V Česku se, zdá se, opět rozjíždí diskuse o přijetí eura. Blíží se totiž sněmovní volby a některé strany, například STAN, se budou chtít prostřednictvím eurové tématiky profilovat. Ostatně už nyní od této strany slyšíme, že Češi výdělkově doženou Němce nebo Rakušany spíše s eurem než bez něj.
Zvyšovat mzdy pro rok 2025 plánuje 43 procent malých a středních firem a podnikatelů. Z toho čtvrtina z chce v příštím roce zvyšovat zaměstnancům mzdy stejně jako letos a 11 procent hodlá přidávat ještě více.
Češi v červenci utráceli více, než se čekalo. Tržby maloobchodu narostly výrazněji, než se předpokládalo, jak v porovnání s loňským červencem, tak ve srovnání s letošním červnem, tedy meziměsíčně. Meziročně nárůst činil 4,5 procenta, když se čekal nárůst 3,9 procenta. Meziměsíčně zase šlo o 0,7procentní vzestup, když mnozí analytici mínili, že nebude ani poloviční.
Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 6,5 procenta na 45 854 korun. Při zohlednění inflace vzrostla o 3,9 procenta. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Mezikvartálně byla průměrná mzda po očištění o sezonní vlivy vyšší o 1,4 procenta.
Průměrná mzda v Česku by do tří let mohla přesahovat 54 tisíc korun. Nad 50 tisíc korun by se mohla dostat přespříští rok. Činit by pak mohla téměř 51 800 korun. Růst by měl v příštích letech i reálný výdělek, uvádí makroekonomická predikce ministerstva financí. Pro letošek předpovídá průměrnou mzdu 46 246 korun. Ve srovnání s dubnovou predikcí je očekávaný růst výdělků vyšší.
Premiér Fiala znovu potvrdil prohlášení správce státní pokladny, ministra financí Stanjury, že v rozpočtové rezervě není pro letošní rok ani kačka, natož miliardy na zvýšení platů některých státních zaměstnanců.
Ve vládní rozpočtové rezervě nejsou už pro letošek peníze na navýšení sumy na platy ve veřejném sektoru. Prostředky na zářijové navýšení tarifů hledají ale ještě ministerstva ve svých rozpočtech. Výdělky pracovníků veřejné sféry a státu porostou od ledna, uvedl v pořadu Partie televize Prima CNN premiér Petr Fiala.
Růst mezd v Česku v letošním prvním čtvrtletí překonal očekávání. Reálný meziroční vzestup průměrné měsíční mzdy, činící 4,8 procenta, je nejvýraznější od třetího čtvrtletí roku 2019.
Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek tak, aby pokryla potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, by měla v Česku za loňský rok činit 45 573 korun hrubého. Pod touto částkou bylo 67 procent zaměstnanců.
Nástupní mzdy, které firmy nabízely na pracovním portálu JenPráce.cz během roku 2023, stouply proti předloňskému roku o 10,4 procenta. U některých profesí, jako třeba podlahářů, architektů či trenérů vzrostly loni nástupní mzdy až o desítky procent, vyplývá z dat portálu. Průměrná mzda v Česku se podle prosincových dat Českého statistického úřadu ve třetím čtvrtletí 2023 zvýšila meziročně o 7,1 procenta. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla osmi procent, se ale mzda reálně snížila o 0,8 procenta.
Ve svém vánočním projevu se premiér Fiala poměrně výrazně věnoval také ekonomickým tématům. Z nich se zaměřil zejména na inflaci. „Příští rok skončí neustálé zdražování,“ slibuje premiér. To ovšem není pravda. Zdražování bude pokračovat, jen pomalejším tempem než letos nebo loni. A sice – nejpravděpodobněji – tempem zhruba třetinovým v porovnání s letoškem a přibližně pětinovým v porovnání s loňskem.
Rozvoj umělé inteligence by mohl ☝ prohloubit rozdíly mezi vyspělými a rozvíjejícími se zeměmi, uvedla ve své dnešní zprávě Organizace spojených národů. Zároveň vyzvala k opatřením, která by takovéto dopady AI zmírnila.
Generální tajemník NATO 👨 Mark Rutte očekává v příštích dnech nové příspěvky od spojenců do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu. Rutte uvítal úsilí Spojených států o ukončení války na Ukrajině. Jak uvedl, je přesvědčen, že toto úsilí nakonec obnoví mír v Evropě.
Mezi třemi zadrženými při dnešní razii belgické policie je podle deníku Le Soir a agentury AFP také bývalá šéfka unijní diplomacie 👩 Federica Mogheriniová, která vedla diplomatickou službu EU v letech 2014 až 2019. Média se odvolávají na své nejmenované zdroje blízké vyšetřování.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj 📈 zlepšila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok na 2,4 procenta, v červnu předpovídala zvýšení hrubého domácího produktu o 1,9 procenta. V příštím roce tempo růstu zpomalí na dvě procenta, uvedla OECD v dnešním aktualizovaném výhledu. Motorem růstu bude domácí spotřeba, OECD ale očekává i růst investic.
Míra inflace v zemích eurozóny v listopadu vzrostla o desetinu procentního bodu na 2️⃣,2️⃣ procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Pro trhy je to překvapivé, analytici totiž předpokládali, že se inflace nezmění. Za růstem je zejména Německo, které má největší ekonomiku v eurozóně.
V důsledku příliš 📈 vysokého ohodnocení firem investujících do umělé inteligence a rovněž kvůli rizikovým úvěrům velkým společnostem narůstají rizika pro stabilitu britského finančního systému. Ve své zprávě k finanční stabilitě to uvedla britská centrální banka, která současně varovala před nebezpečím prudkého poklesu trhů.
Nejvyšší částkou na dani z příjmu z roku 2024 💸 přispěly do českého rozpočtu společnosti ČEZ, Škoda Auto a ČEPS. Vyplývá to z analýzy poradenské firmy Dun & Bradstreet. Zkoumala všechny akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným, které zveřejnily své finanční výkazy do 5. listopadu 2025 s výjimkou bankovního sektoru.
