Americká zbrojovka Lockheed Martin, která vyrábí například stíhačky F-35, zvýšila ve třetím čtvrtletí tržby a zlepšila celoroční výhled. Firma těží ze silné poptávky po svých stíhačkách a dalších produktech, která je důsledkem zvýšeného geopolitického napětí spojeného s konflikty na Blízkém východě a vleklou válkou mezi Ruskem a Ukrajinou.
Nizozemský nejvyšší soud v pátek zamítl odvolání Ruské federace proti arbitrážnímu rozhodnutí, podle kterého země musí vyplatit 50 miliard dolarů (více než bilion korun) bývalým akcionářům nyní již neexistující ruské ropné společnosti Jukos. Informovala o tom agentura Reuters.
Německo bude financovat balíček v hodnotě 10,5 miliardy korun v rámci iniciativy PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, za které platí země Severoatlantické aliance. Na úvod jednání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v sídle NATO v Bruselu to uvedl německý ministr obrany Boris Pistorius.
Případná dodávka amerických střel Tomahawk Ukrajině může skončit špatně pro všechny, včetně prezidenta Donalda Trumpa. Uvedl to bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv. Podle médií naznačil, že na vypálení tomahawků na ruské cíle by Moskva mohla odpovědět jaderným útokem.
Rusko se nezalekne ani přímé konfrontace se Západem, pokud to bude považovat za nutné. Při veřejném slyšení šéfů tří německých tajných služeb ve Spolkovém sněmu to řekl předseda Spolkové zpravodajské služby (BND) Martin Jäger. Podle šéfa Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) Sinana Selena stojí Rusko v poslední době za většinou sabotážních akcí v Německu a Evropě.
Vrcholní představitelé Německa, Francie a Británie kritizují ruské útoky na ukrajinskou kritickou infrastrukturu a ruskou zdržovací taktiku v přístupu k mírovým jednáním, rovněž pohrozili, že využijí zmrazené ruské fondy na podporu ukrajinských ozbrojených sil.
Až doživotí hrozí úředníkovi z archívu varšavské radnice, kterého polské úřady obvinily ze špionáže pro Rusko. Archivář pět let předával ruské civilní rozvědce materiály, které mohly uškodit Polsku, napsal list Gazeta Wyborcza na svém webu.
Zvyšující se počet incidentů s bezpilotními letouny, které v posledních měsících pronikly do vzdušných prostorů NATO, stále více znepokojují evropské státy. EU proto zvažuje vybudování takzvané „dronové zdi“, systému určeného k ochraně evropského nebe před neřízenými letouny přicházejícími z Ruska.
Ruské soudy za prvních šest měsíců letošního roku vynesly 224 rozsudků v případech vlastizrady, vyzvědačství a utajované spolupráce s cizími státy. Je to rekord v moderních dějinách země, napsal server The Moscow Times.
Ruský bezpilotní letoun zasáhl osobní vlak na železniční stanici ve městě Šostka na severovýchodě Ukrajiny. Nejméně tři desítky lidí byly zraněny, o mrtvých úřady zatím nemluví, napsala agentura Reuters.
Mnichovské letiště ve čtvrtekv noci přerušilo provoz kvůli zpozorovaným dronům v okolí i areálu letiště. Zrušeno bylo 17 odletů, což se dotklo téměř 3000 cestujících, kteří zůstali na letišti. Následně bylo 15 příletů odkloněno do Stuttgartu, Norimberku, Frankfurtu a Vídně.
