Ruská invaze na Ukrajinu a hrozba velké války bude mít vliv na evropskou, potažmo českou ekonomiku. Jak drtivý ten dopad bude, to bude záležet na rozsahu a délce konfliktu, míní bývalý guvernér Národní banky Slovenska Ivan Šramko. Samozřejmě ovlivní ceny energií, které tlačí na inflaci. „Kvůli tomu je těžké odhadovat, kdy Česká národní banka bude moci zahájit snižování sazeb,“ dodává Šramko v rozhovoru pro newstream.cz.
Prestižní ekonomický institut varuje, že cenový šok by v případě války na Ukrajině přišel i za situace, že by Rusko neomezilo dodávky ropy a zemního plynu.
Export zkapalněného zemního plynu z USA včera dosáhl svého historického rekordu, a to 13,2 milionu krychlových stop (což odpovídá 373,8 tisíce metrů krychlových). Vyplývá to z dat agentury Bloomberg (viz graf).
Evropská komise v Bruselu představila svůj tolik diskutovaný návrh, který uznal investice do některých plynových a jaderných energetických zdrojů jako udržitelné. Návrh, jenž je extrémně důležitý i pro Česko, ostře zkritizovali Zelení i Wall Street.
Evropská komise v Bruselu představí svůj tolik diskutovaný návrh, který by měl investice do některých plynových a jaderných energetických zdrojů uznat jako udržitelné. Zejména česká vláda je na dnešní zprávu extrémně zvědavá.
Zásobníky plynu v EU jsou naplněné nejméně za poslední roky. Pokud se vyostří konflikt na Ukrajině a Rusko odstřihne Evropu od plynu, náhrada pomocí dodávek LNG bude omezená.
Další lednový týden byl opět ve znamení neklidu na trzích. Důležité zasedání Fed nakonec nemělo na uklidnění paniky vliv, spíše naopak. Index S&P 500 se sesunul pod 4300 bodů a technologický Nasdaq zaznamenal prakticky vstup do medvědího trhu při poklesu v jednu chvíli kolem 18 procent pod svými historickými maximy!
Česko je plně zapojené do západního energetického systému, na Rusku už nejsme závislí, říká analytik výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavel Havlíček. Případná invaze Ruska se nás nedotkne tolik, jak zní některé obavy. Ceny plynu nebo ropy by však podle Havlíčka šly nahoru. Ale jenom krátkodobě. Ani náporu uprchlíků se podle něj nemusíme obávat. Větší problém s případnými uprchlíky z Ukrajiny by mělo Polsko, Slovensko nebo Maďarsko.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková se opřela do Ruska. Kreml podle ní využívá plynu jako „zbraně“. V Římě tak promluvila v kontextu probíhající diskuse ohledně zprovoznění plynovodu Nord Stream 2. Na této zbrani ovšem vydělává i třeba Norsko.
Ve Spojeném království se vede debata o extra zdanění těžařů v Severním moři, protože jim loni výrazně stouply zisky, plyn podražil devětkrát. Vybrané peníze mají ulevit domácnostem při placení vysokých účtů.
V prvním týdnu nového roku se shodou okolností hned naplnila má slova o možné vyšší kolísavosti trhů z důvodu více jestřábí měnové politiky centrálních bank. Růst výnosů na desetiletých vládních dluhopisech ke třem procentům v USA nejprve tlačil na technologie a postupně se přidávaly další sektory, a tak trhy prošly poklesy. Měřeno hlavními indexy se S&P 500 vrátil k 4700 bodům. Technologický Nasdaq však byl zasažen více a klesl až pod 16 tisíc bodů.
Česko podle dat Eurostatu loni investovalo do výzkumu a vývoje 43,3 miliardy korun. Meziročně se jedná o asi desetiprocentní nárůst, což představuje desáté nejrychlejší tempo v EUi. Země se díky tomu zařadila na 16. místo v rámci sedmadvacítky. Uvedla to Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT), která dopočítala, že česká vláda nyní dává do výzkumu a vývoje 0,51 procenta HDP, zatímco průměr EU činí 0,69 procenta.
Obchodování s českou měnou po čtvrtečním rozhodnutí České národní banky o úrokových sazbách dnes bylo poklidné. K euru koruna oslabila o dva haléře na 24,26 Kč/EUR, vůči dolaru o dva haléře zpevnila na 21,00 Kč/USD. Vyplývá to z informací serveru Patria Online.
Pražská burza na konci pracovního týdne sestoupila z rekordních hodnot a vrátila se pod hranici 2800 bodů. Index PX dnes odepsal 0,71 procenta na 2785,07 bodu. Ztrácely zejména finanční tituly a zbrojovka CSG, k růstu burze nepomohly ani zisky zbrojovky Colt a energetické společnosti ČEZ.
Americký federální odvolací soud nařídil zastavit stavbu tanečního sálu Bílého domu, který si naplánoval prezident Donald Trump. Podle soudu je nutné, aby byl projekt za 400 milionů dolarů 💲 (8,4 miliardy korun) schválen Kongresem. Informují o tom agentury AP a Reuters. Ta krok hodnotí jako vážný neúspěch Trumpa v případu, který prověřuje rozsah prezidentských pravomocí.
Maďarská vládní strana Tisza v sobotu rozhodne o svém kandidátovi na nového prezidenta. Parlament hlavu státu zvolí v úterý, uvedl dnes maďarský premiér Péter Magyar. Zvolení nového prezidenta je klíčovým prvkem Magyarova plánu na rozbití mocenských bašt bývalého premiéra Viktora Orbána, poznamenala agentura Reuters.
Poslanec Jaroslav Foldyna (SPD) podal stížnost proti rozhodnutí Okresního soudu v Děčíně o jeho vykázání z domu kvůli údajnému násilí. Informoval o tom server iROZHLAS. O předběžné opatření požádala děčínský soud poslancova manželka. Nejprve musel z domu na dva týdny, soud ale 24. července lhůtu prodloužil o měsíc.
V bratislavské rafinerii Slovnaft hoří 🔥🔥🔥, slovenskou metropolí se šíří hustý černý dým. Slovenský zpravodajský server Denník N napsal, že budovami v okolí areálu otřásl výbuch. Příčina požáru je zatím neznámá, uvedl server Aktuality.sk.
Číst více
Liberecký kraj vypsal soutěž na dopravce, který bude od prosince 2029 zajišťovat 15 let vlakové spojení 🚉 z Liberce směrem na Hradec Králové a Pardubice. Ročně by měl najet kolem 1,5 milionu kilometrů, řekl náměstek hejtmana Daniel David. Kraj, který požaduje moderní hybridní vlaky, odhaduje hodnotu zakázky na základě tržních konzultací na 6,1 miliardy korun bez DPH.
Saúdská Arábie, Turecko a Pákistán dnes v Rijádu podepsaly 📝 obrannou dohodu, píše agentura Reuters s odvoláním na pákistánské ministerstvo zahraničí. Dohoda by měla podle ministerstva prohloubit spolupráci mezi těmito třemi regionálními mocnostmi v době rostoucích obav o bezpečnost v regionu.
Světové ceny potravin se v červenci vyšplhaly na nejvyšší 🔝 úroveň asi za tři a půl roku. Vyplývá to z dnešní zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Za růstem cen stojí mimo jiné nepříznivé počasí, negativní dopady rusko-ukrajinské války na dodávky a rostoucí náklady na energie související s konfliktem na Blízkém východě.
