Česko již několik měsíců jedná se společností Shell Deutschland o koupi podílu v ropné rafinerii MiRO v německém Karlsruhe. S odvoláním na čtyři nezávislé zdroje ze státní správy a energetiky to dnes uvedl web iRozhlas.cz. Ministři financí a hospodářství nechtěli informace o jednání komentovat.
Už tuto neděli vstupuje v platnost embargo EU na dovoz ruských ropných produktů, včetně třeba motorové nafty. EU tak vedle ruské ropy, jejíž dovoz námořní cestou zapovídá už od loňského 5. prosince, bude embargovat také právě produkty z ní. Rusko tudíž definitivně ztratí svůj největší vývozní trh pro ropu a ropné produkty.
Italská vláda převezme kontrolu nad největší rafinérií v zemi, která v současnosti patří ruské skupině Lukoil. Chce tím zamezit přerušení výroby poté, co v pondělí začne platit zákaz dovozu ruské ropy do Evropské unie, napsala agentura ANSA.
Dodávky ruské ropy ropovodem Družba do České republiky zatím pokračují bez přerušení, využívány jsou totiž operativní zásoby ropy na Slovensku. Uvedla to společnost Mero, která je vlastníkem a provozovatelem české části ropovodu Družba a ropovodu IKL. Směrem na Slovensko jsou ovšem dodávky dál zastaveny, ropovod je dočasně odstavený kvůli technickým problémům způsobených výpadkem proudu na Ukrajině.
Maďarská petrochemická společnost MOL, která působí i v ČR, více než zdvojnásobila čtvrtletní zisk. Výsledky reportuje v den, kdy sněmovna jedná o dani z mimořádných zisků, která se má vztahovat vedle bank právě také na energetické a petrolejářské firmy.
Vláda se kloní k tomu, aby daň z neočekávaných zisků platila od roku 2023, přestože evropské nařízení umožňuje ji uplatnit už od letoška. Po jednání vlády to ve středu řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zavedení daně kabinet podle něj spojí s daňovým balíčkem, který čeká druhé čtení ve sněmovně. Ještě ráno přitom vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že připravovaná daň z mimořádných zisků by měla platit i pro letošní rok. Podle Jurečky se na tom dohodli v úterý večer lídři koaličních stran.
O takzvané dani z neočekávaných zisků, které se říká také válečná daň, by měla vláda rozhodnout do 10. září. Zbyněk Stanjura postupně odkrývá její detaily. Na koho dalšího padne?
Ministerstvo financí při kontrole prodejních cen pohonných hmot neodhalilo plošně nepřiměřené marže čerpacích stanic. Nemá ani podezření na kartelovou dohodu. „Problém je, že ministerstvo nezkoumalo marže rafinérií. Možná záměrně. Pokud by se totiž potvrdil trvalejší trend vyšších cen pohonných hmot, špatně by se mu odráželo volání dopravců za zrušení spotřební daně z paliv,“ komentuje zjištění resortu ekonom Lukáš Kovanda.
Ukrajina má nového premiéra, Serhije Koreckého. Pro nového předsedu vlády hlasovalo 289 poslanců, jediný byl proti, sedm se zdrželo a 21 zákonodárců nehlasovalo. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz.
Číst víceLidé nakoupili státní dluhopisy za 74 miliard korun, pořídilo si je 92 tisíc občanů, uvedlo ministerstvo financí. Největší zájem měli lidé o pětileté fixní dluhopisy s výnosem do splatnosti 4,544 procenta ročně. Nakoupili je za 37,9 miliardy korun.
Číst více
