Češi dřou skoro nejvíce v EU, každý týden odpracují téměř o dvě hodiny více, než je unijní průměr. Jinak se ale v Evropě pracuje méně a méně, lidé jsou pohodlnější i než třeba před deseti lety.
Čechy v zaměstnání nejvíc trápí, že dělají zbytečné úkoly navíc, vyplývá z Deloitte průzkumu Trendy v oblasti lidského kapitálu 2025. Ten také uvádí, že junioři mají problém. Jejich úkoly totiž hravě zvládne AI.
Humanoidní roboti (kteří vypadají podobně jako člověk, mají hlavu, dvě ruce a dvě nohy) se dosud nepovažovali za vhodné pro nasazení v průmyslu. Ale teď právě „nastupují“ do několika čínských moderních průmyslových závodů a navzájem tam spolupracují stejně jako lidští zaměstnanci. Robotika tak mění další dlouhodobou „pravdu“.
Letní brigády budou nově dostupné i pro čtrnáctileté děti, které ještě nemají ukončené základní vzdělání. Změnu přináší novela zákoníku práce, která sníží věkovou hranici pro možnost pracovat. Nová pravidla by měla začít platit od 1. června 2025. Pro mladistvé, stejně jako pro dospělé, v letošním roce činí minimální mzda 124,40 koruny za hodinu.
Vláda si od změn slibuje zpružnění trhu práce pro zaměstnance i zaměstnavatele. Úpravy se budou týkat od ledna příštího roku i podpory v nezaměstnanosti.
V Česku by mohlo trvale zůstat na 260 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. I s nimi by za deset let mohlo v zemi celkem žít asi 1,36 milionu cizinců. Vyplývá to z aktualizované studie poradenské společnosti Boston Consulting Group (BCG) a středoevropské pobočky Aspen Institute pro ministerstvo práce.
Návrh na výpověď bez udání důvodu do novely zákoníku práce ve Sněmovně neprošel. V Česku se prostě bojíme. Máme jednu z nejnižších nezaměstnaností v Evropské unii. Jenže nízké číslo má i svou druhou stránku. Firmy často nedokáží najít zaměstnance a musejí brát kdejakého lempla, protože pracovní síla není.
Gamifikace vnáší do pracovního procesu herní prvky, tedy odměny, soutěže, nebo bodové systémy. To zvyšuje motivaci a zapojení zaměstnanců. Tento přístup se v posledních letech rozšířil do mnoha firem a oborů, protože přináší lepší výkonnost, zájem a celkovou spokojenost zaměstnanců.
Část zaměstnavatelů je pro schválení výpovědi bez udání důvodu, kterou v pozměňovacím návrhu předložili poslanci ODS a TOP 09 v takzvané flexibilní novele zákoníku práce, uvádí anketa mezi zaměstnavatelskými svazy. Novelu by měla Sněmovna projednat ve druhém čtení. Se záměrem však nesouhlasí ostatní vládní strany, opozice, staví se proti němu také odbory a hrozí protesty.
Kontrola NKÚ zjistila, že IKEM 💔 v letech 2022 až 2024 opakovaně porušoval zákony i své vnitřní předpisy při nakládání s majetkem a veřejnými penězi. Úřad prověřil 102 případů nakládání s penězi v celkovém objemu 905,3 milionu korun a také 30 zakázek, kdy u poloviny z nich v celkovém objemu za víc než 380 milionů korun zjistil porušení zákona.
Ve svatovítské katedrále se dnes po roce znovu sejde sedm klíčníků, kteří otevřou dveře Korunní komory a vyzvednou z ní korunovační klenoty. Svatováclavská koruna 👑, žezlo a jablko, které se používaly při korunovaci českých králů, budou od úterý vystavené ve Vladislavském sále Pražského hradu.
V čele české delegace na příštím summitu NATO v Tiraně bude prezident Petr Pavel. Uvedla to v neděli Česká televize s odkazem na vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO). Předseda vlády už v červenci uvedl, že nemá problém s tím, aby Pavel na příští alianční summit jel. O letošní složení české delegace na summit do Ankary vedla vláda s hlavou státu několikaměsíční spor. Nakonec jel premiér i prezident, v čele delegace byl Babiš.
Středolevý opoziční blok podle aktualizovaných předběžných výsledků nedělních parlamentních voleb 🗳 ve Švédsku získal 176 křesel, dosavadní vládní blok 173. Vyplývá to podle agentury Reuters z projekcí švédského volebního úřadu.
Nejsilnější stranou v nedělních komunálních volbách 🗳 v Dolním Sasku se stala Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, následovaná sociální demokracií (SPD). Vyplývá to z propočtu agentury Infratest dimap, který zveřejnila veřejnoprávní stanice NDR. Obě strany, které jsou i součástí celoněmecké vlády, přitom oproti volbám v roce 2021 oslabily. Strana Alternativa pro Německo (AfD) svůj zisk naopak více než ztrojnásobila na 16,5 procenta.