Ruský prezident Vladimir Putin chce vymazat Západ z ruského internetu. Nařídil vládě připravit návrhy ohledně omezení západního softwaru a komunikačních platforem ze zemí, které nejsou přátelské k Rusku. Splnit tento pokyn Putin stanovil do 1. září, uvedl na svém webu list Kommersant s odvoláním na dokument zveřejněný na internetové stránce Kremlu.
Premiér Petr Fiala (ODS) požádal předsedu slovenské vlády Roberta Fica, aby na úrovni Evropské unie neblokoval připravený 18. balík protiruských sankcí. V dopise uvedl, že je to důležité nejen kvůli ukrajinským civilistům, kteří čelí stále silnějšímu ruskému bombardování, ale také vzhledem ke společné historii a bolestné zkušenosti s agresivní politikou Moskvy a okupací. Fiala na dotaz ČTK potvrdil, že Fica v sobotu dopisem oslovil.
Česko musí dramaticky navýšit výdaje na obranu. Pokud se nechce ocitnout v kůži příslovečného myslivce, co honil tolik zajíců naráz, až si uhnal smrt, čelí nutnosti jiné výdaje osekat. Nebo musí zásadně zmírnit zátěž, která snižuje konkurenceschopnost jeho firem a podniků v globálním meřítku. Tím si Česko zajistí rychlejší ekonomický růst. Tedy i vyšší daňové inkaso, aniž by daňové sazby zvyšovalo. Takže by pak mohlo vydávat mnohem více na zbrojení, a ještě k tomu udržet rozsah sociálního státu i při postupujícím demografickém stárnutí.
Americký prezident Donald Trump je zklamaný, že Rusko není pružnější ohledně ukončení války na Ukrajině, řekl podle agentury Reuters šéf americké diplomacie Marco Rubio po setkání se se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem v Kuala Lumpuru. Podle Rubia je potřeba stanovit plán, jak konflikt ukončit. Lavrov na schůzce představil nový koncept ohledně Ukrajiny, řekl podle agentury AFP Rubio s tím, že jej projedná s Trumpem.
Díru po odchodu západních značek ruští podnikatelé zvládli rychle zalepit. A navíc se jejich náhražkám typu McDonald's či Starbucks skvěle daří.
Na ruskou hybridní válku by Evropa měla reagovat přímým a upřímným jednáním s Ruskem o bezpečnosti v Evropě. V rozhovoru, který ve středu zveřejnil deník Die Welt, to řekl český prezident Petr Pavel. Západ má podle něj nástroje, jak přinutit Rusko k jednání o míru na Ukrajině, musí ale pokračovat ve vojenské podpoře Kyjeva a přitvrdit v ekonomických sankcích vůči Moskvě. V rozhovoru prezident Pavel, který je dnes na jednodenní návštěvě Německa, kritizoval také kontroly na vnitřních hranicích EU.
Na seznamu osmi firem, které podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navzdory sankcím vyvážejí své zboží do Ruska, je i brněnský výrobce pásových pil Pilous. Informoval o tom Deník N. Uvedl, že soupis osmi společností získal a ověřil podle celních databází a zboží těchto firem opravdu v Rusku končí.
Vítězství vypadá jinak, řekl o vývoji ruské invaze na Ukrajinu prezident Petr Pavel ve zveřejněném rozhovoru s ukrajinskou službou stanice BBC. Moskva podle české hlavy státu sice dosáhla několika taktických úspěchů a dobyla některé části ukrajinského území, ale za cenu velkých obětí a ztrát. Pavel tak reagoval na dotaz týkající se hodnocení vývoje bojů a přesvědčení Ruska, že nyní na bojišti vítězí.
Jak rychle by mohla připlout vojenská technika zámořských zemí NATO, aby pomohla Evropě napadené Ruskem? Nad tím se již zamýšlejí armádní stratégové, a dokonce také přístavy, které jsou v posledních týdnech zahlcené. I proto největší evropský přístav v Rotterdamu chystá zásadní proměnu, aby případné spojenecké lodě měly snazší přístup k vykládce.
Rusko ve stále větší míře v bojích na Ukrajině používá chemické zbraně, včetně chlorpikrinu. Podle agentury DPA o tom informovala německá Spolková zpravodajská služba (BND) a nizozemská vojenská rozvědka MIVD a tajná služba AIVD. Chlorpikrin je řazen mezi dusivé chemické zbraně.
Rusko by mohlo být schopné se za dobu o něco delší než pět let dostat z hlediska vyzbrojení, personální naplněnosti a připravenosti k boji na úroveň, na které bylo před začátkem války na Ukrajině. V rozhovoru pro server iROZHLAS.cz to řekl ředitel Vojenského zpravodajství Petr Bartovský. Kdyby Rusové chtěli vyzkoušet připravenost a jednotu Severoatlantické aliance (NATO), mohli to podle Bartovského už dávno udělat. Nechtějí však dát NATO přímou možnost, aby bojovalo s jeho jednotkami.
Tržby 75 největších globálních ✂️✂️✂️módních koncernů se loni zvýšily o 0,9 procenta na 541 miliard eur (13,2 bilionu korun). Byly o třetinu vyšší než v předkrizovém roku 2019. Podle agentury APA to vyplývá ze zprávy o globálním módním průmyslu, kterou zveřejnila italská Mediobanca. Z celkových tržeb připadlo 62 procent na evropské společnosti. Zhruba 29 procent vytvořily severoamerické firmy.
