Bankovní rada České národní banky na svém dnešním zasedání rozhodla ponechat základní sazby na úrovni sedmi procent. Nová prognóza bankovní radní nepřesvědčila, aby sazbu snížili, přestože trh předpokládal, že ji redukují na 6,75 procenta.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) znovu podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Sazba se naposledy měnila před rokem, kdy ji ČNB zvýšila o 1,25 procentního bodu na současnou úroveň. Bankovní rada také potvrdila závazek, že bude nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
Bankám a spořitelnám v Česku v roce 2022 stoupl souhrnný čistý zisk v meziročním srovnání o 32,3 miliardy korun na 102,64 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Aktiva bank činila ke konci roku 8,907 bilionu korun, což je o 384 miliard více než na konci roku. Předběžné výsledky ČNB zveřejnila již počátkem února, podle nich tuzemské banky v roce 2022 vytvořily čistý zisk 104,1 miliardy korun.
Průměrná sazba hypoték na počátku května nepatrně stoupla na 6,32 procenta z dubnových 6,30 procenta. Vyplývá to z údajů Swiss Life Hypoindexu, který se zpracovává na základě údajů k pátému pracovnímu dni každého měsíce. Metodika odráží aktuální průměrnou nabídkovou sazbu hypotečního úvěru pro 80 procent hodnoty nemovitosti.
Meziroční inflace v dubnu dále zpomalila, a to na 13,3 procenta v meziročním vyjádření. Vyplývá to z odhadů českých i zahraničních analytiků, které oslovila agentura Bloomberg. Údaj zveřejní Český statistický úřad tento čtvrtek, připomíná hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Guvernér ČNB Michl kontra premiér Fiala. Ostrý souboj mužů, kteří mají máslo na hlavě a řešení problémů, konkrétně inflace, nabízejí s křížkem po funuse. Rozsoudit, jestli za vysokou inflaci může spíš uvolněná měnová nebo uvolněná fiskální politika, není úplně jednoduché.
Do sporu, kdo může za inflaci, která v Česku patří k nejvyšším v Evropě, se vložil místopředseda Poslanecké sněmovny a ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Podle něj největší zodpovědnost nese Česká národní banka, ačkoli mezi faktory patří i velmi uvolněná rozpočtová politika, která byla už před pandemií covidu-19.
Růst sazeb byl blíž než doposud. Tři ze sedmi členů rady byli pro zvýšení o 0,25 procentního bodu. Guvernér ČNB Aleš Michl výrazně zostřil rétoriku a naznačil, že centrální banka může zvýšit sazby už na příštím zasedání, pokud inflace nebude klesat dostatečně rychle.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) zřejmě i na svém středečním jednání ponechá základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, která platí od loňského června. Shoduje se na tom většina analytiků, které ČTK oslovila. S poklesem základní sazby nepočítá žádný z nich, i s ohledem na výroky členů bankovní rady v posledních dnech. Nevylučují ale překvapení v podobě mírného zvýšení sazby.
AKTUALIZOVÁNO: Česká národní banka (ČNB) loni vykázala rekordní ztrátu 411,9 miliardy korun. V roce 2021 měla ztrátu 37,7 miliardy korun. Loňskou ztrátu způsobil zejména pokles hodnoty pevně úročených dluhopisových a akciových portfolií a vyšší úrokové výnosy vyplácené českým bankám kvůli zvýšeným sazbám. Vyplývá to z účetní závěrky, kterou ČNB zveřejnila.
Řetězce jdou kvůli nedostatku zaměstnanců do mzdové války. Penny od ledna přidává 7,5 procenta, v reakci na to pak ke stejnému datu zvyšuje mzdy také Lidl. Nástupní mzda prodavače či prodavačky bude nově více než 30 tisíc korun. Růst mezd v řetězcích přitom může rozpoutat mzdovou spirálu, které se obává i Česká národní banka.
