Rusové se sluní poblíž frontové linie na Krymu. Jinam nemůžou
Ruská turistka Alexandra Rumjancevová se opaluje na pláži Moskvou anektovaného poloostrova Krym, tedy nedaleko frontové linie na východě a jihu Ukrajiny. Zatímco v bílých bikinách sedí na skále u průzračných vod Černého moře na předměstí Sevastopolu, vzhlédne k nebi, kde po dokonale modré obloze prolétne stíhačka. „Samozřejmě nemůžu říct, že jsme v úplně uvolněném stavu,“ řekla agentuře AFP.
Frontová linie se nachází zhruba 300 kilometrů severně od Sevastopolu - největšího krymského města a domova ruské Černomořské flotily. Navzdory bojům v okolí si pracovnice petrohradské charity vybrala dovolenou se svým manželem a dvěma syny na pláži tohoto poloostrova.
Vojenská intervence Moskvy na Ukrajině, nástup západních sankcí, přerušené letecké spojení s Evropou a narůstající ekonomické problémy v Rusku způsobily, že řada oblíbených turistických destinací v Evropě i jinde ve světě se stala pro ruské turisty nedostupnými.
Ale obtížné je dostat se i na populární plážovou destinaci Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014. Krym i ruské pobřeží Černého moře se staly obtížně dostupnými kvůli uzavření vzdušného prostoru na jihu Ruska kvůli bojům na Ukrajině.
Rusko se ve snaze obejít sankce přijaté Západem kvůli válce na Ukrajině obrací na Turecko jako na potenciálního obchodního partnera, píše deník The Washington Post. Moskva před setkáním prezidenta Vladimira Putina a jeho tureckého protějšku Recepa Tayyipa Erdogana v Soči předložila Turecku návrh, který by jí umožnil obejít embargo na ruskou ropu přijaté Evropskou unií, a snaží se také vyhnout bankovní izolaci, tvrdí deník.
Putin chce obejít sankce zamaskováním původu ropy. Pomoct mu s tím má Erdogan
Politika
Rodina Rumjancevové ujela 2500 kilometrů. Využila přitom most, který Moskva vybudovala, aby spojila poloostrov s ruskou pevninou. Rumjancovovi se rozhodli riskovat, přestože se k nim donesly zvěsti, že most by mohl být vyhozen do povětří a „mnoho lidí mělo obavy“. Cestou spatřili vojenský konvoj, který byl zřejmě na cestě na frontu.
Když AFP jednoho červencového horkého dne navštívila Sevastopol, v dáli byly vidět ruské válečné lodi, zatímco se návštěvníci pláží chladili v moři. Kromě válečných plavidel a občasných zvuků stíhaček upozorňovalo na nedaleké vojenské tažení jen nemnoho věcí.
Na Krymu se objevilo méně turistů než obvykle
Teenageři skákali ze skal do vody, muži s obnaženou hrudí popíjeli pivo a připravovali oblíbené ruské letní jídlo šašliky (grilované maso). V centru města zněla ruská vlastenecká hudba a návštěvníkům se nabízely suvenýry s písmenem Z - symbolem moskevských sil bojujících na Ukrajině.
Rusko zakázalo společnostem ze zemí, které Moskva označuje jako nikoli přátelské, do konce roku prodávat podíly v klíčových energetických projektech a bankách. Vyplývá to ze zveřejněného dekretu podepsaného prezidentem Vladimirem Putinem, na který upozornila agentura Reuters.
Putin zakázal zahraničním investorům prodat podíly v energetických projektech a bankách
Politika
Na Krymu se nicméně letos v létě objevilo méně turistů než obvykle. „Vypadá to, že jsou tu hlavně místní,“ pronesla při vyhřívání se na slunci osmadvacetiletá Anna Zalužná, která pracuje v potravinářském průmyslu.
Poloostrov je kvůli sankcím z velké části odříznutý od světa a místní podnikatelé, kteří jsou závislí na cestovním ruchu, cítí dopady. Devětašedesátiletý Albert Agaguljan provozuje malý krámek s kebabem na pláži u Sevastopolu. Vysloužilý stíhací pilot se svěřil, že letos si nemohl dovolit poslat na letní tábor své dítě. „Lidé sem nepřicházejí, protože se bojí,“ míní.
Krym sousedí s jihoukrajinskou Chersonskou oblastí - nyní ovládanou Moskvou - a nedaleko se nachází také Záporožská oblast - částečně obsazená ruskou armádou. Kyjev se zavázal získat zpět ztracená jihoukrajinská území obsazená ruskými vojáky a někteří lidé věří, že nelze vyloučit možnost ukrajinských úderů na Krym.
Diplomaté si v obchodech připomínající komunistickou síť Berjozka budou moci pořídit širokou škálu zboží - alkoholické nápoje a tabákové výrobky, šperky, kosmetiku, parfémy, cukrovinky i chytré telefony nebo hodinky. Obchody budou přijímat platby v eurech či dolarech.
Rusko oprašuje ideu Tuzexu. Otevře obchody pro diplomaty, platit budou valutami
Money
Ačkoliv někteří raději o politice nemluví, místní obyvatelé jako Viktor Borodulin říkají, že vojenské tažení Moskvy na Ukrajině pozorně sledují. „Tyto události mě velmi znepokojují,“ uvedl sedmasedmdesátiletý inženýr a dodal, že v dubnu ho zvláště zarmoutilo potopení ruského křižníku Moskva.
Borodulin nostalgicky vzpomínal na sovětskou minulost a rozzářil se, když mluvil o možnosti nákupu ovoce a zeleniny z Moskvou okupované jižní Ukrajiny. „Dnes jsem si dokonce koupil nějaké produkty z Chersonu,“ řekl a poznamenal: „Pro mě je to velká radost.“
Ceny ropy pokračují ve výrazném poklesu kvůli obavám, že hospodářský útlum v USA a v Evropě sníží poptávku po palivech. Vrátily se tak na úrovně z doby před 24. únorem, kdy Rusko zahájilo útok na Ukrajinu. 
Ceny ropy jsou zpět na předválečné úrovni kvůli obavě z globálního útlumu
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
