Marže největšího provozovatele čerpacích stanic v ČR, polského Orlenu, vzrostly v březnu mohutně, podobě jako maďarského MOL. Fialova vláda při krocení cen pohonných hmot tak trochu „mířila vedle“.
Nižší rychlost rovná se nižší spotřeba. Debata o snížení rychlostního limitu na německých dálnicích je kvůli ukrajinské krizi znovu na stole. Dvě ze tří koaličních stran ve vládě by omezení rychlosti na 120 kilometrů v hodině podpořily.
Členské země Mezinárodní agentury pro energii (IEA) i Bidenova administrativa uvažují o uvolnění zásoby ropy. Oficiální rozhodnutí Spojených států by mohlo přijít ve čtvrtek, stanovisko Mezinárodní agentury pro energii v pátek.
Ruský prezident Vladimir Putin stupňuje svoji hru vabank vůči Evropské unii a obecně Západu. Pravděpodobně totiž rozšíří okruh zboží, které Rusko bude ochotno „nepřátelským zemím“, včetně Česka, prodávat pouze za rubly.
Rozkolísané ceny paliv na světových trzích postupně prodražují i leteckou dopravu. Důsledkem toho jsou stoupající ceny letenek, které hlavně na dálkových linkách zdražily v posledních týdnech v průměru o deset až 20 procent. Vyplývá to z ankety mezi prodejci letenek.
Ministrem průmyslu se na konci loňského roku stal muž, který do té doby vůbec nebyl účasten politického dění v Česku. Vůbec nikdo ho neznal. To by se snad ještě dalo pochopit. Občas se vynoří nová tvář, průbojný člověk, který svěžími myšlenkami oslní. To ovšem není případ Jozefa Síkely. O jeho myšlenkách nevíme nic.
Rusko kvůli sankcím a válce do konce příštího roku ztratí výsledek ekonomického růstu uplynulých patnácti let. Asijské velmoci si nebudou pálit prsty, protože Západ je pro ně větším partnerem, píše v komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Dnešní dohoda EU a USA o dovozu zkapalněného plyn jen podtrhuje, jak dlouhá a strastiplná bude cesta Evropy k nezávislosti na ruských energiích.
Rusko by si prodejem plynu a ropy za bitcoiny nepomohlo, vždyť bitcoin za poslední dobu propadl podobně jako rubl. Moskva zmiňováním bitcoinu buď blufuje, nebo je zoufalá.
Německé vládní strany se shodly na dalších kompenzacích vysokých cen energií.
Ještě před rokem byl Jaroslav Míl vládním zmocněncem pro jádro. Měl mimo jiné na starost dostavbu jaderných bloků v Dukovanech. Ale prý proto, že nechtěl ke strategickému projektu pustit ruský Rosatom, tehdejší ministr průmyslu Karel Havlíček ho z funkce odvolal, druhá verze byla, že nedostal bezpečnostní prověrku. Míl byl v minulosti i šéfem ČEZ. Je jedním z mála lidí, kteří rozumějí do detailu zákoutím energetické politiky. Současná válka Ruska na Ukrajině nás podle něj ještě těžce zasáhne, máme se připravit na špatné časy. Ale situace prý není bezvýchodná.
Ukrajina má nového premiéra, Serhije Koreckého. Pro nového předsedu vlády hlasovalo 289 poslanců, jediný byl proti, sedm se zdrželo a 21 zákonodárců nehlasovalo. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz.
Číst více
