Zajímá nás
Lukáš Kovanda: Fialova vláda už tuší, že rozpočtový slib spíš nesplní
Vláda nakonec bude rozpočet muset novelizovat, do schodku 295 miliard korun se podle všeho nevejde, ukazuje historie. Nelze vyloučit, že deficit bude nakonec až v pásmu od 350 do 400 miliard korun. Komentuje čísla k plnění rozpočtu za období leden až duben, které v úterý vydalo ministerstvo financí, ekonom Lukáš Kovanda.
Za první tři čtyři měsíce letošního roku vykazuje hospodaření vlády rekordní schodek za kterékoli tři úvodní měsíce roku celé historie novodobé ČR od roku 1993. Deficit státního rozpočtu totiž ke konci dubna činil 200 miliard korun. Dosud historicky rekordním schodkem za první čtyři měsíce rok byl deficit z pandemického roku 2021, kdy tehdejší vláda hospodařila od ledna do března se schodkem 192 miliard korun.
V letošním roce plánuje vláda schodek státního rozpočtu nejvýše na úrovni 295 miliard korun. Za první čtyři měsíce roku tak vláda vyčerpala více než takřka 68 procent sumy odpovídající plánovanému schodku. Je však pravda, že ve druhé polovině roku zpravidla bývá výpůjční aktivita tuzemských vlád slabší, takže tento údaj sám o sobě ještě nutně nesignalizuje, že letošní plánovaný schodek je nesplnitelný. Velmi pravděpodobně ale výsledný, celoroční schodek bude vyšší. Nejpravděpodobněji vykáže úroveň zhruba 320 miliard korun.
Schodek letos přesáhne 300 miliard, překoná tedy plán vlády. Ta by mohla hodně ušetřit masivnějším propouštěním státních zaměstnanců, míní ekonom Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Stlačit schodek pod 300 miliard se letos Fialově vládě spíš nepodaří
Názory
Sliby, které nelze splnit
Klíčovým důvodem prohlubujícího se schodku je nutnost vypořádat se s energetickou krizí. Vláda sice díky ní inkasuje peníze navíc v podobě odvodů z nadměrných příjmů výrobců elektřiny. Jenže vláda současně od ledna do dubna uskutečnila meziročně výrazné dodatečné výdaje v souvislosti se zastropováním cen energií a s kompenzací příslušných ztrát a také v souvislosti s výplatou pomoci firmám v energeticky náročných odvětvích.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka sice nedávno uvedl, že neočekává, že by vláda předkládala sněmovně novelu letošního státního rozpočtu. Důvodem je podle něj to, že se sice vládě nepodaří zajistit příjmy z mimořádných daní a odvodů v plné plánované výši 100 miliard, zároveň však díky dramatickému poklesu cen energií a burzách EU budou významně nižší kompenzace související se zastropováním cen energií domácnostem i firmám.
Přestože Jurečkův argument zní logicky, pohled do historie ukazuje, že vládě se s největší pravděpodobností nepodaří „vejít“ do schodku 295 miliard korun, jejž si pro letošek vytyčila jako maximální možný. Musela by v takovém případě nakonec stejně rozpočtový zákon novelizovat. Novelizace tohoto zákona tak má nyní značnou pravděpodobnost a nelze vyloučit, že schodek za letošní rok bude dokonce blíže k úrovni 400 miliard korun než k úrovni 300 miliard.
Samozřejmě, letošní rok je vzhledem k mimořádné situaci na energetických trzích – loňské i letošní – specifický. Přesto se zdá být s ohledem na historický vývoj krajně nepravděpodobné, že by se vládě podařilo opravdu stlačit schodek pod 300 miliard korun. Citelně vyšší pravděpodobnost má to, že bude hospodařit s deficitem citelně nad úrovní 300 miliard korun, nejpravděpodobněji kolem 320 miliard korun, v extrémnějším případě dokonce s deficitem v pásmu 350 až 400 miliard korun.
Pro vypořádání se strukturálním deficitem potřebuje stát omezovat výdaje, bez reformy daní to však nepůjde, míní odborníci. Studie institutu IDEA a agentury PAQ Research navrhuje dvě varianty, jak upravit zdanění zaměstnanců - vyváženou se základní sazbou 15 procent a realistickou se základní sazbou 17 procent. První varianta může přinést navíc 32 miliard Kč, druhá 59 miliard Kč. Oba návrhy berou ohledy na nízkopříjmové pracující, na něž nejsilněji dopadá inflace, a napravují také nedostatečnou daňovou progresi českého systému, uvedli autoři studie.
Dvě varianty, jak omezit deficit rozpočtu. Ani jedna se neobejde bez zvyšování daní, uvádí studie
Money
Čtvrt bilionu korun. Taková díra vznikla v českém státním rozpočtu za rok 2022. Ano, bylo to plánováno. A ne, není dobrá zpráva, že vláda neutrácela víc. Je to strašná zpráva, zejména kvůli tomu, že se Česko zadlužovalo vůbec nejvíc z celé Evropské unie. 
Stanislav Šulc: Smutný rekord. Fialova vláda utrácí nejrychleji ze všech
Názory
Systém důchodového pojištění skončil v prvním čtvrtletí se schodkem 25,7 miliardy korun. Je to zatím nejhorší výsledek za první čtvrtletí. Za celý loňský rok příjmy převýšily výdaje na penze o 21,5 miliardy korun. Vyplývá to z aktuálních údajů ministerstva financí o hospodaření systému důchodového pojištění. Důchody se zvedly naposledy v lednu. Znovu se kvůli inflaci navýší od června. Celkem se pak pro letošek v důchodovém pojištění počítá s propadem zhruba 80 miliard korun.
Český důchodový systém jede na rekordní dluh
Money
