Za 25 let nového století se česká pivní kultura posunula od masové spotřeby levného ležáku k rozmanitému trhu, kde hrají roli minipivovary, specializované pivotéky i rostoucí ceny. Pivo zůstává národním symbolem s jasnými trendy, riziky i novými příležitostmi.
Společnost Pivovar Clock z Potštejna na Rychnovsku čeká další růst odbytu nealkoholického piva, uvedl jednatel pivovaru Jiří Andrš. V jeho portfoliu se letos stalo nejprodávanějším pivem. Minipivovar, který za rok uvaří asi 40 druhů piv, dělá i bezlepkové pivo z čiroku. Letošní výstav pivovaru by se měl zvednout k rekordním až 10 tisícům hektolitrům piva po loňských 9090 hektolitrech.
Rodinný pivovar Bernard loni uvařil rekordních 419 tisíc hektolitrů piva. Z ruiny v Humpolci se za 30 let provozu stal respektovaný hráč českého pivovarnictví. Na byznysové začátky vzpomíná spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard, který brzy oslaví sedmdesátiny. V devadesátkách se podle něj podnikalo svobodněji než dnes. „Dá se říci, že v té době jsme rozhodovali sami a nikdo nám do toho nekecal,“ řekl. Dnes podle něj podnikatele brzdí byrokracie – jak z Bruselu, tak z českých úřadů.
Největší japonský producent piva Asahi obnovil provoz ve všech svých šesti pivovarech v Japonsku, ve kterých musel na začátku minulého týdne přerušit výrobu v důsledku kybernetického útoku. Někteří významní japonští maloobchodníci minulý týden varovali, že jim začínají docházet zásoby piva. Společnost Asahi je mimo jiné vlastníkem českého Plzeňského Prazdroje, kybernetický útok měl ale dopad pouze na její japonské aktivity.
Největšímu japonskému pivovaru Asahi se stále nedaří obnovit provoz po kybernetickém útoku, který firmu zasáhl v pondělí. Společnost známá pivem Super Dry, whisky Nikka či nealkoholickými nápoji musela v Japonsku pozastavit veškerý provoz, včetně zpracování objednávek a expedice, protože kvůli kybernetickému útoku jí vypadl počítačový systém.
V Mnichově začal 190. ročník pivního festivalu Oktoberfest. Primátor bavorské metropole Dieter Reiter v poledne narazil první sud, stačily mu nato dva údery, stejně jako loni a předloni. Svátek piva potrvá 16 dní, skončí 5. října. Podle odhadů ho navštíví přes šest milionů lidí z Německa i zahraničí včetně Česka. Tuplák zlatavého moku se bude letos prodávat opět dráž než loni. Vyjde na 14,50 až 15,80 eura, tedy 353 až 384 korun.
Když rtuť teploměru v Česku stoupne nad třicet stupňů, mění se i pivní zvyklosti. Zatímco klasický ležák zůstává pevně spojený s chladnějšími dny, horké počasí žene spotřebitele k lehčím a nealkoholickým variantám. Tento trend potvrzují jak průzkumy pivovarů, tak i prodejní data obchodních řetězců.
Bednářství patří k řemeslům, která jsou s českou historií spjata více, než si dnes dokážeme představit. Dřevěné nádoby provázely lidi už od středověku – při každodenní práci, v hospodách i ve sklepech. Současní bednáři navíc dál ovládají umění, jak z kousků dřeva, kovových obručí a ohně vytvořit pevnou nádobu, která udrží vodu, víno i pivo. Důkazem je skutečnost, že bednáři Plzeňského Prazdroje mezi sebe nedávno přijali nového člena.
České pivaře čeká další průvan v jejich peněženkách. Pivovar Plzeňský Prazdroj totiž od 1. října podraží. Ceny stoupnou například u výčepního piva Radegast či Proud.
Skupina Pivovary Staropramen měla vloni dobrý rok. Přes pokles domácí poptávky se jí dařilo vyvážet více piva, celkově tak příjmy skupiny rostly.
Měla to být zásadní schůzka, na níž se lídři bývalé vládní pětikoalice měli shodnout na povolebním postupu. Minule jim to vyšlo, díky čemuž vznikla vláda Petra Fialy. Aktuální, nutno dodat předvolební, situace zatím žádným velkým gestům nenahrává. A navíc ani jeden z lídrů nepřišel. A tak si na schůzce Spolu a STAN jejich šéfové slíbili, že po volbách chtějí spolupracovat. A stvrdili to symbolickým přiťuknutím půllitry ležáku.
