Pracovní trh se dál přehřívá a stále je méně nezaměstnaných než volných míst. A to o několik desítek tisíc. Ukrajinští uprchlíci pomůžou jen někde, myslí si šéf agentury pro nábor specializovaných pracovníků Hays Sándor Bodnár. „Nejvíce volných pracovních míst je v sektoru výroby, dále můžeme zmínit sektor služeb včetně hotelnictví, s patřičným jazykovým vybavením pak také centra sdílených služeb nebo IT sektor,“ uvádí Bodnár.
Zájem firem o služby takzvaných headhunterů, tedy hledačů manažerů, roste. Loňský rok byl rekordní, proti tomu předcovidovému šlo o padesátiprocentní nárůst poptávky. Vyplývá to z ankety mezi personálně-poradenskými firmami. Nejčastěji headhuntery společnosti využívají pro hledání lidí do středního a vyššího managementu.
Nezaměstnanost v lednu stoupla jen velmi mírně na 3,6 procenta a výhradně kvůli sezónnímu vývoji. Bez práce bylo 267 tisíc lidí, uvedl Úřad práce ČR. Přibylo i volných pracovních míst.
Inflace, covid, drahé energie. A za stromem číhá jako pomyslný pohádkový vlk evropský klimatický výmysl Green Deal. Třetí rok už trvá boj českého průmyslu s nástrahami, které předtím neznal. Newstream se bavil s šéfy velkých českých firem o očekáváních roku 2022.
Nezaměstnanost v České republice na konci loňského roku stoupla na 3,5 procenta, to je o dvě desetiny procentního bodu více než v listopadu. Vyplývá to ze statistik Úřadu práce České republiky. I přes její obvyklý prosincový nárůst kvůli skončení sezónních prací je její úroveň v ČR dlouhodobě nejnižší jak mezi zeměmi EU, tak OECD.
Česko od dneška hospodaří v režimu rozpočtového provizoria. Musí totiž začít osekávat pandemické dluhy. Nejen státní zaměstnanci a důchodci se tak musí připravit na hubenější čas, i když ne nutně od letoška. Inflace, která však letos udeří – v tomto měsíci až desetiprocentní – způsobí výrazné pokles kupní síly obyvatelstva – a tedy jeho životní úrovně. Na co dalšího je letos třeba se v ekonomické a finanční oblasti připravit. Zde osmero hlavních změn a očekávání roku 2022.
Česko v příštím roce čeká inflační smršť. Zvláště neúprosná bude v prvních měsících roku, zejména hned v lednu, kdy meziroční míra hladiny růstu spotřebitelských cen může atakovat nevídanou hodnotu deseti procent. Během roku smršť sice zmírní, ale odeznívat bude jen pomalu.
Rozšířená státní podpora v nezaměstnanosti skončila již v září, ale Američané se do práce nevracejí tak rychle, jak analytici očekávali. Firmy musejí nabízet stále vyšší mzdy, ale ani to často nestačí k nalákání „zlenivělých“ pracovníků, kteří si zvykli pobírat téměř minimální mzdu za nicnedělání. Společnostem se proto stále nedaří sehnat tolik zaměstnanců, kolik potřebují.
Nezaměstnanost v Česku v listopadu klesla z říjnových 3,4 procenta na 3,3 procenta. Uvedla ministryně práce Jana Maláčová na twitteru. Nižší byla naposledy loni v březnu.
Nezaměstnanost v Česku v listopadu dle očekávání klesla na 3,3 procenta, z říjnových 3,4 procenta. Nižší byla nezaměstnanost naposledy loni v březnu. Znamená to, že trh práce prakticky již překonal útlum způsobený pandemickou situací.
Přerovská společnost PSP Engineering postaví v Uzbekistánu cementárnu Jizzak Cement Plant, která si vyžádá investici 3,8 miliardy korun. Nový závod uzbecké firmy Jizzakh Avantage Plus ročně vyrobí až milion tun cementu.
Mírné oživení poptávky po řezivu vedlo loni k meziročnímu růstu tržeb pily ve Štětí na Litoměřicku. Tržby činily 2,9 miliardy korun oproti 2,5 miliardy korun v roce 2023. Hospodaření společnosti Labe Wood v roce 2024 skončilo ztrátou 167 milionů korun, vyplývá z obchodního rejstříku.
Stavební spořitelny 🏠🏠🏠 poskytly do konce srpna úvěry za 44,2 miliardy korun, meziročně se jejich objem zvýšil o 38,1 procenta. Počet nových smluv o stavebním spoření se snížil o 2,3 procenta na 299 740. Klesla také úhrnná cílová částka, na kterou lidé spoří. Vyplývá to z údajů všech pěti českých stavebních spořitelen
Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, klesl v prvním pololetí letošního roku o 54.000 na 3,944 milionu. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí
Lidé v srpnových aukcích na portálu Aukro vydražili starožitné a sběratelské předměty za 114 milionů korun, což představuje meziroční nárůst téměř o 12,5 procenta. V červenci vydražili sběratelé předměty přibližně za 113,5 milionu korun.
