Posilující dolar vládne trhům. Navíc to vypadá, že ještě minimálně nějakou dobu silný zůstane. Změnit by to však mohl výsledek podzimních prezidentských voleb. Především v případě vítězství Donalda Trumpa.
Koruna je v náročném období od začátku roku 2020 reálně vůbec nejvýkonnější evropskou měnou, předčí i švýcarský frank nebo euro. Přechodem na euro ztratí Česko možnost dohánět bohatší země skrze kurs, zbude jenom inflační kanál. Z hlediska vývoje nominálního kursu vůči dolaru je pak koruna druhou nejvýkonnější měnou uplynulých čtyř let, po švýcarském franku.
Český prezident Petr Pavel vyvolal v rámci novoročního projevu svou zmínkou o přijetí eura v Česku velkou diskuzi napříč společností. Ekonom Lukáš Kovanda ve svém komentáři poskytuje malý exkurs do nedávné historie: Jak bojovaly proti inflaci centrální banky v Estonsku a v Česku?
Prezident Petr Pavel si při novoročním projevu pustil ústa na špacír, když lobboval za euro proti české koruně. Co ho k tomu vedlo může být tématem spekulací. Sám není ekonom, což není nic proti ničemu. Moudře se obklopuje poradci, kteří mu v ekonomické oblasti dávají dobré rady.
Kurz české měny k euru by měl v roce 2024 mírně oslabit v důsledku očekávaného snižování úrokových sazeb České národní banky (ČNB). Shodli se na tom oslovení analytici. Koruna letos postupně oslabila o 2,1 procenta na 24,70 CZK/EUR, což je nejslabší úroveň od loňského srpna.
Polský zlotý dnes výrazně posiluje, proti euru i proti koruně, neboť mezinárodní investoři jsou si jistější volebním triumfem polských prounijních stran. Čechům to ovšem zdražuje nákupy v Polsku, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Indická centrální banka nařídila 19. května stáhnout z oběhu nejvyšší bankovky v hodnotě 2000 rupií (asi 552 korun). A přestože na výměnu bankovky za menší mají lidé už jen pět dnů, stále jich mají po kapsách v přepočtu za tři miliardy dolarů, uvedla agentura Bloomberg.
Inflace klesá už jen nepatrně, je stále čtyřikrát vyšší než cíl České národní banky a letos už výrazněji neklesne. Nahoře ji drží vysoké ceny energií a odeznívající efekt vysoké srovnávací základny loňského roku, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Koruna proti euru od začátku září oslabila o 1,2 procenta na 24,35 koruny za euro, a dostala se tak na nejslabší úrovně za posledních devět měsíců. Od začátku roku je slabší o 0,84 procenta, řekl analytik XTB Štěpán Hájek. Posílit podle něj nyní česká měna nemá důvod. Podle odhadů i dalších analytiků není vyloučený pokles kurzu až k hranici 24,50 Kč za euro.
Koruna se v posledních týdnech dostává pod palbu spekulantů. Podle viceprezidenta SAB Finance Jana Holého je na tom však mnohem lépe. Navíc Česká národní banka sice na jednu stranu ukončila i slovní intervence na podporu kurzu, ale zároveň trhy velmi době vědí, že má dostatečnou palebnou sílu při případných velkých výprodejích.
Dnes je to přesně rok a půl od předvečera ruské invaze na Ukrajinu, k níž došlo loni 24. února. Za tu dobu koruna vůči dolaru oslabila o 2,5 procenta, přičemž euro ztratilo 4,4 procenta, plyne z dat agentury Bloomberg platných k dnešnímu popoledni.
Unijní ministři financí se budou na svém dnešním jednání v Lucemburku snažit dosáhnout 🤝 shody na balíčku, který se týká integrace kapitálových trhů a dohledu (MISP). Balíček představuje jeden z klíčových pilířů Unie úspor a investic, kterou Evropská komise označuje za zásadní pro zvýšení konkurenceschopnosti EU vůči Spojeným státům a Číně.
Příslušníci generace Z utratili loni a v první polovině letošního roku za 🖼 výtvarná díla více než jakákoli jiná generace. Zjistil to průzkum Art Basel a UBS o globálním sběratelství, který provedla společnost Arts Economics. Lidé narození v letech 1997 až 2012 tak předstihli i zástupce generace, která přicházela na svět po druhé světové válce a tomuto trhu předtím dlouho dominovala.
Nižší volební účast v komunálních volbách souvisí mimo jiné se složitým volebním systémem, méně intenzivními kampaněmi a tím, že část voličů žije jinde, než má nahlášené trvalé bydliště. Přesto jde o volby, jejichž výsledky mohou lidé nejvíc bezprostředně pozorovat ve svém každodenním životě, řekl politolog 👨 Jakub Čapek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.