Eskalace konfliktu na Ukrajině bude mít značný dopad i na českou ekonomiku. Válečný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou pravděpodobně zkomplikuje zahraniční obchod. Povede ke zvýšení inflace v České republice. Důvodem bude růst cen ropy a plynu, dále nárůst cen obilovin a potravin a odchod investorů více na západ. Vyplývá to z analýzy společnosti Portu a vyjádření jednotlivých institucí.
Evropská komise v Bruselu představí svůj tolik diskutovaný návrh, který by měl investice do některých plynových a jaderných energetických zdrojů uznat jako udržitelné. Zejména česká vláda je na dnešní zprávu extrémně zvědavá.
Zásobníky plynu v EU jsou naplněné nejméně za poslední roky. Pokud se vyostří konflikt na Ukrajině a Rusko odstřihne Evropu od plynu, náhrada pomocí dodávek LNG bude omezená.
Další lednový týden byl opět ve znamení neklidu na trzích. Důležité zasedání Fed nakonec nemělo na uklidnění paniky vliv, spíše naopak. Index S&P 500 se sesunul pod 4300 bodů a technologický Nasdaq zaznamenal prakticky vstup do medvědího trhu při poklesu v jednu chvíli kolem 18 procent pod svými historickými maximy!
Česko je plně zapojené do západního energetického systému, na Rusku už nejsme závislí, říká analytik výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavel Havlíček. Případná invaze Ruska se nás nedotkne tolik, jak zní některé obavy. Ceny plynu nebo ropy by však podle Havlíčka šly nahoru. Ale jenom krátkodobě. Ani náporu uprchlíků se podle něj nemusíme obávat. Větší problém s případnými uprchlíky z Ukrajiny by mělo Polsko, Slovensko nebo Maďarsko.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková se opřela do Ruska. Kreml podle ní využívá plynu jako „zbraně“. V Římě tak promluvila v kontextu probíhající diskuse ohledně zprovoznění plynovodu Nord Stream 2. Na této zbrani ovšem vydělává i třeba Norsko.
Ve Spojeném království se vede debata o extra zdanění těžařů v Severním moři, protože jim loni výrazně stouply zisky, plyn podražil devětkrát. Vybrané peníze mají ulevit domácnostem při placení vysokých účtů.
V prvním týdnu nového roku se shodou okolností hned naplnila má slova o možné vyšší kolísavosti trhů z důvodu více jestřábí měnové politiky centrálních bank. Růst výnosů na desetiletých vládních dluhopisech ke třem procentům v USA nejprve tlačil na technologie a postupně se přidávaly další sektory, a tak trhy prošly poklesy. Měřeno hlavními indexy se S&P 500 vrátil k 4700 bodům. Technologický Nasdaq však byl zasažen více a klesl až pod 16 tisíc bodů.
Burzovní cena plynu v EU se vrátila nad psychologickou úroveň 100 eur za megawatthodinu, poprvé od 29. prosince loňského roku. Je tedy evidentní, že evropská plynová krize nepolevuje. Flotila tankerů, která v prosinci vyvezla historicky rekordní objem zkapalněného zemního plynu, zamířila z USA do Evropy koncem minulého roku, ale přinesla jen krátkodechou úlevu.
Kazachstán, kde je nyní vyhlášen výjimečný stav po násilných protestech kvůli cenám LPG, není jedinou mocnou středoasijskou zemí, která má problémy. V Ázerbájdžánu prudce zdražuje mouka i chléb. V obou postsovětských zemích narůstá nechuť vůči diktátorům, rodinám Nazarbajevů v Kazachstánu a Alijevů v Ázerbájdžánu, vyplývá z analýzy newstream.cz.
Evropa zažila nejdivočejší rok s plynem, velké firmy si půjčovaly, mnohé malé se položily. Nouzově si musel vypůjčit 10 miliard eur také německý energetický gigant Uniper, aby nebyl vyhozen z obchodování na komoditní burze, píše Bloomberg.
