Rusko plánuje letos v prosinci obnovit výrobu automobilů značky Moskvič ze sovětské éry, uvedl podle agentury Reuters moskevský starosta Sergej Sobjanin. Oživení zaniklé automobilové značky inicioval odchod Renaultu z ruského automobilového trhu kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Kontrolní podíl v moskevské továrně, v jejíchž halách se před renaulty vyráběly právě moskviče, francouzská automobilka prodala městu Moskva. Sobjanin v květnu uvedl, že v továrně zachová pracovní místa a obnoví výrobu moskvičů. Značka Moskvič byla založena kolem roku 1930 a fungovala až do roku 1991.
Rusko zakázalo vstup do země téměř tisícovce amerických občanů, včetně prezidenta Joea Bidena, ministra zahraničí Antonyho Blinkena, ministra obrany Lloyda Austina nebo šéfů Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) a Ústřední zpravodajské služby (CIA). Oznámilo to ministerstvo zahraničí, které zveřejnilo kompletní jmenný seznam. Podle Moskvy odvetné sankce jsou vynucený krok s cílem přimět USA „změnit chování a uznat novou geopolitickou realitu“.
Ruský rubl k americkému dolaru v Moskvě poprvé po více než dvou letech zpevnil za hranici 63 rublů (23 korun) a v růstu pokračuje i k euru, kde je nejsilnější za pět let. Je to díky podpoře centrální banky, která na devizovém trhu zavedla restrikce jako odpověď na západní sankce.
Ruská centrální banka v pátek překvapivě snížila svou základní úrokovou sazbu o tři procentní body na 17 procent. Nová sazba bude platit od pondělí. Na konci února banka v důsledku prvních sankcí po vstupu ruských vojsk na Ukrajinu sazbu více než zdvojnásobila na 20 procent.
Ruský prezident Vladimir Putin rozhodl, že Rusko bude za svůj plyn a ropu žádat od takzvaných nepřátelských států platbu v rublech. Země, které uplatňují sankce vůči Rusku, včetně zemí EU a Česka, tak budou muset za ropu i plyn platit místo v dolarech či eurech právě v ruské měně.
Ve čtvrtek se otevře moskevská burza i pro akcie. Stane se tak poprvé od 25. února, kdy došlo k uzavření parketu v důsledku ruské invaze na Ukrajinu a jejích ekonomických a sankčních dopadů.
Na moskevské burze se v pondělí začne obchodovat s cennými papíry. Stane se tak poprvé od 25. února, kdy došlo k uzavření parketu v důsledku ruské invaze na Ukrajinu a jejích ekonomických a sankčních dopadů.
Dopady sankcí uvalených na Rusko kvůli invazi na Ukrajinu se začínají projevovat na každodenním životě Rusů. Dramaticky se zdražují běžné potraviny, i elektronika. Problém je i s léky, upozorňuje CNN. „Nevíme, co bude dál,“ bojí se běžní Rusové.
Pohonné hmoty v Česku nadále zdražují, benzín ke 37 korunám za litr. Na vině je drahá ropa. V šachu trh drží ropný kartel OPEC spolu se spojenci v čele s Ruskem. Naději pro řidiče by mohlo přinést oteplení vztahů mezi Washingtonem a Teheránem, na světový trh by se díky tomu dostala nyní sankcionovaná íránská ropa.
Takřka na den přesně dvacet let po newyorských útocích z 11. září dnes ruský plynárenský gigant Gazprom s fanfárou oznámil, že dokončil plynovod Nord Stream 2. Symbolické. Před dvaceti lety, když se svět sbíral z šoku z „náletu na Dvojčata“, se říkalo, že už nikdy nebude stejný. A není. Svět se změnil. Ale tak, jak by před dvěma desetiletími čekal jen málokdo. Ekonomická síla Západu povážlivě klesá, zejména pak Evropy. Ta tam je ruku v ruce s tím také síla geopolitická. Kde se stala chyba?
Péter Magyar, pokládaný za příštího maďarského premiéra po vítězství své strany Tisza v parlamentních volbách v tomto měsíci, navrhl ukrajinskému prezidentovi 👨 Volodymyru Zelenskému schůzku na počátku června, uvedla dnes média s odvoláním na Magyarovo vyjádření na sociálních sítích. Cílem setkání by mělo být otevřít novou kapitolu ve vztazích mezi oběma zeměmi a vyřešit rozpory ohledně práv maďarské menšiny na západě Ukrajiny.
Američané od získání své nezávislosti nikdy neměli lepší přátele, než jsou Britové, a toto výjimečné pouto přetrvá dlouho do budoucna. Při uvítání britského krále Karla III. v Bílém domě to dnes prohlásil americký prezident 👴 Donald Trump. Královský pár do Washingtonu zavítal v době, kdy Trump kritizuje britskou vládu kvůli neochotě zapojit se do války s Íránem.
Katar dnes ☝️ varoval před možností zamrzlého konfliktu v Perském zálivu. Prohlášení katarské diplomacie přichází v době, kdy se mírové rozhovory mezi Íránem a Spojenými státy zdají být ve slepé uličce, píše agentura AFP.
Ceny energií by v letošním roce měly 📈 vzrůst o 24 procent a budou nejvyšší od roku 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. Uvedla to ve svém odhadu vývoje cen komodit Světová banka (SB). Její odhad však počítá s tím, že nejzávažnější narušení dodávek způsobené válkou na Blízkém východě skončí v květnu.
Končící maďarský premiér 👴 Viktor Orbán nabídl své odstoupení z čela strany Fidesz, ale až červnový sněm strany rozhodne, zda rezignaci přijme. Novinářům to dnes podle agentury Reuters řekl jeden z poslanců Orbánovy strany.
Šéf ukrajinské diplomacie 👨 Andrij Sybiha dnes na sociální síti X uvedl, že se Česko stává 23. státem připojujícím se k dohodě nezbytné pro vytvoření zvláštního tribunálu pro zločiny ruské agrese proti Ukrajině. Ministr vyjádřil České republice vděčnost a doufá, že další zodpovědné státy budou následovat, než výbor Rady Evropy bude v polovině května v Kišiněvě o dohodě hlasovat.
Středočeská zastupitelka a předsedkyně krajského výboru pro kulturu 👩 Kateřina Daczická odchází z ODS k hnutí jihočeského hejtmana Martina Kuby Naše Česko. Podle ní to neovlivní fungování středočeské koalice Starostů a Spolu, která se v pětašedesátičlenném zastupitelstvu opírá o nejtěsnější možnou většinu 33 hlasů. Ráda by i zůstala v klubu ODS.
Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) bude kvůli střetu zájmů někdejšího majitele a současného premiéra 👴 Andreje Babiše (ANO) vymáhat po nižších desítkách firmách z holdingu Agrofert podpory za miliony korun, uvedl po schůzi sněmovního zemědělského výboru řekl předseda představenstva fondu Josef Kučera.
Sněmovní výbor pro mediální záležitosti ☝️ doporučil schválit senátní návrh novely ústavy, která dává Nejvyššímu kontrolnímu úřadu pravomoc kontrolovat hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Účelem předlohy je zvýšení průhlednosti ekonomiky dvojice veřejnoprávních médií, jejíž součástí jsou zákonem stanovené poplatky.
Věřitelé zkrachovalé Sberbank CZ dostali do poloviny dubna 2,4 miliardy korun z další výplaty finančních prostředků. Podíl vyplacených pohledávek tak dosáhl 99 procent, peníze dostalo 13.400 věřitelů banky. ČTK o tom dnes informovala insolvenční správkyně Sberbank CZ Jiřina Lužová.
