - dalo očekávat. Není z čeho brát. „Nové byty se staví méně, než by bylo třeba. Hlavně je ale slabý trh se staršími byty, který by měl tvořit základ trhu,“ říká v rozhovoru Jiří Pácal, ředitel realitní společnosti Central Europe Holding.
Česká národní banka ani vláda v aktuální situaci nemohou plně kontrolovat tuzemskou inflaci. Na jejím růstu se stále výrazněji podepisuje válka na Ukrajině, jejíž případné dlouhé trvání může vést i k recesi, domnívá se bývalý člen rady České národní banky Lubomír Lízal, který v současnosti vyučuje na Anglo-American University a ČVUT. „Pokud válka skončí brzy, vrchol inflace zažijeme již v létě a pak začne klesat. Pokud ne, budeme tu mít vyšší inflaci třeba i rok,“ domnívá se ekonom.
Už pozítří se zpřísňují podmínky hypoték. Poprvé v historii k němu dojde zákonnou formou, protože dosud ČNB podmínky zpřísňovala pouze formou doporučení.
Válka na Ukrajině prodraží Čechům úvěry na bydlení. Průměrná úroková sazba by se podle Fincentrum Hypoindexu mohla letos dostat až na šest procent.
Ruská invaze na Ukrajinu a hrozba velké války bude mít vliv na evropskou, potažmo českou ekonomiku. Jak drtivý ten dopad bude, to bude záležet na rozsahu a délce konfliktu, míní bývalý guvernér Národní banky Slovenska Ivan Šramko. Samozřejmě ovlivní ceny energií, které tlačí na inflaci. „Kvůli tomu je těžké odhadovat, kdy Česká národní banka bude moci zahájit snižování sazeb,“ dodává Šramko v rozhovoru pro newstream.cz.
Na trhu je nový trend: Nejlevnější hypotéky jsou ty s fixací úrokové sazby na 10 či 15 let. U nich se lze u některých bank dostat i pod čtyři procenta. Ve skutečnosti však nejde o až tak výhodnou nabídku, jak by se mohlo zdát.
Proč je lednová inflace tak důležitá? Protože mezi prosincem a lednem řada firem mění ceníky a promítá do cen rostoucí náklady. Letošní lednový růst byl ostře sledovaný. Čekal se obří skok. Zatímco v minulých letech šlo o dvě až tři procenta, nyní se s napětím čekalo, jestli padne desítka. Údaj mimo jiné rozhodne o tom, zda budou v Česku dál zdražovat půjčky.
Sen o vlastnickém bydlení se pro mnoho Čechů rozplynul. Nemají totiž na hypotéku. A ze zápisu z jednání bankovní rady ČNB navíc plyne, že drahé zřejmě zůstanou déle, než mnozí čekají.
Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová dál razí názor, že současná situace nevyžaduje výrazné zpřísňování měnové politiky. Razantní zvýšení úrokové sazby by podle ní inflaci teď nevyřešilo, jen by to ublížilo ekonomice. Lagardeová to řekla německé redakci Redaktionsnetzwerk.
Jak rychle se propady na akciových trzích objevily, tak rychle skončily. Takto by se dal charakterizovat konec ledna a začátek února pohledem burzovních grafů. Je tedy možné, že trh vstřebal poslední zasedání Fedu a začal se připravovat na pozvolný návrat k méně uvolněné měnové politice. A jaké byly zásadní události uplynulého týdne? A překvapila znovu ČNB na svém měnově politickém zasedání nebo ECB včele s Christine Lagardeovou?
