Je směšné, že miliardář Elon Musk zakládá novou politickou stranu, řekl podle agentury Reuters novinářům americký prezident Donald Trump. Třetí strana ve Spojených státech jen přispěje ke zmatku, míní šéf Bílého domu.
Europoslanci z frakce Evropské lidové strany (EPP), která je největší v Evropském parlamentu, nepodpoří vyslovení nedůvěry Ursule von der Leyenové a její Evropské komisi, uvedl jejich mluvčí. Podobně se vyjádřili i mluvčí frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe) a frakce Zelených. Prohlášení naznačují, že hlasování o nedůvěře, které se uskuteční příští čtvrtek na plenárním zasedání ve Štrasburku, neprojde. Pro vyslovení nedůvěry by totiž museli zvednout ruku dvě třetiny přítomných europoslanců a zároveň většina všech europoslanců, kterých je dohromady 720.
Český eurokomisař Jozef Síkela se v dopise zaslaném předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové postavil proti klimatickým plánům, které ve středu komise představila. Napsal to německý časopis Der Spiegel, který má dopis k dispozici. Komise navrhla jako závazný klimatický cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Stalo se tak navzdory výhradám některých států včetně Česka. Síkela v dopise podle svých slov zdůraznil, že ambiciózní klimatická politika EU musí být založena na široké politické podpoře i ekonomické realitě, jinak EU riskuje oslabení jednoty.
Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa dnes zahájí rozesílání dopisů obchodním partnerům Spojených států, v nimž jim jednostranně sdělí výši nové celní sazby. Ta se podle prezidentových slov bude pohybovat od 10 do 70 procent a platit má od letošního 1. srpna. Rozesílání dopisů by mělo pokračovat ještě začátkem příštího týdne, takže do 9. července budou všechny dotčené země informovány.
Otevřená rebelie vlastních poslanců minulý týden veřejně ponížila britského premiéra Keira Starmera. Kdyby se nyní rozhodovalo o složení parlamentu – rok po volbách, možná by se premiérem nestal. Z velké části za to můžou jeho školácké chyby. Poučit se z nich mohou ostatní evropští lídři... A i on sám.
Americká Sněmovna reprezentantů po dlouhé rozpravě schválila návrh zákona republikánského prezidenta Donalda Trumpa o daních a výdajích, který obsahuje klíčové priority Trumpovy administrativy. Obsáhlý text takzvaného velkého krásného zákona, jak jej označuje Trump, nyní míří k podpisu prezidenta. Informují o tom tiskové agentury, které relativně těsný výsledek hlasování označují za klíčové vítězství Trumpovy agendy.
Ruský prezident Vladimir Putin v telefonátu svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi sdělil, že Moskva se nevzdá svých cílů na Ukrajině, mezi něž počítá odstranění takzvaných „základních příčin“ konfliktu. Po skončení zhruba hodinového rozhovoru obou státníků to podle agentury Reuters řekl poradce Kremlu pro mezinárodní otázky Jurij Ušakov. Putin současně řekl, že Rusko má stále zájem pokračovat v jednání a dohodnout se na urovnání konfliktu. Trump podle Ušakova v telefonátu nastolil otázku rychlého ukončení války. Ukrajina se čtvrtým rokem brání ozbrojené ruské agresi.
Evropská unie je připravena na obchodní dohodu se Spojenými státy, uvedla při návštěvě Dánska předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Sedmadvacítka se nicméně připravuje i na možnost, že k žádné dohodě nedojde. Právě nyní je v USA eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič, který má v plánu další jednání se zástupci americké administrativy. Evropská unie usiluje o uzavření dohody o clech s USA do 9. července.
Německý kancléř Friedrich Merz vyzval Evropskou unii, aby našla rychlé a jednoduché řešení v celním sporu se Spojenými státy. V projevu na konferenci bankovní asociace také řekl, že prioritou by měly být v dohodě s USA klíčová průmyslová odvětví. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil, že na zboží z EU uvalí od června padesátiprocentní takzvaná reciproční cla, krátce nato odložil jejich zavedení na 9. července.
Rusko by mohlo být schopné se za dobu o něco delší než pět let dostat z hlediska vyzbrojení, personální naplněnosti a připravenosti k boji na úroveň, na které bylo před začátkem války na Ukrajině. V rozhovoru pro server iROZHLAS.cz to řekl ředitel Vojenského zpravodajství Petr Bartovský. Kdyby Rusové chtěli vyzkoušet připravenost a jednotu Severoatlantické aliance (NATO), mohli to podle Bartovského už dávno udělat. Nechtějí však dát NATO přímou možnost, aby bojovalo s jeho jednotkami.
Tři měsíce před sněmovními volbami nezveřejnila značná část kandidujících subjektů svůj volební program. Podle politologů to je mimo jiné tím, že voliči se v současnosti příliš nerozhodují podle konkrétních priorit, ale spíše podle vztahu k lídrovi. Jiní odborníci se domnívají, že některé strany program ani konkrétní vizi jednoduše nemají. Zveřejnění programu krátce před volbami pak také může připoutat větší zájem nerozhodnutých voličů.
