Pokud venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová "neudělá, co je správné", může zaplatit vyšší cenu než autoritářský prezident Nicolás Maduro, kterého americké jednotky i s jeho ženou zajaly při sobotním nečekaném útoku a převezly do USA. V rozhovoru s magazínem The Atlantic to řekl americký prezident Donald Trump. Rodríguezovou po americké akci pověřil venezuelský nejvyšší soud výkonem prezidentských pravomocí.
Venezuelská opozice je připravena převzít moc. Uvedla to v prohlášení opoziční vůdkyně María Corina Machadová. Zároveň zopakovala tvrzení opozice, že předloňské prezidentské volby vyhrál její kandidát Edmundo González, který by se tak měl ujmout mandátu. González na X uvedl, že se jedná o rozhodující hodiny. Venezuelany Machadová vyzvala, aby počkali na pokyny opozice. Americké síly zajaly dosavadní hlavu státu Nicoláse Madura, jehož vítězství ve volbách opozice zpochybňovala.
Spojené státy provedly ve Venezuele vojenský zásah, při kterém zajaly a odvezly ze země autoritářského vůdce Nicoláse Madura a jeho ženu Cilii Floresovou. Oznámil to americký prezident Donald Trump, který později prohlásil, že USA budou řídit Venezuelu, dokud nebude možné bezpečně předat moc. Nevyloučil přitom druhý úder proti zemi. Maduro byl podle šéfa Bílého domu přepraven na americkou loď a s manželkou budou dopraveni do New Yorku, kde čelí obviněním. Venezuela vyhlásila výjimečný stav, ohlásila rozsáhlé nasazení armády a vyzvala obyvatele, aby vyšli do ulic na protest proti úderu.
Venezuela se v čase, kdy se v Karibiku shromažďují americké vojenské síly, obrací o pomoc na Rusko, Čínu a Írán. Venezuelský prezident Nicolás Maduro v dopise požádal Rusko o rakety, radary a modernizovaná letadla. S odkazem na interní dokumenty americké vlády o tom píše deník The Washington Post.
Spojené státy nabídly 50 milionů dolarů za informace vedoucí k dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Podle ministryně spravedlnosti spolupracuje s drogovými kartely a ohrožuje americkou bezpečnost.
Veškerá tvrzení o zapojení České republiky do plánu svrhnout vládu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura postrádají jakýkoli reálný základ. Uvedl to mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake.
Nejvyšší volební úřad ve Venezuele (CNE) označil v pondělí za vítěze nedělních prezidentských voleb dlouholetého autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Opozice to odmítla uznat, podle ní zvítězil se 70 procenty hlasů její kandidát Edmundo González Urrutia, uvedly zahraniční agentury. Za těžko uvěřitelný označili výsledek oznámený CNE chilský prezident Gabriel Boric a pochybnosti o něm vyjádřil i americký ministr zahraničí Antony Blinken.
Vrchní soud v Londýně zamítl poslední snahu prezidenta Venezuely Nicoláse Madura získat kontrolu nad venezuelským zlatem v hodnotě jedné miliardy dolarů (více než 24 miliard korun), které má v úschově britská centrální banka. Uvedla rto agentura Reuters, která rozsudek označila za vítězství venezuelského opozičního vůdce Juana Guaidóa.
Bílý dům předvedl dokonalý diplomatický obrat. Kvůli omezení dodávek ruské ropy obnovil styky se zapovězeným autoritářským režimem ve Venezuele, velkým spojencem Ruska.
Česko podle dat Eurostatu loni investovalo do výzkumu a vývoje 43,3 miliardy korun. Meziročně se jedná o asi desetiprocentní nárůst, což představuje desáté nejrychlejší tempo v EUi. Země se díky tomu zařadila na 16. místo v rámci sedmadvacítky. Uvedla to Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT), která dopočítala, že česká vláda nyní dává do výzkumu a vývoje 0,51 procenta HDP, zatímco průměr EU činí 0,69 procenta.
Obchodování s českou měnou po čtvrtečním rozhodnutí České národní banky o úrokových sazbách dnes bylo poklidné. K euru koruna oslabila o dva haléře na 24,26 Kč/EUR, vůči dolaru o dva haléře zpevnila na 21,00 Kč/USD. Vyplývá to z informací serveru Patria Online.
Pražská burza na konci pracovního týdne sestoupila z rekordních hodnot a vrátila se pod hranici 2800 bodů. Index PX dnes odepsal 0,71 procenta na 2785,07 bodu. Ztrácely zejména finanční tituly a zbrojovka CSG, k růstu burze nepomohly ani zisky zbrojovky Colt a energetické společnosti ČEZ.
Americký federální odvolací soud nařídil zastavit stavbu tanečního sálu Bílého domu, který si naplánoval prezident Donald Trump. Podle soudu je nutné, aby byl projekt za 400 milionů dolarů 💲 (8,4 miliardy korun) schválen Kongresem. Informují o tom agentury AP a Reuters. Ta krok hodnotí jako vážný neúspěch Trumpa v případu, který prověřuje rozsah prezidentských pravomocí.
Maďarská vládní strana Tisza v sobotu rozhodne o svém kandidátovi na nového prezidenta. Parlament hlavu státu zvolí v úterý, uvedl dnes maďarský premiér Péter Magyar. Zvolení nového prezidenta je klíčovým prvkem Magyarova plánu na rozbití mocenských bašt bývalého premiéra Viktora Orbána, poznamenala agentura Reuters.
Poslanec Jaroslav Foldyna (SPD) podal stížnost proti rozhodnutí Okresního soudu v Děčíně o jeho vykázání z domu kvůli údajnému násilí. Informoval o tom server iROZHLAS. O předběžné opatření požádala děčínský soud poslancova manželka. Nejprve musel z domu na dva týdny, soud ale 24. července lhůtu prodloužil o měsíc.
V bratislavské rafinerii Slovnaft hoří 🔥🔥🔥, slovenskou metropolí se šíří hustý černý dým. Slovenský zpravodajský server Denník N napsal, že budovami v okolí areálu otřásl výbuch. Příčina požáru je zatím neznámá, uvedl server Aktuality.sk.
Číst více
Liberecký kraj vypsal soutěž na dopravce, který bude od prosince 2029 zajišťovat 15 let vlakové spojení 🚉 z Liberce směrem na Hradec Králové a Pardubice. Ročně by měl najet kolem 1,5 milionu kilometrů, řekl náměstek hejtmana Daniel David. Kraj, který požaduje moderní hybridní vlaky, odhaduje hodnotu zakázky na základě tržních konzultací na 6,1 miliardy korun bez DPH.
Saúdská Arábie, Turecko a Pákistán dnes v Rijádu podepsaly 📝 obrannou dohodu, píše agentura Reuters s odvoláním na pákistánské ministerstvo zahraničí. Dohoda by měla podle ministerstva prohloubit spolupráci mezi těmito třemi regionálními mocnostmi v době rostoucích obav o bezpečnost v regionu.
Světové ceny potravin se v červenci vyšplhaly na nejvyšší 🔝 úroveň asi za tři a půl roku. Vyplývá to z dnešní zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Za růstem cen stojí mimo jiné nepříznivé počasí, negativní dopady rusko-ukrajinské války na dodávky a rostoucí náklady na energie související s konfliktem na Blízkém východě.
