Česku a Turecku nejvíce hrozí měnová krize, varuje největší japonská investiční banka. Nomura zdvihá varovný prst směrem k Fialově vládě: pád koruny a zchudnutí lidí v ČR hrozí i kvůli pomalému ozdravování veřejných financí.
Koruna poprvé od letošního března oslabila natolik, že obchodování uzavřela nad psychologickou hranicí 24 korun za euro, konkrétně na hodnotě 24,02, jak plyne z dat agentury Bloomberg.
Petr Fiala zdůraznil, že k červnovému poklesu inflace pomohl svými kroky kabinet. „Díky zásadnímu úsilí naší vlády se podařilo dostat inflaci na jednocifernou hodnotu, konkrétně na 9,7 procent,“ prohlásil ministerský předseda. Zmínil přitom mimo jiné zastropování cen energií, vládní úspory a tlak na dodavatele potravin a pohonných hmot. Když to tvrdí premiér, musí to být pravda. Nebo ne?
Kdo má hlavní zásluhu na snížení tuzemské inflace pod úroveň deseti procent, tedy na nejnižší hodnotu od roku 2021? Pokud už bychom museli ukázat na jednu osobu jako symbol, byl by krotitelem inflace nejspíše Jiří Rusnok, do poloviny loňského rok guvernér České národní banky.
Poslanci začnou projednávat vládní balíček na konsolidaci veřejných financí. Vláda Petra Fialy jej připravila kvůli bobtnajícím deficitům a pokud tato opatření projdou, měly by deficity v následujících dvou letech klesnout o celkem 150 miliard korun. Spíše než jednání se ve sněmovně očekává zákopová válka, při níž budou vládní poslanci chtít balíček schválit v prvním čtení, aby jej potom měnili v připomínkovém řízení. Naopak opoziční poslanci chtějí obstruovat a zabránit schválení balíčku v jeho původním znění. Co chce vláda? A co chce opozice? A kdo další bude do výsledné podoby opatření promlouvat? Zde je přehled toho nejdůležitějšího.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval v Praze za českou pomoc své zemi, která je podle něj znát. Do Česka dorazil poprvé od začátku loňské ruské vojenské invaze na Ukrajinu. Po schůzce s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě označil za ideální to, aby Ukrajina dostala pozvánku do NATO. Podle Pavla by měla vyjednávání o vstupu začít hned po konci konfliktu. Ukrajinský prezident se také již setkal s českým premiérem Petrem Fialou (ODS), setkal se se zástupci Senátu v čele s jeho předsedou Milošem Vystrčilem (ODS) a zamířil i do sněmovny, kde jej přivítala předsedkyně dolní parlamentní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Zhruba po 16 hodinách v Česku odletěl z pražského Letiště Václava Havla na návštěvu Slovenska.
Vláda se v polovině roku stále vešla do „povoleného“ schodku. I přes červnové zlepšení salda hospodaření ale bude muset přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona, schodek totiž může být až 350 miliard korun, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Vláda se zjevně rozhodla znárodnit klíčové části energetického podniku ČEZ hodně na sílu. Tak moc na sílu, že je připravena jít i přes odpor poslanců vládních stran nebo před nesouhlas legislativních expertů pětikoalice. Naplní-li se záměr vlády může to po třiceti letech znamenat faktický zánik kapitálového trhu v Česku. Zejména by se ale jednalo o akt, který i vládní legislativci označují za vyvlastnění, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Bývalý dvojministr Havlíček nepochybuje, že hnutí ANO příští volby vyhraje. A míří přitom vysoko: "Sním sen, že budeme mít přes padesát procent." Dodává přitom, že tím myslí většinu 101 křesel v dolní komoře parlamentu. Důsledně se proto chystá na volby - ať už na řádné v roce 2025, nebo na předčasné. Podle volebního modelu agentury Median by v květnu Babišovo hnutí volby do sněmovny sice vyhrálo, ale získalo by 34,5 procenta hlasů. Jeho podpora ale stoupá. Nakonec, není divu. Fialův kabinet pro to dělá, co může.
V době „před konsolidačním balíčkem“ ministerstvo financí prognózovalo schodek pro příští rok 235 miliard, „po balíčku“ se hovoří minimálně o 270 miliardách. Kde se ztratila úspora skoro 100 miliard, kterou má balíček zajistit? Vyjádření resortu financí jsou prostě chaos nad chaos, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Vláda schválila předběžný návrh státního rozpočtu na rok 2024, počítá se schodkem 235 miliard korun. Příjmy by měly být 1,899 bilionu korun a výdaje 2,134 bilionu korun. Po jednání vlády to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Premiér Petr Fiala (ODS) doplnil, že dohodnutá výše schodku není konečná, bude se pohybovat mezi dnes schválenými 235 miliardami korun a 270 miliardami korun, které vláda minulý týden stanovila jako strop pro výši deficitu.
