Pro vypořádání se strukturálním deficitem potřebuje stát omezovat výdaje, bez reformy daní to však nepůjde, míní odborníci. Studie institutu IDEA a agentury PAQ Research navrhuje dvě varianty, jak upravit zdanění zaměstnanců - vyváženou se základní sazbou 15 procent a realistickou se základní sazbou 17 procent. První varianta může přinést navíc 32 miliard Kč, druhá 59 miliard Kč. Oba návrhy berou ohledy na nízkopříjmové pracující, na něž nejsilněji dopadá inflace, a napravují také nedostatečnou daňovou progresi českého systému, uvedli autoři studie.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v neděli uvedl, že neočekává, že by vláda předkládala Sněmovně novelu letošního státního rozpočtu. Důvodem je podle něj to, že se sice vládě nepodaří zajistit příjmy z mimořádných daní a odvodů v plné plánované výši 100 miliard, zároveň však díky dramatickému poklesu cen energií a burzách EU budou významně nižší kompenzace související se zastropováním cen energií domácnostem i firmám.
Vláda hledá peníze na zalátování děravého státního rozpočtu. A jednotlivé strany se předhánějí v nápadech, kde by bylo možné zdroje najít. Jednou z cest by údajně mohlo být zvýšení základní sazby daně z přidané hodnoty z 21 na 23 procent. Co by v nějakých dobách snad i mohlo mít smysl, přichází v časech, kdy by tím vláda docílila jediného: vlastní zkázy. Podobně jako se to stalo Nečasově vládě poté, co zvýšila DPH a do půl roku šla s ostudou od válu.
Současná vysoká inflace se víc projevuje na výdajích než na příjmech státního rozpočtu, uvedl to předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Vítá oznámený krok vlády snížit strukturální deficit rozpočtu o 70 miliard korun. Podle něj to je ale jen první krok ke konsolidaci veřejných financí, protože problém je hlubší.
Ruský rozpočet vykázal za první dva měsíce letošního roku deficit 2,58 bilionu rublů (755,8 miliardy korun), zatímco ve stejném období loni skončil v přebytku 415 miliard rublů. Moskva výrazně zvýšila výdaje, zatímco příjmy kvůli nižšímu prodeji ropy a plynu klesly. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ruské ministerstvo financí.
Vláda bude směřovat ke snížení schodku státního rozpočtu pro příští rok o 70 miliard korun. Chce upravit daně, ale přitom nezvyšovat celkové daňové zatížení, upravit důchodový systém nebo snížit počet státních zaměstnanců. Při bilanční návštěvě na ministerstvu financí to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce konsolidační balíček projednat na jaře ve Sněmovně i v Senátu.
Česká republika loni získala z rozpočtu Evropské unie o 61,2 miliardy korun více, než do něj odvedla. Z celkové sumy takzvané čisté pozice tvoří 10,3 miliardy korun příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Informovalo ministerstvo financí.
Státní rozpočet skončil v lednu ve schodku 6,8 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Loni v lednu bylo lednové hospodaření státu přebytkové, výsledek 3,9 miliardy ale byl ovlivněn rozpočtovým provizoriem, které omezilo výdaje státu na dvanáctinu rozpočtu roku 2021. Je to potřetí za posledních 15 let, kdy je lednový výsledek státního rozpočtu záporný.
Vláda zvažuje zavést opět jen dvě sazby daně z přidané hodnoty (DPH), letos chce přinést návrh důchodové reformy a pracovat na snížení rozpočtového deficitu v příštím roce. A to i díky tomu, že letošní rok by měl být po tom loňském přece jen klidnější. „Teď chceme pokračovat v tom, abychom udrželi nižší ceny energií a dlouhodobě je dokázali zachovat. Od toho se odvíjí to, co musíme dělat v Česku se zastropováním cen. Možná nic, protože to bude fungovat. Možná strop ani nebude do budoucna potřeba,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru pro ČTK.
Nákup stíhaček z USA, který Fialův kabinet zvažuje, by vyšel na více než 100 miliard korun. I proto by vláda měla předložit rozsáhlejší plán škrtů, jinak jí hrozí zhoršení ratingu a prodražení dluhu. Stav veřejných financí komentuje ekonom Lukáš Kovanda.
Prezident Miloš Zeman ve středu podepsal státní rozpočet na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Příjmy rozpočtu mají činit 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun.
Umělé inteligenci (AI) využívané v bankovnictví nevěří 3️⃣4️⃣ procent Čechů. Loni to bylo 36 procent. Naopak pocit bezpečí při využití AI meziročně vzrostl↗️ ze 17 procent na 24 procent. Vyplývá to z průzkumu agentury NMS Market Research pro Raiffeisenbank mezi 1000 respondenty.
Číst více
Střídání času bude pokračovat i v příštích pěti letech. Letní čas by měl do roku 2031 začínat stejně jako dosud poslední březnovou neděli a trvat do poslední neděle v říjnu. Vyplývá to z návrhu nařízení, které bude schvalovat vláda. Změna času měla v EU skončit v roce 2019, členské státy se ale na jednotném nastavení neshodly.
Eurokomisařka pro technickou suverenitu, bezpečnost a demokracii Henna Virkkunenová vyzvala platformy Meta a TikTok, aby v krizových situacích důrazně postupovaly proti dezinformacím. V pátek o tom mluvila se zástupci těchto platforem v souvislosti s přílivem desítek tisíc migrantů do španělské Ceuty z minulého týdne.
Spojené státy provedou první testy vesmírného protiraketového štítu Golden Dome (Zlatá kopule) do konce letošního roku, zkušební lety jsou plánovány na rok příští. Napsala to agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje. Na vývoj prvních prototypů satelitní zbraňové technologie americké ministerstvo obrany vyčlenilo 3,2 miliardy dolarů (67,2 miliardy korun) z celkové plánované částky 185 miliard dolarů.
Americký Senát jasnou většinou schválil balík sankčních opatření, která mají dostat Rusko pod větší tlak a napomoci ukončení války na Ukrajině. Sankce cílí na hlavně země, které od Ruska nadále nakupují ropu a plyn. Podle agentury AP je to dosud nejvýznamnější krok za druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa s cílem zastavit Ruskem vyvolanou válku.
