Ukrajinské síly zasáhly a poškodily jednu z největších ruských rafinérii, v Rjazani, ležící asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy. Oznámil to ukrajinský generální štáb. Jde o přinejmenším devátý útok ukrajinských dronů na rjazaňskou rafinérii od začátku letošního roku, poznamenal zpravodajský kanál Astra působící v sociální síti Telegram.
Stát půjčí společnosti Orlen Unipetrol část zásob pohonných hmot z hmotných rezerv státu. Půjde o maximálně 135 tisíc metrů krychlových pohonných hmot v hodnotě 1,9 miliardy korun. Unipetrol tím pokryje výpadek ve výrobě své litvínovské rafinérie, která produkci musela přerušit kvůli nálezu letecké pumy v areálu.
Ukrajinský zákaz přepravy ropy ruské společnosti Lukoil přes ukrajinské území může mít výrazný dopad na Maďarsko. V zemi, která pokrývá 70 procent své spotřeby ropy dovozem z Ruska, hrozí výrazný nárůst cen a výpadky provozů. Problémy by mohly nastat během několika týdnů, napsal dnes server Politico s odkazem na oslovené analytiky. Ukrajinské opatření se dotýká i Slovenska.
V Rusku se dnes terčem dronového útoku stala ropná rafinerie a průmyslový objekt ve dvou městech asi 1300 kilometrů od ukrajinské hranice, uvedly ruské úřady.
Rafinérie v Litvínově dokáže technologicky zvládnout přechod výhradně na jinou ropu než ruskou. Potvrdil to říjnový třítýdenní test, při němž litvínovská rafinérie poprvé ve své historii zpracovávala výhradně neruskou ropu, informoval mluvčí skupiny ORLEN Unipetrol Pavel Kaidl.
Čína už letos ušetřila téměř deset miliard dolarů, v přepočtu přes 231 miliard korun, díky rekordním nákupům ropy ze zemí, na které se vztahují západní sankce. Vyplývá to z výpočtů agentury Reuters, která vycházela z údajů od obchodníků a rejdařů. Nezamýšleným důsledkem sankcí uvalených Spojenými státy a dalšími zeměmi na Rusko, Írán a Venezuelu se tak stalo snížení nákladů na dovoz pro rafinerie v Číně, která ale také často tyto jednostranné sankce kritizuje.
Rusko ukončuje svůj zákaz vývozu motorové nafty. Vláda to oznámila na sociální síti Telegram. Zákaz platil zhruba dva týdny. Pro Rusko nebyl ekonomicky udržitelný. Rusko si doplnilo zásoby, vyčerpané sezónou sklizní a válkou na Ukrajině, a další pokračování zákazu by se mu tak vymstilo. Nemělo by totiž kde palivo skladovat a rafinerie v zemi by omezovaly činnost, což by se nakonec dost prodražilo, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Česko již několik měsíců jedná se společností Shell Deutschland o koupi podílu v ropné rafinerii MiRO v německém Karlsruhe. S odvoláním na čtyři nezávislé zdroje ze státní správy a energetiky to dnes uvedl web iRozhlas.cz. Ministři financí a hospodářství nechtěli informace o jednání komentovat.
Tažení ekologických aktivistů a investorů kladoucích důraz na požadavky ESG proti velkým ropný firmám má nečekaný důsledek. Nadnárodní ropné giganty se stáhly z velké části starých a neekologických vrtů. A z jejich nových menších provozovatelů, jako je například Američan Jeffery Hildebrand a jeho Hilcorp, se stali multimiliardáři, napsal deník The Wall Street Journal.
Dodávky ropy z Itálie pokryjí od roku 2025 potřeby České republiky. Státní společnost Mero uzavřela dohodu s konsorciem firmy TAL na rozšíření Transalpinského ropovodu (TAL). Skončí tím závislost země na ruské ropě. Při návštěvě centrálního tankoviště ropy v Nelahozevsi to řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Slovenský parlament ve středu schválil prodloužení zvláštní daně z nadměrných zisků vybraných firem i na letošní rok a zároveň její zvýšení na 70 procent z nynějších 55. Rozhodnutí se dotkne zejména bratislavské rafinerie Slovnaft, která patří do maďarské skupiny MOL.
Německý kancléř Friedrich Merz dnes🚆🚆🚆 přicestoval na neohlášenou návštěvu do Kyjeva, kde ho doprovází šéfové německých zbrojařských a energetických firem. Agentura DPA označila jeho návštěvu za solidární. Merz dorazil do Kyjeva krátce po ruském varování, aby město opustili diplomaté kvůli chystaným masivním útokům.
Podle předběžných výsledků je 🏆🏆🏆vítězem lotyšských parlamentních voleb středopravicová Sjednocená kandidátka premiéra Andrise Kulbergse s 35,4 procenta hlasů, píše web veřejnoprávní stanice LSM. Na druhé pozici je s 13,1 procenta hlasů populistické uskupení Lotyšsko na prvním místě. Třetí je s 11,6 procenta strana Suverénní moc, která je označována za proruskou. Dosud bylo sečteno 92,3 procenta odevzdaných hlasů.
V Brazílii dnes 🗳️🗳️🗳️ hlasují o novém prezidentovi, který největší latinskoamerickou zemi povede v příštích čtyřech letech. O úřad se uchází více než desítka kandidátů, šanci ale podle průzkumů mají jen dva z nich - levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva a pravicový senátor Flávio Bolsonaro. Očekává se, že nikdo nezíská přes 50 procent hlasů, a o nové hlavě páté největší země se rozhodne až ve druhém kole 25. října