Mezinárodní měnový fond výrazně zlepšil odhad růstu české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt České republiky se podle něj zvýší letos o 2,3 procenta a v roce příštím o dvě procenta. V jarním výhledu měnový fond uváděl, že na letošní rok čeká růst o 1,6 procenta a na rok příští o 1,8 procenta. Loni česká ekonomika vykázala růst o 1,2 procenta.
Německé hospodářství v letošním roce poroste, odhadují v prognózách tři německé hospodářské instituty. Ekonomika podle nich letos vykáže růst o 0,3 procenta. V příštím roce tempo růstu zrychlí podle institutů Ifo a RWI na 1,5 procenta, podle IfW dokonce na 1,6 procenta.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) snížila odhad růstu české ekonomiky na letošní rok na 1,9 procenta, zatímco dosud předpovídala růst o 2,1 procenta. Výhled na příští rok pak zhoršila z dosavadního odhadu 2,5 procenta na 2,2 procenta, uvedla OECD ve svém aktualizovaném výhledu. Hlavní rizika pro růst české ekonomiky představují nejistota v obchodní politice a cla, zejména v automobilovém sektoru. Loni česká ekonomika vzrostla o jedno procento.
Vládní strany si před volbami těžko mohly přát lepší zprávu. Důvěra v českou ekonomiku se letos v květnu dostala nad svůj dlouhodobý, více než dvacetiletý průměr. A to poprvé za tři roky, od května 2022. Znatelně narůstá jak důvěra podnikatelů a firem, tak spotřebitelů.
Česká bankovní asociace zhoršila odhad letošního hospodářského růstu, když hrubý domácí produkt v ČR podle ní vzroste o 1,7 procenta. Příští rok by měl růst zrychlit na dvě procenta. Do horšího výhledu se výrazně propsal negativní dopad obchodních válek a nejistota s nimi spojená, uvedla asociace ve své prognóze. V únoru očekávala pro letošek růst ekonomiky o 2,1 procenta a pro příští rok o 2,4 procenta.
Evropská komise zhoršila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle ní zvýší o 1,9 procenta, uvedla ve své jarní ekonomické prognóze. V předchozím výhledu, zveřejněném loni na podzim, komise počítala na letošek s růstem o 2,4 procenta. Na příští rok počítá komise jen s mírným zrychlením tempa růstu HDP, a to na 2,1 procenta. Dařit se podle prognózy nemá ani ekonomice EU.
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) opět zhoršila výhled růstu české ekonomiky, zdůvodňuje to zejména situací v Německu. Na letošní rok očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o 1,6 procenta, zatímco v únorovém výhledu počítala s růstem o 1,9 procenta. Na příští rok počítá s růstem české ekonomiky o 2,2 procenta, což je o dvě desetiny procentního bodu méně, než čekala v únoru.
Česká ekonomika letos stoupne o 1,5 až 1,8 procenta a potáhne ji především vyšší spotřeba domácností. Ta se bude stabilně zvyšovat díky pokračujícímu růstu reálných mezd a relativně nízké inflaci, uvádí analýza úvěrové pojišťovny Coface, která dlouhodobě monitoruje ekonomické klima ve 160 zemích světa. Česko pravidelně řadí mezi země s nadprůměrně dobrým podnikatelským prostředím.
V uplynulém týdnu došlo k historické otočce, která přinesla nebývalý růst cen evropských akcií. Mluví se o renesanci evropské ekonomiky a tolik potřebném novém impulsu pro hospodářství. Německo se rozhodlo přepsat pravidla své tradičně střídmé fiskální politiky a výrazně zvýšit státní výdaje. Vláda oznámila záměr investovat 500 miliard eur do modernizace klíčových hospodářských oblastí.
Česko už od covidu prochází hospodářským útlumem. A ten si začíná vybírat svoji daň i v podobě výraznějšího nárůstu počtu nezaměstnaných. V prosinci 2024 jich bylo po takřka čtyřech letech opět více než 300 tisíc. To jsou tedy lidé, kteří aktivně práci hledají – chodí na pracák –, však žádnou kloudnou sehnat nemohou.
Akcie ve Spojených státech dnes převážně posílily, prudce ale slábli výrobci čipů. Dolů zamířil americký dolar, i když se stále drží poblíž měsíčního maxima.
Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) očekává bouřlivou, ale konstruktivní diskusi k novele stavebního zákona ve výborech, komisích i na plénu Senátu. Prošla třetím čtením Sněmovny a začne ji projednávat horní komora Parlamentu. Pokud ji vrátí, je koalice připravena senátní veto přehlasovat, řekla dnes při návštěvě Plzeňského kraje. O novele stavebního zákona bude Senát jednat na schůzi, která se bude konat 19. a 20. srpna.
Vydavatel platebních karet Visa propustí sedm procent zaměstnanců, což je asi 2600 lidí. Firma potřebuje zvýšit efektivitu, aby obstála v sílící konkurenci na trhu platebních služeb. S odkazem na interní firemní zprávu o tom dnes informovala agentura Bloomberg. Škrty se dotknou především týmů zaměřených na technologie a produkty.
Evropská unie plánuje uvalit sankce na více než 1600 společností, které podle ní pomáhají Rusku ve válce proti Ukrajině. Informovala o tom agentura Bloomberg. Jednalo by se o dosud největší počet firem, které kdy EU v rámci jednoho balíčku omezení zařadila na sankční listinu. Státy EU nedávno odsouhlasily 21. sankční balík, nyní pokračují přípravy dalších omezujících opatření.
Americký výrobce letadel a vojenské techniky Boeing ve druhém čtvrtletí zmírnil čistou ztrátu na 428 milionů dolarů, tedy zhruba 9,1 miliardy korun. Ve stejném období loňského roku prodělal 612 milionů dolarů. Výsledek přesto zaostal za očekáváním analytiků. Hospodaření firmy zatížil náklad 280 milionů dolarů spojený s programem prezidentských letadel Air Force One.
Americká nápojová společnost Coca-Cola ve druhém čtvrtletí zvýšila čistý zisk o 16 procent na 4,4 miliardy USD (93,6 miliardy Kč). Společnost současně v dnešní tiskové zprávě zlepšila roční prognózu vývoje tržeb a zisku, zejména díky silné poptávce po nápojích bez cuku a značce mléka Fairlife ve Spojených státech. Ke zlepšení přispěly i vyšší tržby v souvislosti s mistrovstvím světa ve fotbale.
Dodavatel dílů pro výrobu automobilů Schaeffler Production CZ Lanškroun vloni skončil s čistým ziskem téměř 40 milionů korun. Je to výrazně méně než rok předtím, kdy zisk po zdanění dosáhl 106 milionů korun. Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb se meziročně snížily o tři procenta na 3,815 miliardy korun, uvedla společnost ve výroční zprávě zveřejněné ve Sbírce listin.
Vrchní ředitelkou nově vzniklé sekce pro závislosti a duševní zdraví ministerstva zdravotnictví (MZd) bude od 1. srpna psychiatrička Dita Protopopová. Na webu to dnes uvedl Zdravotnický deník. Podle národního plánu, který vláda schválila v červnu, má stát vydat v příštích čtyřech letech na péči o duševní zdraví 10,3 miliardy korun, z nichž zhruba tři miliardy budou investice. Ročně plán počítá navíc také se zhruba šesti miliardami korun ze zdravotního pojištění. Na řešení problematiky závislostí ročně směřuje mimo samotnou léčbu za jednotky miliard korun více než 400 milionů korun.
Austrálie zváží výstavbu první nové ropné rafinerie za více než 60 let, aby posílila bezpečnost dodávek paliv ⛽ . Uvedl to australský premiér Anthony Albanese. Pokud se projekt ukáže jako proveditelný, novou velkokapacitní rafinerii postaví výrobce průmyslových chemikálií Perdaman v Západní Austrálii, informovala agentura Reuters.
Ceny ropy 🛢 dnes pokračují v poklesu 📉, už v pondělí přitom odepsaly zhruba osm procent a dostaly se nejníže od 20. července. Hlavní příčinou jsou podle analytiků naděje na vyřešení konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Severomořský Brent odepisuje 1,9 procenta na 86,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ztrácí 1,5 procenta a prodává se za 81,40 dolaru za barel.