Na pobřeží Kvarnerského zálivu se mezi nádržemi, potrubím a ocelovými věžemi dokončila jedna z největších průmyslových investic v moderním Chorvatsku. Modernizace rafinerie Rijeka za téměř 700 milionů eur má zvýšit efektivitu výroby, posílit energetickou bezpečnost střední Evropy, snížit závislost na ruské ropě a otevřít cestu k výrobě zeleného vodíku.
Škody za 20 milionů korun (původně odhadováno 50 milionů) zůstaly podle předběžných odhadů po nočním požáru v areálu chemičky Orlen Unipetrol v Litvínově na Mostecku. Na místo vyjíždělo devět jednotek, událost se obešla bez zranění, uvedli hasiči na webu. Příčiny požáru zatím hasiči neznají, vyšetřovatelé je zjišťují. Podle mluvčího Unipetrolu Pavla Kaidla šlo o lokální požár na etylenové jednotce, ta je v provozu a rafinérská i petrochemická výroba zůstala zachována.
Stát půjčí společnosti Orlen Unipetrol část zásob pohonných hmot z hmotných rezerv státu. Půjde o maximálně 135 tisíc metrů krychlových pohonných hmot v hodnotě 1,9 miliardy korun. Unipetrol tím pokryje výpadek ve výrobě své litvínovské rafinérie, která produkci musela přerušit kvůli nálezu letecké pumy v areálu.
Ukrajinský zákaz přepravy ropy ruské společnosti Lukoil přes ukrajinské území může mít výrazný dopad na Maďarsko. V zemi, která pokrývá 70 procent své spotřeby ropy dovozem z Ruska, hrozí výrazný nárůst cen a výpadky provozů. Problémy by mohly nastat během několika týdnů, napsal dnes server Politico s odkazem na oslovené analytiky. Ukrajinské opatření se dotýká i Slovenska.
V Rusku se dnes terčem dronového útoku stala ropná rafinerie a průmyslový objekt ve dvou městech asi 1300 kilometrů od ukrajinské hranice, uvedly ruské úřady.
Rafinérie v Litvínově dokáže technologicky zvládnout přechod výhradně na jinou ropu než ruskou. Potvrdil to říjnový třítýdenní test, při němž litvínovská rafinérie poprvé ve své historii zpracovávala výhradně neruskou ropu, informoval mluvčí skupiny ORLEN Unipetrol Pavel Kaidl.
Čína už letos ušetřila téměř deset miliard dolarů, v přepočtu přes 231 miliard korun, díky rekordním nákupům ropy ze zemí, na které se vztahují západní sankce. Vyplývá to z výpočtů agentury Reuters, která vycházela z údajů od obchodníků a rejdařů. Nezamýšleným důsledkem sankcí uvalených Spojenými státy a dalšími zeměmi na Rusko, Írán a Venezuelu se tak stalo snížení nákladů na dovoz pro rafinerie v Číně, která ale také často tyto jednostranné sankce kritizuje.
Rusko ukončuje svůj zákaz vývozu motorové nafty. Vláda to oznámila na sociální síti Telegram. Zákaz platil zhruba dva týdny. Pro Rusko nebyl ekonomicky udržitelný. Rusko si doplnilo zásoby, vyčerpané sezónou sklizní a válkou na Ukrajině, a další pokračování zákazu by se mu tak vymstilo. Nemělo by totiž kde palivo skladovat a rafinerie v zemi by omezovaly činnost, což by se nakonec dost prodražilo, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Česko již několik měsíců jedná se společností Shell Deutschland o koupi podílu v ropné rafinerii MiRO v německém Karlsruhe. S odvoláním na čtyři nezávislé zdroje ze státní správy a energetiky to dnes uvedl web iRozhlas.cz. Ministři financí a hospodářství nechtěli informace o jednání komentovat.
Tažení ekologických aktivistů a investorů kladoucích důraz na požadavky ESG proti velkým ropný firmám má nečekaný důsledek. Nadnárodní ropné giganty se stáhly z velké části starých a neekologických vrtů. A z jejich nových menších provozovatelů, jako je například Američan Jeffery Hildebrand a jeho Hilcorp, se stali multimiliardáři, napsal deník The Wall Street Journal.
Dodávky ropy z Itálie pokryjí od roku 2025 potřeby České republiky. Státní společnost Mero uzavřela dohodu s konsorciem firmy TAL na rozšíření Transalpinského ropovodu (TAL). Skončí tím závislost země na ruské ropě. Při návštěvě centrálního tankoviště ropy v Nelahozevsi to řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Ruský velvyslanec v USA Alexandr Darčijev dnes náhle zemřel ve věku 66 let, oznámilo ruské ministerstvo zahraničí bez dalších podrobností o příčině smrti či o místě diplomatova úmrtí. Ruský prezident Vladimir Putin jmenoval diplomata Darčijeva novým šéfem ruské diplomatické mise v USA loni v březnu. Stalo se tak během sbližování obou zemí, vyvolaném Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, a to zejména v otázce Ukrajiny
