Pokud venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová "neudělá, co je správné", může zaplatit vyšší cenu než autoritářský prezident Nicolás Maduro, kterého americké jednotky i s jeho ženou zajaly při sobotním nečekaném útoku a převezly do USA. V rozhovoru s magazínem The Atlantic to řekl americký prezident Donald Trump. Rodríguezovou po americké akci pověřil venezuelský nejvyšší soud výkonem prezidentských pravomocí.
Venezuelská opozice je připravena převzít moc. Uvedla to v prohlášení opoziční vůdkyně María Corina Machadová. Zároveň zopakovala tvrzení opozice, že předloňské prezidentské volby vyhrál její kandidát Edmundo González, který by se tak měl ujmout mandátu. González na X uvedl, že se jedná o rozhodující hodiny. Venezuelany Machadová vyzvala, aby počkali na pokyny opozice. Americké síly zajaly dosavadní hlavu státu Nicoláse Madura, jehož vítězství ve volbách opozice zpochybňovala.
Spojené státy provedly ve Venezuele vojenský zásah, při kterém zajaly a odvezly ze země autoritářského vůdce Nicoláse Madura a jeho ženu Cilii Floresovou. Oznámil to americký prezident Donald Trump, který později prohlásil, že USA budou řídit Venezuelu, dokud nebude možné bezpečně předat moc. Nevyloučil přitom druhý úder proti zemi. Maduro byl podle šéfa Bílého domu přepraven na americkou loď a s manželkou budou dopraveni do New Yorku, kde čelí obviněním. Venezuela vyhlásila výjimečný stav, ohlásila rozsáhlé nasazení armády a vyzvala obyvatele, aby vyšli do ulic na protest proti úderu.
Venezuela se v čase, kdy se v Karibiku shromažďují americké vojenské síly, obrací o pomoc na Rusko, Čínu a Írán. Venezuelský prezident Nicolás Maduro v dopise požádal Rusko o rakety, radary a modernizovaná letadla. S odkazem na interní dokumenty americké vlády o tom píše deník The Washington Post.
Spojené státy nabídly 50 milionů dolarů za informace vedoucí k dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Podle ministryně spravedlnosti spolupracuje s drogovými kartely a ohrožuje americkou bezpečnost.
Veškerá tvrzení o zapojení České republiky do plánu svrhnout vládu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura postrádají jakýkoli reálný základ. Uvedl to mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake.
Nejvyšší volební úřad ve Venezuele (CNE) označil v pondělí za vítěze nedělních prezidentských voleb dlouholetého autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Opozice to odmítla uznat, podle ní zvítězil se 70 procenty hlasů její kandidát Edmundo González Urrutia, uvedly zahraniční agentury. Za těžko uvěřitelný označili výsledek oznámený CNE chilský prezident Gabriel Boric a pochybnosti o něm vyjádřil i americký ministr zahraničí Antony Blinken.
Vrchní soud v Londýně zamítl poslední snahu prezidenta Venezuely Nicoláse Madura získat kontrolu nad venezuelským zlatem v hodnotě jedné miliardy dolarů (více než 24 miliard korun), které má v úschově britská centrální banka. Uvedla rto agentura Reuters, která rozsudek označila za vítězství venezuelského opozičního vůdce Juana Guaidóa.
Bílý dům předvedl dokonalý diplomatický obrat. Kvůli omezení dodávek ruské ropy obnovil styky se zapovězeným autoritářským režimem ve Venezuele, velkým spojencem Ruska.
Francouzsko-nizozemské aerolinky ✈ Air France-KLM i konkurenční německá firma Lufthansa předložily závazné nabídky na převzetí menšinového podílu v portugalské státní letecké společnosti TAP. Oznámila to portugalská státní holdingová společnost Parpública. Podle agentury Reuters tak začíná konečná bitva o jednu z posledních nezávislých leteckých společností v Evropě.
Číst více
Pokles hladiny Rýna vinou extrémního sucha může vést k nedostatku pohonných hmot ⛽ v Německu a přimět Švýcarsko čerpat strategické zásoby ropy. Ohrožena je další kriticky důležitá vodní cesta, píše agentura Bloomberg. Připomíná, že by to byla už čtvrtá přepravní oblast, která je prakticky vyřazena z provozu po Hormuzském průlivu, přístavech v Černém moři a úžině Báb al-Mandab v Rudém moři.
Číst více
Ceny ropy 🛢 dnes obnovily růst, přidávají kolem osmi procent. Trh reaguje především na vyostření situace na Blízkém východě po úderech armád Spojených států a Saúdské Arábie v Iráku a po odraženém íránském raketovém útoku na americké síly. Brent přidává 7,9 procenta na 90,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 7,5 procenta a prodává se kolem 85,20 dolaru za barel.
Pražská burza dnes posílila 💪. Index PX stoupl o 0,41 procenta na 2683,62 bodu. K růstu burze pomohlo především zdražení akcií bankovní skupiny Erste a energetické firmy ČEZ.
Ředitel státní agentury CzechTourism František Reismüller rezignoval, ve funkci skončí ke konci srpna. Rozhodl se tak mimo jiné kvůli přesvědčení, že cestovní ruch je v České republice nedoceněný.
Číst více
Těžební společnost Anglo American jedná o prodeji svého většinového podílu v producentovi diamantů 💎 De Beers, a to zhruba za jednu miliardu dolarů (21,3 miliardy korun). To je jen zlomek hodnoty, kterou měl podnik v minulosti. S odvoláním na informované zdroje to uvedla agentura Bloomberg.
Číst více
Staronovým členem Rady České televize bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák, který v radě působil do letošního března. Senát ho dnes vybral už v prvním kole tajných voleb. Dal mu přednost před dalšími čtyřmi kandidáty, k nimž patřil například bývalý ministr kultury Daniel Herman.
Rodičovský příspěvek vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Zvýšení předpokládá vládní novela o státní sociální podpoře, kterou dnes schválil Senát hlasy 64 ze 76 přítomných členů. V doprovodném usnesení vyzvala horní komora kabinet k tomu, aby připravil zavedení automatické valorizace rodičovské.
Podpora na bydlení v superdávce bude vycházet od letošního října z nákladů domácností v jednotlivých okresech, nebude se stanovovat podle velikosti bydliště. Mezi zranitelné skupiny budou nově patřit samoživitelé a samoživitelky s dětmi do 15 let věku místo do sedmi let. Změny v dávce státní sociální pomoci obsahuje novela o růstu rodičovského příspěvku, kterou dnes schválil Senát. Předlohu dostane k podpisu prezident Petr Pavel.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
