
Invaze na Ukrajinu přinese další zdražování
MoneyBurzy se boji ruské invaze na Ukrajinu jako nikdy, uklidnit je může jen dnešní telefonát Bidena a Putinem. Barel ropy stojí poprvé od roku 2014 přes 2000 korun, rekordně zdražuje hliník.
Burzy se boji ruské invaze na Ukrajinu jako nikdy, uklidnit je může jen dnešní telefonát Bidena a Putinem. Barel ropy stojí poprvé od roku 2014 přes 2000 korun, rekordně zdražuje hliník.
Česko je plně zapojené do západního energetického systému, na Rusku už nejsme závislí, říká analytik výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavel Havlíček. Případná invaze Ruska se nás nedotkne tolik, jak zní některé obavy. Ceny plynu nebo ropy by však podle Havlíčka šly nahoru. Ale jenom krátkodobě. Ani náporu uprchlíků se podle něj nemusíme obávat. Větší problém s případnými uprchlíky z Ukrajiny by mělo Polsko, Slovensko nebo Maďarsko.
Hlavní index ruských akcií odepsal více než šest procent a výrazně dolů zamířil i ruský rubl, který je k dolaru na nejnižších hodnotách od podzimu 2020. Podle analytiků je za tímto propadem citelné zhoršení vztahů mezi Ruskem a Západem. Výprodeje stíhají také kryptoměny.
Spojené státy nařídily rodinám zaměstnanců amerického velvyslanectví na Ukrajině, aby opustily zemi kvůli hrozící ruské invazi, píše Reuters. Podle televize BBC začala zaměstnance svého zastupitelského úřadu v Kyjevě stahovat rovněž Británie, odejde jich asi polovina. Evropská unie zatím k podobným krokům nevidí důvod, vzkázal šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Ukrajina označila rozhodnutí Washingtonu za předčasné a přehnané.
V případě války na Ukrajině hrozí zdražení pohonných hmoty v Česku nad 45 korun za litr, vyplývá z prognóz amerických bank. I bez války ale mohou jejich ceny vzrůst až ke 40 korunám ze litr.
Dopady možného dalšího zhoršení stupňujícího se rusko-ukrajinského konfliktu zasáhnou mezi středoevropskými ekonomikami nejtíživěji tu polskou. Ve své prognóze to předvídá Citigroup, třetí největší banka v USA. Podle ní bude polská měna, zlotý, zasažena hůře než česká koruna nebo maďarský forint.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková se opřela do Ruska. Kreml podle ní využívá plynu jako „zbraně“. V Římě tak promluvila v kontextu probíhající diskuse ohledně zprovoznění plynovodu Nord Stream 2. Na této zbrani ovšem vydělává i třeba Norsko.
Burzovní cena plynu v EU se vrátila nad psychologickou úroveň 100 eur za megawatthodinu, poprvé od 29. prosince loňského roku. Je tedy evidentní, že evropská plynová krize nepolevuje. Flotila tankerů, která v prosinci vyvezla historicky rekordní objem zkapalněného zemního plynu, zamířila z USA do Evropy koncem minulého roku, ale přinesla jen krátkodechou úlevu.
Kazachstánem zmítají nepokoje, které původně začaly jako protesty proti zdražení zkapalněného ropného plynu (LPG), levnější alternativy k benzínu. V celé zemi byl včera vyhlášen výjimečný stav.
Rusko plánuje návrat těžby do předpandemických dob nejpozději letos v květnu. Mnozí těžaři však upozorňují na nedostatečné kapacity.
Soud v Rusku dnes na křesťanský svátek vyměřil americkým technologickým firmám Google a Meta rekordní pokutu v celkové výši 9,1 miliardy rublů (2,7 miliardy korun). Informovala o tom agentura Interfax. Sankce je za to, že firmy neodstraňují ze svých sítí nezákonný obsah. Pokuty jsou vysoké proto, že jsou poprvé odvozeny od výše tržeb obou firem. Google dostal pokutu 7,2 miliardy rublů (téměř 2,2 miliardy korun), Meta provozující nyní sociální síť Facebook pak 1,9 miliardy rublů (570 tisíc korun)