Český trh práce se tiše, ale zásadně přepisuje. Zatímco ještě v 90. letech bylo běžné, že lidé končili kariéru krátce po šedesátce a dvacetiletí už měli první zaměstnání, dnes se tyto role obracejí. Mladí zůstávají déle ve vzdělávacím systému, pracovní zkušenosti odkládají. Naopak senioři v důchodovém věku často zůstávají ekonomicky aktivní – ať už z přesvědčení, nebo z nutnosti.
Letní brigády budou nově dostupné i pro čtrnáctileté děti, které ještě nemají ukončené základní vzdělání. Změnu přináší novela zákoníku práce, která sníží věkovou hranici pro možnost pracovat. Nová pravidla by měla začít platit od 1. června 2025. Pro mladistvé, stejně jako pro dospělé, v letošním roce činí minimální mzda 124,40 koruny za hodinu.
Vláda si od změn slibuje zpružnění trhu práce pro zaměstnance i zaměstnavatele. Úpravy se budou týkat od ledna příštího roku i podpory v nezaměstnanosti.
V Česku by mohlo trvale zůstat na 260 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. I s nimi by za deset let mohlo v zemi celkem žít asi 1,36 milionu cizinců. Vyplývá to z aktualizované studie poradenské společnosti Boston Consulting Group (BCG) a středoevropské pobočky Aspen Institute pro ministerstvo práce.
Návrh na výpověď bez udání důvodu do novely zákoníku práce ve Sněmovně neprošel. V Česku se prostě bojíme. Máme jednu z nejnižších nezaměstnaností v Evropské unii. Jenže nízké číslo má i svou druhou stránku. Firmy často nedokáží najít zaměstnance a musejí brát kdejakého lempla, protože pracovní síla není.
Gamifikace vnáší do pracovního procesu herní prvky, tedy odměny, soutěže, nebo bodové systémy. To zvyšuje motivaci a zapojení zaměstnanců. Tento přístup se v posledních letech rozšířil do mnoha firem a oborů, protože přináší lepší výkonnost, zájem a celkovou spokojenost zaměstnanců.
Část zaměstnavatelů je pro schválení výpovědi bez udání důvodu, kterou v pozměňovacím návrhu předložili poslanci ODS a TOP 09 v takzvané flexibilní novele zákoníku práce, uvádí anketa mezi zaměstnavatelskými svazy. Novelu by měla Sněmovna projednat ve druhém čtení. Se záměrem však nesouhlasí ostatní vládní strany, opozice, staví se proti němu také odbory a hrozí protesty.
Nezaměstnanost v Česku v prosinci vzrostla na 4,1 procenta z listopadových 3,9 procenta. Práci si hledalo 306 478 lidí, zhruba o 16 tisíc více než o měsíc dříve. Snížil se zároveň počet volných míst, která zaměstnavatelé nabízeli. Ubylo jich asi o 9000 na 246 573. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Úřad práce ČR. V prosinci 2023 činila nezaměstnanost v Česku 3,7 procenta.
JPMorgan Chase se chystá zrušit hybridní model práce. Desetitisíce zaměstnanců bankovního gigantu se bude muset vrátit do kanceláří na pět dní v týdnu, píše Bloomberg.
Sledování pohádek, poslech koled nebo obyčejné lenošení. Tak si Češi podle nejnovějšího průzkumu představují trávení Štědrého dne. Ne každému se to však poštěstí. Celých třináct procent totiž musí 24. prosince do práce.
Nejlepší způsob, jak si říci o přidání, je změnit práci. Stará známá pravda se nyní dočkala kvantifikace v podobě studie ministerstva práce a sociálních věcí. A hle! Klíčový důvod poměrně nízkých českých mezd je odhalen.
Ceny ropy v důsledku války s Íránem pokračují v silném 📈 růstu. Severomořský Brent se krátce dostal nad 100 dolarů za barel, kolem 7:30 středoevropského času potom vykazoval nárůst o necelých sedm procent na 98,20 dolarů za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu zdražovala o 6,4 procenta nad 92,90 dolarů za barel.
Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk společnosti tak meziročně 📉 klesl o 1,7 miliardy korun, tedy 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy a také zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu.
Číst více
Japonsko chce do roku 2040 📈 zvýšit prodej mikročipů na osminásobek stavu v roce 2020. Informuje o tom web The Economic Times. V osmdesátých letech měla země na trhu s polovodiči podle vlády zhruba poloviční podíl. Od té doby ji předběhl Tchaj-wan a další státy, přičemž rozvoj japonského čipového průmyslu brzdí pomalá digitalizace mezi podniky a obchodní třenice se Spojenými státy.
První týden války s Íránem stál Spojené státy 1️⃣1️⃣,3️⃣ miliardy dolarů (přes 238 miliard korun) a jen za munici se za první víkend útoků utratilo pět miliard dolarů. Takový odhad poskytl americkému Kongresu Pentagon, jak to agentuře AP sdělila osoba obeznámená se situací a hovořící pod podmínkou anonymity. Válka Izraele a USA proti Íránu trvá už 13. den.