Podnikatelská nálada v Německu v červenci klesla na nejslabší úroveň za dva roky, hospodářskou aktivitu podkopávají vysoké ceny energií a hrozící nedostatek zemního plynu. Vyplývá to z průzkumu mnichovského ekonomického institutu Ifo. Podle prezidenta Ifo Clemense Fuesta stojí německá ekonomika na prahu recese.
Společnost Siemens Energy, která má opravenou turbínu nainstalovat zpět do systému plynovodu Nord Stream 1, si stěžuje, že termín dokončení není zcela v její moci. Skoro to vypadá, že Rusové turbínu již ani nechtějí, komentoval patovou situaci německý ministr hospodářství Robert Habeck.
Pouhý den po zveřejnění krizového plánu Evropské unie na případ nedostatek plynu, začal plynovodem Nord Stream 1 opět téct plyn. A to navzdory předchozím upozorněním ze strany Ruska, že k tomu pravděpodobně nedojde. Podle ekonomů dojde k razantnímu propadu ceny plynu.
V Německu se debatuje o tom, kdo bude mít v případné energetické krize prioritu, zda firmy, anebo spotřebitelé. Největší evropská ekonomika se připravuje na to, že Rusko ukončí dodávky plynu. Podle unijních pravidel mají v případě nedostatku suroviny přednost domácnosti a kritická infrastruktura, například nemocnice či domovy seniorů, píše ekonomický list Financial Times (FT).
Největší německý výrobce elektřiny a rovněž dovozce ruského plynu RWE oznámil, že obdržel od ruské společnosti Gazprom vyrozumění, že ruská firma dál nemůže plnit své závazky z důvodu zásahu vyšší moci. Stejné sdělení dostal od ruského plynárenského gigantu také Uniper, který je největším dovozcem ruského plynu do Německa. To by znamenalo, že se Gazprom snaží vyvázat z odpovědnosti za neplnění závazků vůči Uniperu a RWE.
Německý kancléř nepřímo reagoval na rétoriku zejména východních států, jako je Maďarsko, ohledně chystaných protiruských sankcí.
Červenec zatím rozhodně nepřipomíná nějakou okurkovou sezonu. Trhy, byť nejsou v panických výprodejích, opět především klesaly, a to i vzhledem k velké zásobě poměrně negativních makroekonomických dat.
Francouzský stát nyní vlastní 84procentní podíl v energetické společnosti EDF. K jejímu plnému ovládnutí bude muset zvolit buďto výkup akcií za cenu s pořádnou prémií pro stávající investory, nebo znárodnění, což je však časově náročné a politicky problematické.
První červencový týden přinesl mírné zotavení akcií po bouřlivém prvním pololetí. Kurzotvorných zpráv však bylo méně. Investoři se stále ptají, je již potenciál recese zanesen do cen aktiv? Máme se obávat další prudkých poklesů, nebo je to úplně nejhorší již za námi? To jsou otázky, které se honí hlavou býkům i medvědům napříč investicemi. Pravda bude asi někde uprostřed. Faktem je, že jsme vstoupili do historicky sezonně lepšího období pro akcie.
V současnosti nejsledovanějším a nejdiskutovanějším průmyslovým zařízením světa je bezesporu jedna konkrétní turbína, co odešla na údržbovou opravu do kanadského Montrealu. Poslal ji tam Gazprom, ruský plynárenský gigant, jejž ovládá Kreml. Jenže turbína nemůže zpět do Ruska. Kanada totiž v červnu zavedla sankce na ruský ropný a plynárenský průmysl, které znemožňují export právě takových zařízení do Ruska.
Německá energetická společnost Uniper, která je největším odběratelem ruského plynu v Německu, požádala vládu v Berlíně o stabilizační pomoc. Společnost, která se dostala do potíží kvůli nedostatku plynu a jeho prudce rostoucím cenám, navrhuje kapitálová opatření, aby vláda mohla do podniku vstoupit. Uniper chce také přenášet cenovou zátěž plně na zákazníky. Cílem je zastavit kumulaci ztrát a zajistit firmě likviditu.
