Fialovu kabinetu kontrolování marží zachutnalo. A tak si po březnovém spuštění sledování cenotvorby čerpacích stanic nyní posvítí také na prodejce potravin. Ve své podstatě je jakákoli kontrola marží pošlapáváním svobody podnikání, takže by ji jeden čekal třeba od sociálních demokratů nebo spíše od komunistů.
Provozovatelé ropných tankerů Euronav a Frontline oznámili, že se spojí. Fúze v hodnotě převyšující čtyři miliardy dolarů vytvoří lídra na uvadajícím trhu tankerů.
Jde o první konkrétní vyčíslení škod, které škrtnutí ruských aktiv přineslo západní ropné společnosti. Další budou následovat, shodují se odborníci.
Rusové ztratili nárok na život s civilizovanými národy.
Kompletní odpojení od ruských energií by každého dospělého Čecha stálo průměrně 7600 korun, celkem asi 66 miliard korun. Uvádí to analytický tým při francouzské vládě. Česko by tak vyšlo šestkrát levněji než loňský schodek.
Americký těžební gigant ExxonMobil se stejně jako stovky dalších firem západního světa kvůli ruské invazi na Ukrajinu rozhodl opustit ruský trh a svůj obří ropný projekt Sachalin-1. Ale bude to stát čtyři miliardy dolarů, uvedla firma v prohlášení k výsledkům za první čtvrtletí. Chuť si zkusí spravit v Guyaně, kde investuje deset miliard dolarů.
Marže největšího provozovatele čerpacích stanic v ČR, polského Orlenu, vzrostly v březnu mohutně, podobě jako maďarského MOL. Fialova vláda při krocení cen pohonných hmot tak trochu „mířila vedle“.
Litva od začátku dubna přestala odebírat plyn z Ruska. K tomuto kroku přistoupilo v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a s požadavkem Moskvy, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech. Litva je první zemí Evropské unie, která ruský plyn přestala nakupovat.
Německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Česká národní banka ani vláda v aktuální situaci nemohou plně kontrolovat tuzemskou inflaci. Na jejím růstu se stále výrazněji podepisuje válka na Ukrajině, jejíž případné dlouhé trvání může vést i k recesi, domnívá se bývalý člen rady České národní banky Lubomír Lízal, který v současnosti vyučuje na Anglo-American University a ČVUT. „Pokud válka skončí brzy, vrchol inflace zažijeme již v létě a pak začne klesat. Pokud ne, budeme tu mít vyšší inflaci třeba i rok,“ domnívá se ekonom.
Ruské technologické firmy v čele s největším ruského výrobce polovodičů firmou Mikron jsou cílem další vlny sankcí ze strany USA. Washington také chce snížit ceny pohonných hmot v zemi, a proto ze strategických zásob uvolní miliony barelů ropy, podle Bílého domu nejvíce v historii.
