Rusko ukončuje svůj zákaz vývozu motorové nafty. Vláda to oznámila na sociální síti Telegram. Zákaz platil zhruba dva týdny. Pro Rusko nebyl ekonomicky udržitelný. Rusko si doplnilo zásoby, vyčerpané sezónou sklizní a válkou na Ukrajině, a další pokračování zákazu by se mu tak vymstilo. Nemělo by totiž kde palivo skladovat a rafinerie v zemi by omezovaly činnost, což by se nakonec dost prodražilo, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Rafinérská a petrochemická skupina Orlen Unipetrol v loňském roce více než pětinásobně zvýšila svůj čistý zisk na 17,9 miliardy korun. Meziročně je to nárůst o 14,7 miliardy korun. Výrazně také stouply tržby společnosti, meziročně o více než 36 procent na 209,5 miliardy korun. Podle společnosti se v hospodaření projevily mimo jiné investice z předchozích let. V loňském roce v nich pokračovala, když vynaložila 9,2 miliardy korun, uvedla společnost Orlen Unipetrol.
Už tuto neděli vstupuje v platnost embargo EU na dovoz ruských ropných produktů, včetně třeba motorové nafty. EU tak vedle ruské ropy, jejíž dovoz námořní cestou zapovídá už od loňského 5. prosince, bude embargovat také právě produkty z ní. Rusko tudíž definitivně ztratí svůj největší vývozní trh pro ropu a ropné produkty.
Italská vláda převezme kontrolu nad největší rafinérií v zemi, která v současnosti patří ruské skupině Lukoil. Chce tím zamezit přerušení výroby poté, co v pondělí začne platit zákaz dovozu ruské ropy do Evropské unie, napsala agentura ANSA.
Dodávky ruské ropy ropovodem Družba do České republiky zatím pokračují bez přerušení, využívány jsou totiž operativní zásoby ropy na Slovensku. Uvedla to společnost Mero, která je vlastníkem a provozovatelem české části ropovodu Družba a ropovodu IKL. Směrem na Slovensko jsou ovšem dodávky dál zastaveny, ropovod je dočasně odstavený kvůli technickým problémům způsobených výpadkem proudu na Ukrajině.
Maďarská petrochemická společnost MOL, která působí i v ČR, více než zdvojnásobila čtvrtletní zisk. Výsledky reportuje v den, kdy sněmovna jedná o dani z mimořádných zisků, která se má vztahovat vedle bank právě také na energetické a petrolejářské firmy.
Vláda se kloní k tomu, aby daň z neočekávaných zisků platila od roku 2023, přestože evropské nařízení umožňuje ji uplatnit už od letoška. Po jednání vlády to ve středu řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zavedení daně kabinet podle něj spojí s daňovým balíčkem, který čeká druhé čtení ve sněmovně. Ještě ráno přitom vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že připravovaná daň z mimořádných zisků by měla platit i pro letošní rok. Podle Jurečky se na tom dohodli v úterý večer lídři koaličních stran.
O takzvané dani z neočekávaných zisků, které se říká také válečná daň, by měla vláda rozhodnout do 10. září. Zbyněk Stanjura postupně odkrývá její detaily. Na koho dalšího padne?
Ministerstvo financí při kontrole prodejních cen pohonných hmot neodhalilo plošně nepřiměřené marže čerpacích stanic. Nemá ani podezření na kartelovou dohodu. „Problém je, že ministerstvo nezkoumalo marže rafinérií. Možná záměrně. Pokud by se totiž potvrdil trvalejší trend vyšších cen pohonných hmot, špatně by se mu odráželo volání dopravců za zrušení spotřební daně z paliv,“ komentuje zjištění resortu ekonom Lukáš Kovanda.
Největší polská petrochemická skupina Orlen v letošním prvním pololetí téměř 📈 ztrojnásobila čistý zisk na 15,87 miliardy zlotých (zhruba 89,5 miliardy korun) z 5,67 miliardy zlotých před rokem. Oznámila to dnes firma, která v České republice vlastní rafinérskou společnost Orlen Unipetrol.
Senát, horní komora polského parlamentu, dnes ❌ odmítl udělit souhlas s uspořádáním celostátního referenda o klimatické politice Evropské unie, známé jako Green Deal, které – již podruhé a opět neúspěšně – navrhl prezident Karol Nawrocki. Pro odmítnutí prezidentova návrhu hlasovalo 59 senátorů, 32 bylo proti a jeden senátor se zdržel, uvedl list Rzeczpospolita.
Příměstské vlaky v Praze a Středočeském kraji budou od roku 2030 provozovat 🚅 České dráhy, tedy stejný dopravce jako dosud. Cena tendru na 30 let je 165 miliard korun. Výsledek tendru dnes schválili středočeští krajští radní, ještě jej budou potvrzovat pražští radní, informovaly Hospodářské noviny na webu.
Pražská burza sedmým růstem po sobě uzavřela na novém 📈 maximu. Přepsala dosavadní nejvyšší závěr z letošního února. Index PX dnes vzrostl o 1,30 procenta na 2805,12 bodu. Vyplývá to z internetových stránek burzy. Víc než tři procenta přidaly akcie Erste Bank a přes pět procent cenné papíry pojišťovny VIG.
Americká investiční společnost Apollo Global Management se dohodla na koupi britských nízkonákladových aerolinek easyJet za 5️⃣,7️⃣ miliardy liber (zhruba 161 miliard korun). Firmy o tom dnes informovaly v tiskové zprávě. Oznámení přišlo krátce poté, co se z boje o převzetí easyJetu stáhl konkurenční uchazeč, kterým byla americká investiční společnost Castlelake.
Americká investiční společnost Castlelake se ❌ vzdala plánů na převzetí britského nízkonákladového leteckého dopravce easyJet. Oznámila to dnes firma Castlelake ve společném prohlášení s aerolinkami easyJet. Vedení easyJetu minulý měsíc podpořilo konkurenční nabídku na převzetí od firmy Apollo.
Bankovní rada České národní banky vidí v české ekonomice převažující ☝️ rizika ve směru vyšší inflace. Rada potvrdila své odhodlání pokračovat v měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala poblíž dvou procentního cíle. To nyní vyžaduje ještě relativně přísnou měnovou politiku, řekl novinářům po dnešním jednání rady guvernér ČNB Aleš Michl.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ✅ ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Na současné úrovni je základní úroková sazba od června. Rozhodnutí odpovídá očekávání finančního trhu. Naznačovaly ho i výroky některých členů bankovní rady před jednáním.
Británie uvalila nové sankce proti ruským 🚢 lodím, bankám a průmyslovým podnikům ve snaze narušit příjmy z prodeje ropy, které by Moskva mohla využít k financování války proti Ukrajině. Na svém webu to dnes oznámila britská vláda. Rusko se k tomu bezprostředně nevyjádřilo, uvedla agentura Reuters.
Šestici největších tuzemských bank 📈 stoupl v prvním pololetí letošního roku čistý zisk o pět procent na celkem 48 miliard korun. O rok dříve to bylo 45,9 miliardy. Za růstem zisků stojí podle analytiků hlavně příznivá makroekonomická situace, díky níž se zvyšují vklady u bank. Zájem se zvedl i o investiční produkty a hypotéky.