Donald Trump se včera na Aljašce pokusil si Vladimira Putina podmanit. Pompézně i výstražně. Totiž jak poplácáním po zádech na červeném koberci, tak ale i – hned o pár vteřin později – demonstrací vojenské síly v podobě přeletu chlouby americké armády, bombardéru B-2 stealth. Načež to opět zkusil po dobrém nečekaným gestem, zjevně mimo protokol: usazením ruského prezidenta do své limuzíny. V ní oba světově nejsledovanější lidé včerejšího dne získali cenný čas zapřést hovor vskutku jen mezi čtyřma očima. Možná to nejdůležitější padlo už tam.
Pokud Vladimir Putin po pátečním summitu na Aljašce neodsouhlasí konec války, bude to mít vážné důsledky, řekl bez dalších podrobností Donald Trump. Evropští lídři byli pro tento případ sdílnější. Chtějí jít cestou ekonomických sankcí.
Rusko začne částečně blokovat volání přes Telegram a WhatsApp, aby podpořil vývoj vlastní komunikační platformy MAX. Kreml tvrdí, že zahraniční aplikace nedostatečně brání zneužívání k trestné činnosti, a jejich provozovatelé odmítají spolupracovat s ruskými úřady.
Rusko přesouvá své jednotky způsobem, který naznačuje přípravy nové útočné operace. Rozhodně se nechystá na příměří nebo ukončení války. Ve svém pravidelném poselství to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruský prezident Vladimir Putin chce podle něj prezentovat chystané setkání s americkým protějškem Donaldem Trumpem jako své osobní vítězství a pokračovat ve svém dosavadním jednání. Moskva se k tomuto tvrzení nevyjádřila.
Rusko láká mladé lidi z Kyrgyzstánu i odjinud na studium techniky na prestižní škole v Tatarstánu. Jejich rodiče ovšem nevědí, že studenti polytechnické školy Alabuga také vyrábějí drony, které Rusko používá k útokům proti Ukrajině. Na svých internetových stránkách o tom píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Škola vznikla před několika lety ve zvláštní ekonomické zóně Alabuga ležící u města Jelabuga.
Při jednáních o mírovém řešení rusko-ukrajinské války bude jen těžko možné se vyhnout otázce budoucnosti ukrajinských území nyní ovládaných Ruskem. V rozhovoru s americkou stanicí ABC to podle agentury DPA uvedl generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Rusko ovládá přibližně pětinu rozlohy Ukrajiny v jejích mezinárodně uznaných hranicích.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová oznámila, že nechala svolat na pondělí jednání ministrů zahraničí EU v souvislosti s chystanou schůzí prezidentů Spojených států a Ruska Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Uvedla to agentura Reuters. Trump a Putin by měli jednat o vyřešení války na Ukrajině. Podle Kallasové se musí jakékoliv dohody mezi USA a Ruska účastnit Ukrajina a evropské státy.
Cestu k míru na Ukrajině nelze určit bez Ukrajiny, uvedli ve společném prohlášení lídři Británie, Finska, Francie, Itálie, Německa a Polska a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nutným předpokladem pro jednání je podle nich příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Kyjev si prohlášení evropských lídrů cení a plně ho podporuje. K podpoře ukrajinského postoje k ukončení války na Ukrajině se přidali i lídři osmi severoevropských států.
Varianty budoucího vývoje války sestavila stanice CNN. Ani jedna přitom není pro Ukrajinu příznivá. Otázkou je, zda bude k jednání přizván i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten již v reakci na oznámení schůzky uvedl, že jakékoliv řešení konfliktu učiněné bez účasti Ukrajiny bude řešením proti míru.
Agentura Bloomberg v pátek uvedla, že Washington a Moskva připravují dohodu o příměří na Ukrajině. Osobní setkání prezidentů Spojených států a Ruska se uskutečnilo naposledy v červnu 2021 v Ženevě. S Putinem se tehdy sešel demokratický prezident Joe Biden.
Spojené státy a Rusko podle informací agentury Bloomberg tajně vyjednávají o příměří na Ukrajině, které by legalizovalo ruské územní zisky – včetně Krymu, Donbasu i částí Chersonské a Záporožské oblasti. Ukrajinský prezident Zelenskyj prý zatím k jednání přizván nebyl a může být postaven před hotovou věc. Historická schůzka Trump–Putin se má uskutečnit už příští týden.
Při ruském dronovém útoku v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny v noci na dnešek zahynuli nejméně tři lidé, uvedla to s odvoláním na místní úřady agentura Reuters. Ukrajina v noci zaútočila na Rusko stovkami dronů. Ministerstvo obrany v Moskvě oznámilo, že v noci odrazilo 328 ukrajinských bezpilotních letounů.
Na místě zbourané staré sokolovny postavilo město Hrotovice společenský dům. V sále pro 330 lidí se mohou konat i divadelní a filmová představení, v domě mohou být i výstavy. Přesídlila tam městská knihovna, zázemí získali sportovci, kteří využívají sousední hřiště. Na stavbu za víc než 140 milionů korun dostalo město dotaci 70 milionů korun.
Generální tajemník OSN António Guterres po příletu do Damašku vyzval mezinárodní společenství k podpoře syrského lidu. Jeho cesta je první návštěvou úřadujícího šéfa OSN od roku 2009, píše agentura Reuters. Po násilném potlačení prodemokratických protestů v roce 2011 vypukla v zemi občanská válka, která si vyžádala statisíce lidských životů a vysídlila miliony obyvatel z jejich domovů.
Indický ministr školství Dharmendra Pradhán dnes rezignoval. Čelil kritice kvůli květnovému skandálu s uniklými otázkami z testů. Krátce po oznámení jeho rezignace protestní hnutí Švábí lidová strana uvedlo, že končí s demonstracemi, které v zemi pořádalo od začátku týdne.
Záchranné týmy v Indonésii pátrají po pohřešovaném motorovém člunu u ostrova Sulawesi, na jehož palubě je 11 evropských turistů včetně jednoho Čecha. Informovala o tom agentura AP. Loď vyplula v pátek ráno místního času z oblasti Tanjung Unauna a směřovala do přístavu Marisa v provincii Gorontalo.
Jemenští povstalečtí Húsíové dnes oznámili, že raketami zaútočili na Saúdskou Arábii. Několik hodin předtím slíbili odplatu za vzdušné údery na přístavní město Hudajdá, které Rijád provedl v pátek a při nichž byli podle Húsíů zraněni dva lidé.
V Česku dlouhodobě ubývají směnárny. V loňském roce klesl celkový počet subjektů, které můžou provozovat směnárenskou činnost, o 27 na 802. Činnost jich ukončilo 44, zatímco 17 jiných licenci získalo. Uvedla to Česká národní banka v každoroční Zprávě o výkonu dohledu nad finančním trhem za loňský rok.
