Americký prezident Donald Trump dnes na své sociální síti Truth Social napsal, že je s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem velmi těžké uzavřít dohodu. Zároveň jej označil za tvrdého politika. Šéf Bílého domu se takto vyjádřil jen několik dní poté, co Čínu obvinil z porušení prozatímní dohody o snížení cel, kterou zástupci obou zemí uzavřeli v květnu v Ženevě.
Všechny velké události a osobnosti v dějinách se objevují dvakrát; poprvé jako tragédie a podruhé jako fraška. Trump 2.0 je příležitost ověřit platnost této teze. Trump chápe politiku a vyjednávání velmi transakčně, obchodně, byznysově, něco za něco, což mnohdy může dobře fungovat. Vše kolem pak je a bude nepřetržitý cirkus, blbiny na sociálních sítích a série nečekaných kroků, ale nakonec se v politice počítají hlavně výsledky. Česko by mělo pragmaticky hájit své dílčí zájmy, jako třeba znovuzařazení do první kategorie zemi pro dovoz čipů pro AI, jinak nám těžce ujede vlak.
Bývalí prezidenti Spojených států, členové Kongresu, ale i šéfové velkých technologických společností a pravicově populističtí politici z Evropy. Ti všichni se podle amerických médií sejdou na pondělní inauguraci Donalda Trumpa na začátku jeho druhého mandátu ve funkci amerického prezidenta. Možná je také účast zahraničních státníků, kteří dosud na inaugurace ve Washingtonu nebyli zváni.
Česko není prezidentský stát. Když byl prezidentem Zeman, provokoval veřejnost i politiky hloupými výroky. Asi ho to vnitřně uspokojovalo. Nijak to ale nesouviselo s fungováním tohoto státu. Petr Pavel se drží zkrátka. Ale ani marketingové fotostory z pouště na Dakaru nejsou součástí dění v této zemi. Jsou to hezké fotografie Pavla sedícího v písku. Toť vše.
Protikorupční vyšetřovatelé dnes zadrželi a začali vyslýchat jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola, který v prosinci vyhlásil stanné právo. Jun, o kterého se Úřad pro vyšetřování korupce v řadách vedoucích představitelů (CIO) zajímá kvůli obviněním z možného zneužití funkce a z organizování vzpoury, se zatčení snažil na poslední chvíli předejít nabídkou spolupráce. První zatčený úřadující prezident v historii země během dnešního výslechu zatím odmítá mluvit, píší světové agentury s odkazem na činitele CIO.
Prezident Petr Pavel považuje za zásadní, aby vláda, která vzejde z letošních sněmovních voleb, zaručila, že bude Česká republika nadále bezpečná, svobodná, s fungujícími zákony, vymahatelností práva i férovým prostředím pro život i podnikání. Řekl to v dnešním novoročním projevu, který nabízíme v plném znění tak, jak jej zveřejnily oficiální stránky hrad.cz.
Ať už se nám to líbí nebo ne, hlavní postavou světové politiky je Donald Trump, který se do Bílého domu na začátku roku 2025 vrátí s ještě větší mocí, než tomu bylo v jeho prvním období. I když o jeho programu víme poměrně málo, dá se očekávat, že způsobí mnoho rozruchu doma i v zahraničí.
Jimmy Carter, stvořitel kultu Ronalda Reagana, dereguloval více, než se o něm ví. A za pád železné opony i boom americké ekonomiky v letech 1983 až 2023 může také více, než se mu přiznává.
Zemřel bývalý americký prezident a nositel Nobelovy ceny za mír Jimmy Carter. Letos v říjnu mu bylo 100 let. Demokrat Carter vykonával prezidentskou funkci mezi lety 1977 a 1981. V roce 1982 se svou ženou Rosalynn založil Carterovo centrum (The Carter Center), kde pracoval další čtyři desítky let. Náplní centra bylo nastolit mír, bojovat proti nemocem a budovat naději. V roce 2002 Carter obdržel Nobelovu cenu za mír.
Jihokorejské opoziční strany ve středu předložily návrh na odvolání prezidenta Jun Sok-jola, který v úterý vyhlásil v zemi stanné právo. Své rozhodnutí ale po šesti hodinách odvolal poté, co jej k tomu vyzval parlament.
Z amerických prezidentských voleb se postupem času stává významný podnik podporující americkou ekonomiku. V aktuálním klání se již protočily téměř čtyři miliardy dolarů. Peníze přitom jdou zejména na platy dobrovolníků a zajištění velkých meetingů pro desítky tisíc lidí. Zatímco Obamovu volbu podpořili zejména drobní donoři z řad občanů, aktuální volby „platí“ také nejbohatší miliardáři snažící se strhnout volbu na svého vybraného kandidáta.
Pražská burza dnes oslabila. Index PX klesl 📉 o 0,20 procenta na 2555,18 bodu. Akcie zbrojařské a strojírenské skupiny Czechoslovak Group (CSG) znovu prohloubily svou minimální cenu. Jejich propad společně se ztrátami emisí energetické firmy ČEZ a Komerční banky táhly dolů celou burzu.
