Ve středu Praha vyhlásila výsledky mezinárodní architektonické studie na podobu Vltavské filharmonie. Projekt, který by mohl být dokončen v roce 2032, vyjde hlavní město na šest miliard. Podle radního Prahy Petra Hlaváčka ale stavbu nejde hodnotit jako rozmařilost, ale jako dobrou investici, která městu přinese peníze. „Z příkladu ze zahraničí i analýz víme, že má významný hospodářský efekt. Je to dobrá investice nejenom města a jeho kultury, ale zároveň do jeho ekonomiky,“ uvedl v rozhovoru pro Newstream Hlaváček.
Několik let nebylo o Petru Žaludovi slyšet, jako by žil ve skrytu. Velký rozdíl proti době, kdy před devíti lety končil jako šéf Českých drah. Tehdy byly stránky bulváru plné „zaručených zpráv“ o rozmařilém životu a obřím odstupném vrcholového manažera. Žaluda se v posledních letech věnuje elektromobilitě. Založil firmu na dobíjecí stanice Olife Energy. Po počátečních bolestech mladé firmy očekává rychlý růst. A už se poohlíží po investorovi.
Sehnat dobré zaměstnance je v posledních letech velký problém ve všech sektorech. Pro energetiku to je však z mnoha důvodů ještě náročnější. Energetické společnosti GasNet se tak vyplácí sázet na otevřenost a inkluzi, která se projevuje i ve snaze zaměstnávat vysoký počet žen. „V nabídce pracovních pozic chceme v užším výběru kandidátů mít vždy alespoň jednu ženu. Pokud se podíváme na srovnatelné pozice, pak muži a ženy jsou u nás hodnoceni stejně. Hlídáme, aby nedocházelo k otevírání nůžek v odměňování mezi oběma pohlavími,“ říká Helena Steinerová z HR týmu GasNet.
Teprve čtyřiatřicetiletý šéf a spolumajitel Kiwi.com Oliver Dlouhý prošedivěl. Jeho rychlý způsob života na něm začíná být vidět. Firmu na vyhledávání nejlevnějšího leteckého spojení založil přesně před deseti lety. Stal se shooting star, člověkem, kterého ostatní sledují. Obrat jeho firmy se počítá v desítkách miliard korun. Koruny ale Olivera nezajímají, jeho byznys se sídlem v Brně je globální. Nejúspěšnější český start-up však dostal s covidem těžkou ránu. Lidé zaplatili, ale neletěli. Firma proto musela peníze vracet ze svého. Trvalo jí to, hledala peníze. Letecké společnosti nechtěly peníze za letenky vracet. Nyní je Kiwi zpět. A opět skvěle jede.
Banky po celém světě čelí nečekanému problému. Zejména mladým klientům se zdá, že využívání bankovních služeb nepřináší dostatek emocí. Proto využívají stále více služeb mladých fintechových společností a do banky si jdou jen pro hypotéku. S bankami zkrátka není sranda a hrozí jim výrazný odliv klientů. Uvědomují si to klienti i zástupci bank po celém světě, a finanční domy se tak snaží přiučit u mladých fintechů, zjistil letošní report globální poradenské společnosti Capgemini o bankovním sektoru. „Jeden z nejtěžších úkolů při transformaci na digitální éru je zbořit vnitřní bariéry, struktury a začít vytvářet produkt společně s ajťáky,“ říká šéf poradenské společnosti Capgemini Česká republika Ondřej Valvoda.
Čím dál více původně českých společností expanduje za hranice. V Česku vznikli již dva „jednorožci“, tedy startupy, jejichž hodnota přesahuje miliardu dolarů. Budou další? A ve kterých sektorech jsou nejzajímavější startupy? „Segment zde nehraje hlavní roli. Jde spíš o schopnost a chuť využít synergií přeshraničního trhu,“ říká v rozhovoru pro newstream.cz šéf právní kanceláře Arrows International Vojtěch Sucharda, který bude jedním z řečníků na chystané konferenci Business MeetUp o financování a rozvoji startupů.
Už mě nebaví odpovídat pořád dokola na otázky kolem inflace. Ceny prostě rostou, je válka. Česko to však určitě přežije. Přestaňme neustále žádat stát o pomoc, a začněme se snažit každý sám za sebe, říká bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer. I kdyby Rusové vypli plyn, zvládneme to, říká muž, který si před lety vysloužil nelichotivá přízviska za to, že v boji s hrozící deflací držel tři roky českou měnu v kurzu nad 27 korun za euro.
Během pandemie obliba soukromých letů vzrostla, lidé se dostali do míst, kam by je běžné linky nedopravily, navíc se vyhnuli frontám a potenciální nákaze. Podle Martina Feče z brokerské společnosti Charter Advisory, která lety s private jety zprostředkovává, se tak cílová skupina této formy přepravy rozrůstá. „Už to není jen svět vlastníků firem, ale nově třeba i manažerů z korporátu,“ tvrdí.
Blíží se doba, kdy řada lidí nebude mít na nenadále výdaje. A začne se to týkat i střední třídy, tedy lidí, kteří by se za chudé rozhodně neoznačili. Myslí si to šéf odborů Josef Středula, podle něhož by se firmy měly o své zisky dělit se zaměstnanci. Jinak hrozí, že veškerá tíha inflace dopadne právě na ně. „Nejde všechno hodit na válku, propad životní úrovně tu byl už předtím,“ říká dlouholetý odborář. Majitelé firem si podle něj vždy najdou peníze na luxusní služební auto, ale na adekvátní odměny zaměstnancům už nikoliv.
Až raketově rostoucí ceny potravin zejména kvůli dražším energiím, pohonným hmotám a dopadům války na Ukrajině je zásadní problém, který musí vyřešit zejména vláda, míní šéf tuzemské pekárenské jedničky společnosti Penam ze skupiny Agrofert Jaroslav Kurčík. „Česká republika si musí říct, jestli chce říkat: Budu volná, otevřená ekonomika, ale holt tady budou drahé potraviny. Anebo do toho zasáhne a řekne: Ne, musím obyvatele zabezpečit. Je to o sociálním smíru,“ říká.
Pracovní trh se dál přehřívá a stále je méně nezaměstnaných než volných míst. A to o několik desítek tisíc. Ukrajinští uprchlíci pomůžou jen někde, myslí si šéf agentury pro nábor specializovaných pracovníků Hays Sándor Bodnár. „Nejvíce volných pracovních míst je v sektoru výroby, dále můžeme zmínit sektor služeb včetně hotelnictví, s patřičným jazykovým vybavením pak také centra sdílených služeb nebo IT sektor,“ uvádí Bodnár.
Ceny ropy 🛢 na světových trzích klesají. Stojí za tím oznámené navýšení těžby ze strany skupiny OPEC+ a obavy ze slabší globální poptávky, uvedla agentura Reuters. Výraznějšímu poklesu zabránily hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Indii stran nákupů ruské ropy. Brent vykazuje pokles o 1,06 procenta na 68,03 dolaru za barel, zatímco barel americké lehké ropy WTI zlevňuje o 1,03 procenta na 66,61 dolaru.
Pražská burza znovu vylepšila 🔝 své historické maximum, index PX dnes stoupl o 0,59 procenta na 2255,6 bodu. Překonala tak dosavadní rekordní 💪 hodnotu z 30. července, která činila 2247,77 bodu. Posílily všechny hlavní tituly s výjimkou výrobce dronů Primoco UAV.
Koruna lehce oslabuje k dvojici hlavních světových měn. Obchoduje se v kurzu 24,60 koruny za euro a 21,27 koruny za dolar. V obou případech byla česká měna o jeden haléř slabší než v pondělí vpodvečer.
Ministerstvo spravedlnosti nemělo přijímat miliardový bitcoinový dar od odsouzeného obchodníka s drogami, a to hlavně kvůli možnému ohrožení důvěry veřejnosti v nezávislé fungování justice. Uvedl to bývalý koordinátor pro objasnění kauzy David Uhlíř v prohlášení.
Číst více
Americký prezident Donald Trump se v tuto chvíli rozhoduje mezi čtyřmi kandidáty na šéfa centrální banky (Fed). Řekl to v rozhovoru v televizi CNBC. Konkrétní jména nesdělil, nicméně uvedl, že ministr financí Scott Bessent, o němž se v tomto kontextu spekulovalo, o pozici nestojí a dává přednost možnosti zůstat na ministerstvu.
Příčinou pondělního výpadku mobilních služeb O2 byla chyba softwaru, postihl asi třetinu klientů. Operátor to uvedl ve sdělení.
Bývalý koordinátor objasňování bitcoinové kauzy David Uhlíř neplánuje vypracovat závěrečnou zprávu o svých zjištěních a doporučeních. Deníku N řekl, že po skončení jeho vztahu s ministerstvem spravedlnosti k tomu nemá důvod.
Norsko, Dánsko a Švédsko společně přispějí na dodávky zbraní pro Ukrajinu ze Spojených států pod záštitou NATO částkou v hodnotě přibližně pět miliard norských korun (přes 10,5 miliardy Kč). Oznámila to podle agentury Reuters norská vláda.
Slovácké strojírny ⚙ z Uherského Brodu utržily loni více než 1,154 miliardy korun. Meziročně to bylo o 93 milionů více. Zatímco za rok 2023 vykázala společnost ztrátu přesahující 37 milionů korun, loni měla čistý zisk 23,2 milionu korun. Vyplývá to z údajů ve výroční zprávě podniku založené ve Sbírce listin.
EU dokončuje poslední detaily obchodní dohody s USA, řekl vysoce postavený unijní činitel. Patnáctiprocentní clo na dovoz zboží z EU do USA, jak se na něm rámcově dohodli Trump a von der Leyenová, je komplexní a vztahuje se na veškeré zboží s výjimkou oceli a hliníku. Zbývající detaily jsou podle unijního činitele téměř dohodnuty a brzy bude i společné prohlášení. EU je podle něj připravena dovážet z USA například i více bizoního masa, píše Reuters.
