Fialova vláda se zaklíná, že stabilizuje veřejné finance, aniž by zvyšovala běžné daně. Jsou to vlastně její dva zcela stěžejní sliby. A nepochybně podle jejich splnění či nesplnění bude před dalšími volbami posuzována její úspěšnost. Zdálo by se, že se chytla do pasti: může naplnit první slib, může naplnit slib druhý, ale nemůže splnit oba najednou. Ne tak docela. Vládě totiž mimořádně nahraje současná mimořádná inflace.
Takřka na den přesně před rokem tehdejší Babišova vláda znovu schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, za cenu rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. V příštím týdnu se ale letošní schodek může opět vrátit až na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.
Návrh státního rozpočtu na příští rok je rozpočtem ve znamení pokračujících nejistot a má dva cíle. Prvním je podpora obyvatel v souvislosti s růstem cen a energetickou krizí a druhým pokrytí výdajů v důsledku válečného konfliktu na Ukrajině. Uvedla to vláda v důvodové zprávě k návrhu rozpočtu, který už mají poslanci na stolech. Rozpočet předpokládá schválený schodek 295 miliard korun. Je to o 80 miliard korun méně, než by měl činit letošní schválený schodek, o kterém budou poslanci ještě rozhodovat.
Fialova vláda za prvních devět měsíců vlády – a de facto již po dvou novelách původního rozpočtu Babišovy vlády – neuskutečňuje žádné opravdu viditelné úspory, píše ve svém komentáři Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Po devíti měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Ve své nejnovější zprávě to ostatně konstatuje i Národní rozpočtová rada. A včera vláda jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na rok 2023 se schodkem 295 miliard korun. To také úplně nedokládá jednoznačné úsilí ozdravit veřejné finance.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) škrtal v rozpočtu jen opticky, 14miliardovou „úsporu“ při zmrazení plateb za státní pojištěnce hodil na zdravotní pojišťovny. Prezident Miloš Zeman novelu o snížení plateb státu do zdravotnictví nyní vetoval. Vládní koalice ale zřejmě jeho veto přehlasuje.
Předseda vlády se v mimořádném projevu k národu podělil o své obavy z inflace, války na Ukrajině, a hlavně ze stále rostoucích cen energií. Chápeme vás, pane premiére, my ty obavy máme taky.
Další ex-centrální bankéř míří do křesla šéfa Národní rozpočtové rady. Mojmír Hampl vystřídá Evu Zamrazilovou, která se vrací do bankovní rady České národní banky.
Jsou to čísla, která už nejde jen tak přehlédnout. Koalice SPOLU poprvé od parlamentních voleb propadla za ANO, proti letošnímu dubnu si podle čerstvého průzkumu společnosti Kantar pohoršila o pět procentních bodů. Na výsledku se podepsala padající obliba ODS, TOP09 a KDU-ČSL zůstávají pod hranicí potřebnou pro vstup do dolní komory.
Maďarsko plánuje nabídnout na trhu dluhopisy v eurech a dolarech. Vláda premiéra Viktora Orbána totiž hledá alternativy k zablokovaným miliardám eur z fondů Evropské unie, píše agentura Bloomberg s odvoláním na informovaný zdroj.
Ministerstvo financí plánuje v prvním návrhu státního rozpočtu na příští rok schodek 295 miliard korun, uvedla Česká televize. Šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) podle ní tento návrh ve středu představil vládě.
Evropská komise navrhla nový, již dvacátý balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na energetiku, finanční služby a obchod. Oznámila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Omezení zahrnují například úplný zákaz námořní dopravy ruské ropy a nové zákazy dovozu kovů, chemikálií a kritických minerálů, na které se dosud sankce nevztahují.
Skica chodidla od italského malíře a sochaře Michelangela se v aukci ve Spojených státech vydražila za 27,2 milionu dolarů (559 milionů korun). Jedná se o nejvyšší částku, jakou kdy jedno z děl renesančního velikána v aukci utržilo, oznámila aukční síň Christie's v New Yorku.
Ve válce, kterou před téměř čtyřmi roky rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, padlo na bojišti nejméně 173 477 ruských 🪖🪖🪖 vojáků. Uvedla to dnes ruská služba BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje a zmíněné padlé identifikovala.
Teplárna Kladno vyzvala Energetický regulační úřad (ERÚ), aby od dubna vybral nového dodavatele tepla pro město. Může, ale nemusí využít technologie teplárny. Teplárna ale po 31. březnu nemůže dál vyrábět a dodávat teplo kvůli ekonomické neudržitelnosti, řekla dnes ČTK mluvčí Sev.en Česká energie Eva Maříková.
Evropská komise předběžně shledala čínskou sociální síť pro sdílení krátkých videí TikTok návykovým designem v rozporu s unijním nařízením o digitálních službách (DSA). Komise o tom informovala ve svém prohlášení.
Policie obvinila v korupční kauze zakázek motolské nemocnice další dvě společnosti. Trestnímu stíhání tak aktuálně čelí pět firem a 19 lidí. Uvedla to dnes Česká televize, které to potvrdila mluvčí úřadu evropského veřejného žalobce Paula Telo Alves.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost loni evidoval nejméně kybernetických incidentů za poslední tři roky, bylo jich 203. Zhruba čtvrtinu z nich tvořily tzv. DDoS útoky. Informoval o tom ředitel NÚKIB Lukáš Kintr. V roce 2024 úřad evidoval 268 kybernetických incidentů, což bylo dosud nejvíc.
Stavebnictví v ČR loni po dvou letech poklesu stouplo. Jeho produkce se meziročně zvýšila o 9,3 procenta, o rok dříve klesla o 1,4 procenta. K loňskému vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. V samotném prosinci meziroční růst stavebnictví zpomalil na 5,3 procenta z listopadových 6,2 procenta.
Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, meziročně se o čtyři miliardy korun snížil. Vývoz od začátku roku 2025 vzrostl o 2,6 procenta, dovoz o 2,8 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. V prosinci přebytek zahraničního obchodu se zbožím meziročně stoupl o 7,1 miliardy korun na 14,8 miliardy korun. Pomohl především vyšší přebytek obchodu s motorovými vozy.
Mezinárodní 🛬🛬🛬 letiště u Berlína je dnes kvůli mrznoucímu dešti opět mimo provoz. Letadla nemohou vzlétat ani přistávat, uvedla ráno mluvčí letiště. Kdy bude provoz obnoven, není v tuto chvíli jasné. Rušení letů a velká zpoždění hlásilo Letiště Willyho Brandta Berlín Braniborsko (BER) už i ve čtvrtek.
