Rafinérie v Litvínově dokáže technologicky zvládnout přechod výhradně na jinou ropu než ruskou. Potvrdil to říjnový třítýdenní test, při němž litvínovská rafinérie poprvé ve své historii zpracovávala výhradně neruskou ropu, informoval mluvčí skupiny ORLEN Unipetrol Pavel Kaidl.
Dodávky ropy z Itálie pokryjí od roku 2025 potřeby České republiky. Státní společnost Mero uzavřela dohodu s konsorciem firmy TAL na rozšíření Transalpinského ropovodu (TAL). Skončí tím závislost země na ruské ropě. Při návštěvě centrálního tankoviště ropy v Nelahozevsi to řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Slovenský parlament ve středu schválil prodloužení zvláštní daně z nadměrných zisků vybraných firem i na letošní rok a zároveň její zvýšení na 70 procent z nynějších 55. Rozhodnutí se dotkne zejména bratislavské rafinerie Slovnaft, která patří do maďarské skupiny MOL.
Rafinérská a petrochemická skupina Orlen Unipetrol v loňském roce více než pětinásobně zvýšila svůj čistý zisk na 17,9 miliardy korun. Meziročně je to nárůst o 14,7 miliardy korun. Výrazně také stouply tržby společnosti, meziročně o více než 36 procent na 209,5 miliardy korun. Podle společnosti se v hospodaření projevily mimo jiné investice z předchozích let. V loňském roce v nich pokračovala, když vynaložila 9,2 miliardy korun, uvedla společnost Orlen Unipetrol.
Už tuto neděli vstupuje v platnost embargo EU na dovoz ruských ropných produktů, včetně třeba motorové nafty. EU tak vedle ruské ropy, jejíž dovoz námořní cestou zapovídá už od loňského 5. prosince, bude embargovat také právě produkty z ní. Rusko tudíž definitivně ztratí svůj největší vývozní trh pro ropu a ropné produkty.
Italská vláda převezme kontrolu nad největší rafinérií v zemi, která v současnosti patří ruské skupině Lukoil. Chce tím zamezit přerušení výroby poté, co v pondělí začne platit zákaz dovozu ruské ropy do Evropské unie, napsala agentura ANSA.
Dodávky ruské ropy ropovodem Družba do České republiky zatím pokračují bez přerušení, využívány jsou totiž operativní zásoby ropy na Slovensku. Uvedla to společnost Mero, která je vlastníkem a provozovatelem české části ropovodu Družba a ropovodu IKL. Směrem na Slovensko jsou ovšem dodávky dál zastaveny, ropovod je dočasně odstavený kvůli technickým problémům způsobených výpadkem proudu na Ukrajině.
Maďarská petrochemická společnost MOL, která působí i v ČR, více než zdvojnásobila čtvrtletní zisk. Výsledky reportuje v den, kdy sněmovna jedná o dani z mimořádných zisků, která se má vztahovat vedle bank právě také na energetické a petrolejářské firmy.
Vláda se kloní k tomu, aby daň z neočekávaných zisků platila od roku 2023, přestože evropské nařízení umožňuje ji uplatnit už od letoška. Po jednání vlády to ve středu řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zavedení daně kabinet podle něj spojí s daňovým balíčkem, který čeká druhé čtení ve sněmovně. Ještě ráno přitom vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že připravovaná daň z mimořádných zisků by měla platit i pro letošní rok. Podle Jurečky se na tom dohodli v úterý večer lídři koaličních stran.
O takzvané dani z neočekávaných zisků, které se říká také válečná daň, by měla vláda rozhodnout do 10. září. Zbyněk Stanjura postupně odkrývá její detaily. Na koho dalšího padne?
Ministerstvo financí při kontrole prodejních cen pohonných hmot neodhalilo plošně nepřiměřené marže čerpacích stanic. Nemá ani podezření na kartelovou dohodu. „Problém je, že ministerstvo nezkoumalo marže rafinérií. Možná záměrně. Pokud by se totiž potvrdil trvalejší trend vyšších cen pohonných hmot, špatně by se mu odráželo volání dopravců za zrušení spotřební daně z paliv,“ komentuje zjištění resortu ekonom Lukáš Kovanda.
