Rostoucí ceny energií, materiálů, prací i hypotečních sazeb poslaly tuzemské stavebnictví do útlumu, stavební výroba v červenci meziročně klesla o téměř tři procenta. Útlum stále nekončí – stavební firmy včetně těch menších hlásí propad zájmu o zakázky a co víc, podle firem v září ještě více ochladl zájem i ze strany koncových zákazníků a nižší tržby hlásí i hobbymarkety, vyplývá z vyjádření zástupců trhu.
Nejhůř se dařilo technologickým společnostem. Akcie softwarové firmy Microsoft například oslabily o 5,5 procenta, akcie technologické společnosti Apple klesly o téměř šest procent a akcie internetového obchodu Amazon se propadly o více než sedm procent.
Německá inflace vzrostla na 7,9 procenta. Řemeslníci a živnostníci jsou skoro na dně, varuje šéf Ústředního svazu německých řemesel (ZDH) Hans Peter Wollseifer. Německá ekonomika se přitom i podle zástupců vlády blíží ke stagnaci a zřejmě i k recesi, což sebou přináší i stále vyšší počet firemních insolvencí.
Německé hospodářství před sebou nemá příliš jasné vyhlídky. Ekonomika spolkové země se podle ekonomů řítí do recese. Důvodem je celoevropská energetická krize, kterou odstartovala válka na Ukrajině.
Den D. Tím se zdá být pátek 9. září. V Bruselu se schází evropští lídři a energetičtí experti, aby dojednali společné unijní řešení energetické krize. A v Praze probíhá setkání evropských ministrů financí a guvernérů. Téma? Očekávaná recese. Té přitom podle slov evropského komisaře pro ekonomiku Paola Gentiloniho lze ještě zabránit.
Hrubý domácí produkt válkou zmítaná země se ve druhém čtvrtletí propadl o kritických 37 procent. Přitom již v prvním kvartálu HDP Ukrajiny padalo o 15 procent. Ukrajina je tak v recesi a nepomáhají tomu ani reformy, které ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prosadil krátce po začátku invaze.
Češi kvůli drahotě šetří na všem možném kromě léků, hlavně na benzínu a naftě. Přijdou krachy firem či restaurací a růst nezaměstnanosti.
Letiště po celé Evropě se potýkají s nedostatkem personálu. Kvůli tomu cestující často čelí neúměrně dlouhým frontám, zpoždění letů a dalších nepříjemností. Podle agentury Bloomberg za problémem stojí neschopnost vedení letišť efektivně najímat mladé zaměstnance. Těch je přitom na pracovním trhu dostatek, jen často volí jinou práci.
Současná ekonomická krize je podle šéfa Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého horší než pandemie. Drahé energie mají fatální dopad na firmy a nelze podle něho vyloučit sociální nepokoje. Řešení vidí v zastropování cen, především plynu. Dával by přednost celoevropskému před národním řešením. Do konce roku bude hlavně kvůli vysokým cenám energií propouštět 18 procent firem, řekl Dlouhý novinářům.
Varšavský akciový index WIG20 míří v srpnu k 11procentnímu poklesu, což je největší pokles mezi 92 hlavními globálními ukazateli akcií sledovanými agenturou Bloomberg. Po srpnovém výprodeji jsou polské akcie letos nejvíce postiženými na světě, což ukazuje jejich zranitelnost vůči evropské energetické krizi a také obavy z dalších vládních intervencí, napsal Bloomberg.
Nedávnou „medvědí rallye“ vystřídaly poklesy a volatilita. Obavy o ekonomický růst v Evropě a USA, pravděpodobný další růst úrokových sazeb v příštím měsíci a příliv negativních makro dat měly vliv na obchodování v týdnu. Z pohledu indexu S&P 500 se trhy ocitly i kolem 4100 bodů. A jaké události měly největší dopad na akcie?
