Důchodový účet Česka padá letos do rekordního deficitu, který oproti loňsku narostl trojnásobně. Pokud Ústavní soud letos neposvětí snížení mimořádné valorizace penzí, bude deficit penzí ještě o dvacet miliard vyšší.
Ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka navrhuje od příštího roku zvýšit minimální mzdu o 1100 korun, a to ze 16 200 na 17 300 korun. Minimální mzda by tak vzrostla o 6,8 procenta. Jedná se o přílišné navýšení, zhodnotil Jurečkův návrh ekonom Lukáš Kovanda.
Průměrný starobní důchod by se měl od ledna zvýšit o 825 korun. Průměrná starobní penze by se tak v lednu měla podle ministerstva práce dostat na 19 500 korun.
Za zásadní proinflační tlak považují ekonomové večerní slib ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) o zvýšení platů zhruba 300 tisícům zaměstnancům ve veřejném sektoru o 10 procent.
Rodiny s loňským příjmem do milionu korun hrubého by mohly začít ve druhé polovině letních prázdnin dostávat pět tisíc korun na děti, kterým nebude 1. srpna ještě 18 let. Domácnosti, které pobírají přídavky na děti, by měly podporu získat automaticky. Ostatní rodiče o ni budou žádat.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ustavil tým, který má připravit důchodovou reformu. Jsou v něm experti, koaliční politici a zástupci ministerstev. Poprvé se sejde za týden, informovalo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v tiskové zprávě. Kabinet se v programovém prohlášení zavázal k tomu, že důchodovou reformu předloží do konce roku 2023 s cílem nastavit „stabilní systém férových důchodů“.
Lidé, kteří se chystají do starobního důchodu letos na přelomu roku, letos musí být obzvláště obezřetní. Správným načasováním odchodu si totiž mohou „přihrát“ stovky až tisíce korun měsíčně na důchodu navíc, a to až do konce života.
Minimální mzda stoupne od příštího roku o tisíc korun na 16 200 korun. Tedy o osm procent. Průměrná mzda přitom poroste jen tempem pěti procent, jak vyplývá z říjnového šetření České národní banky mezi tuzemskými i zahraničními analytiky.
Podíl nezaměstnaných v Česku v červnu klesl na 3,7 procenta, což je o dvě desetiny procentního bodu méně než v květnu a stejně jako loni v červnu. Vyplývá to z údajů Úřadu práce ČR.
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhne navýšení minimální mzdy od ledna z nynějších 15 200 na 18 000 korun. Podle ministryně je teď při nízké nezaměstnanosti čas na tlak na růst výdělků.
Přes rok trvající pandemie se na nezaměstnanosti v Česku zásadně nepodepisuje. Podíl nezaměstnaných v Česku v květnu klesl na 3,9 procenta z dubnových 4,1 procenta. Meziročně byla nezaměstnanost o tři desetiny procentního bodu vyšší. Vyplývá to z údajů Úřadu práce ČR.
