Starý dům zvenku, novostavba uvnitř. Pražské činžáky se mění v prémiové bydlení pro lidi, kteří chtějí adresu, historii i komfort současného standardu. Bytovou krizi to nevyřeší, ale v centru města, kde už není kam stavět, jde o jednu z mála cest, jak vracet starým domům hodnotu i život.
Rakousko otevřelo policejní stanici v domě, kde se v roce 1889 narodil Adolf Hitler. Přestavba budovy v Braunau am Inn vyšla na 20 milionů eur, tedy zhruba 484 milionů korun. Vídeň tím chce ukončit vleklé spory o osud objektu a zabránit tomu, aby se z něj stalo poutní místo krajní pravice.
Po téměř šedesáti letech se v zámeckém pivovaru v Jindřichově Hradci znovu vaří pivo. Památkově chráněný areál ze 16. století, který desítky let chátral a poničil jej požár, se po rozsáhlé rekonstrukci otevřel veřejnosti. Město za jeho obnovu zaplatilo 512 milionů korun bez DPH.
Historický průzkum vyjde zhruba na sto tisíc korun, další statisíce stojí příprava projektu a samotná rekonstrukce se téměř vždy prodraží. Opravit střechu nebo fasádu přitom nestačí. Památka musí dostat nový život a vydělat si alespoň na vlastní provoz, říká Francesco Kinský dal Borgo, který se podílí na správě zámku Karlova Koruna a hradu Kost.
Bývalý klášterní konvent ve žďárském zámku se po rozsáhlé rekonstrukci mění v Hub 800. Nové kulturně-kreativní centrum chce do místa s osmisetletou historií vrátit živé umění, vzdělávání, rezidence i místní komunitu.
Komunisté z Laichterova domu odvezli deset tun knih do stoupy. Dnes se vinohradská ikona od Jana Kotěry vrací k životu. Prapravnuk slavného nakladatele Štěpán Lars Laichter ji obnovuje jako kulturní adresu i funkční byznysový model, kdy zrekonstruované byty od studia Other Projects vydělávají na záchranu historických prostor.
Architekti Jan a Barbora Horovi ze studia ORA osm let zachraňovali rodinný dům v Žatci. Z ruiny s děravou střechou, propadlými stropy a dřevomorkou vznikl polyfunkční dům s řemeslným výčepem, ubytováním a zázemím pro rodinu. Rekonstrukce za deset milionů korun stojí na starých trámech a recyklovaných dlažbách.
Tři čtvrtiny majitelů domů v Česku uvažují o rekonstrukci, ale nemají jasno, jaké výhody jim přinese, kolik by stála a zda se jim tedy vůbec vyplatí. Tento problém jim chce vyřešit Buřinka.
Praha se mění blok po bloku. Tam, kde stály administrativní paláce, obchodní domy nebo technické budovy ze 70. a 80. let, vznikají nové čtvrti s byty, kancelářemi, obchody a školkami. Chemapol ve Vršovicích je další na řadě a spolu s Transgasem, Merkurií, žižkovským Mordorem či modřanským Priorem ukazuje, jak rychle staré město ustupuje novému.
Pragerovy kostky v Emauzích se na tři roky uzavřou a čeká je rekonstrukce za 1,4 miliardy korun. Praha slibuje šetrnou obnovu bez hrubého bourání interiérů, recyklaci materiálů a návrat ikonického areálu blíž původní vizi Karla Pragera.
Víc než dva roky bylo jedno z velkých pražských náměstí, Náměstí Jiřího z Poděbrad na pražských Vinohradech, nepřístupné. Bylo obehnáno plotem, pracovala tam těžká technika. Nyní se náměstí opět otevírá veřejnosti. Kolem celé revitalizace, která stála Prahu přes půl miliardy korun, panovalo mnoho pochybností. Jak kolem ceny, tak kolem výsledku. „Věřím, že za dva, tři, čtyři roky se ukáže, že náměstí funguje dobře,“ říká starosta Prahy 3 Michal Vronský.
