V Česku se, zdá se, opět rozjíždí diskuse o přijetí eura. Blíží se totiž sněmovní volby a některé strany, například STAN, se budou chtít prostřednictvím eurové tématiky profilovat. Ostatně už nyní od této strany slyšíme, že Češi výdělkově doženou Němce nebo Rakušany spíše s eurem než bez něj.
Zvyšovat mzdy pro rok 2025 plánuje 43 procent malých a středních firem a podnikatelů. Z toho čtvrtina z chce v příštím roce zvyšovat zaměstnancům mzdy stejně jako letos a 11 procent hodlá přidávat ještě více.
Češi v červenci utráceli více, než se čekalo. Tržby maloobchodu narostly výrazněji, než se předpokládalo, jak v porovnání s loňským červencem, tak ve srovnání s letošním červnem, tedy meziměsíčně. Meziročně nárůst činil 4,5 procenta, když se čekal nárůst 3,9 procenta. Meziměsíčně zase šlo o 0,7procentní vzestup, když mnozí analytici mínili, že nebude ani poloviční.
Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 6,5 procenta na 45 854 korun. Při zohlednění inflace vzrostla o 3,9 procenta. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Mezikvartálně byla průměrná mzda po očištění o sezonní vlivy vyšší o 1,4 procenta.
Průměrná mzda v Česku by do tří let mohla přesahovat 54 tisíc korun. Nad 50 tisíc korun by se mohla dostat přespříští rok. Činit by pak mohla téměř 51 800 korun. Růst by měl v příštích letech i reálný výdělek, uvádí makroekonomická predikce ministerstva financí. Pro letošek předpovídá průměrnou mzdu 46 246 korun. Ve srovnání s dubnovou predikcí je očekávaný růst výdělků vyšší.
Premiér Fiala znovu potvrdil prohlášení správce státní pokladny, ministra financí Stanjury, že v rozpočtové rezervě není pro letošní rok ani kačka, natož miliardy na zvýšení platů některých státních zaměstnanců.
Ve vládní rozpočtové rezervě nejsou už pro letošek peníze na navýšení sumy na platy ve veřejném sektoru. Prostředky na zářijové navýšení tarifů hledají ale ještě ministerstva ve svých rozpočtech. Výdělky pracovníků veřejné sféry a státu porostou od ledna, uvedl v pořadu Partie televize Prima CNN premiér Petr Fiala.
Růst mezd v Česku v letošním prvním čtvrtletí překonal očekávání. Reálný meziroční vzestup průměrné měsíční mzdy, činící 4,8 procenta, je nejvýraznější od třetího čtvrtletí roku 2019.
Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek tak, aby pokryla potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, by měla v Česku za loňský rok činit 45 573 korun hrubého. Pod touto částkou bylo 67 procent zaměstnanců.
Nástupní mzdy, které firmy nabízely na pracovním portálu JenPráce.cz během roku 2023, stouply proti předloňskému roku o 10,4 procenta. U některých profesí, jako třeba podlahářů, architektů či trenérů vzrostly loni nástupní mzdy až o desítky procent, vyplývá z dat portálu. Průměrná mzda v Česku se podle prosincových dat Českého statistického úřadu ve třetím čtvrtletí 2023 zvýšila meziročně o 7,1 procenta. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla osmi procent, se ale mzda reálně snížila o 0,8 procenta.
Ve svém vánočním projevu se premiér Fiala poměrně výrazně věnoval také ekonomickým tématům. Z nich se zaměřil zejména na inflaci. „Příští rok skončí neustálé zdražování,“ slibuje premiér. To ovšem není pravda. Zdražování bude pokračovat, jen pomalejším tempem než letos nebo loni. A sice – nejpravděpodobněji – tempem zhruba třetinovým v porovnání s letoškem a přibližně pětinovým v porovnání s loňskem.
