Polský zlotý dnes výrazně posiluje, proti euru i proti koruně, neboť mezinárodní investoři jsou si jistější volebním triumfem polských prounijních stran. Čechům to ovšem zdražuje nákupy v Polsku, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Dnes je to přesně rok a půl od předvečera ruské invaze na Ukrajinu, k níž došlo loni 24. února. Za tu dobu koruna vůči dolaru oslabila o 2,5 procenta, přičemž euro ztratilo 4,4 procenta, plyne z dat agentury Bloomberg platných k dnešnímu popoledni.
Z hlediska příznivců přijetí eura zdrcující studie vychází v zářijovém vydání prestižního vědeckého žurnálu Journal of International Money and Finance. Efekt eura na růst vzájemného obchodu členských zemí měnové unie je podle ní v zásadě nulový.
Průmyslová výroba v Česku v červnu překonala očekávání. Meziročně i meziměsíčně si polepšila shodně o 0,9 procenta, zatímco v obou případech se převážně čekal pokles. Za vzestupem objemu průmyslové výroby je hlavně mimořádně výrazný, takřka 54procentní, nárůst objemu automobilové výroby. Ten byl tak silný, že více než kompenzoval i citelný propad v jiných klíčových průmyslových odvětvích, říká hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Americká měna výrazně posiluje. A není to dáno jen poklesem eura a dalších měn. Dolaru se daří, což dokazuje také nejspravedlivější index světa – cena oblíbené pochoutky Big Mac. Ten sice v USA zdražil meziročně téměř o desetinu. To je však výrazně méně než v dalších zemích. Takzvaná „Mcflace“ je zvlášť vysoká například v Kanadě.
Bankovní rada České národní banky v souladu s očekáváním ponechala základní úrokovou sazbu na stávající úrovni sedmi procent. Zároveň však formálně ukončila svoji intervenci za silnější korunu. Koruna v reakci znatelně oslabila, vzápětí část svých ztrát jak vůči euru, tak dolaru zase umazala. Trhy totiž seznaly, že ČNB jedná tak, aby se „koza nažrala a vlk vlastně zůstal celý“.
Zkrocení inflace i veřejného dluhu, k němuž v Česku především vlivem vývoje ve světě a statistických daností dojde v příštím roce, ve skutečnosti snižuje, nikoli zvyšuje, pravděpodobnost, že Česko přijme euro, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Dlouhodobě středoevropské měny spíše posilují, s výjimkou maďarského forintu. Vliv mají i rozpočtové deficity.
Česká národní banka (ČNB) zadržela v prvním pololetí 2797 padělaných nebo pozměněných bankovek a mincí. Je to o polovinu víc než za celý loňský rok, proti loňskému prvnímu pololetí se počet zadržených padělků zvýšil víc než pětinásobně. Naprostá většina odhalených padělků jsou české koruny, vyplývá z informací ČNB.
Konec dominance amerického dolaru se blíží, protože čínský jüan je na vzestupu a řada zemí vidí rizika v souvislosti s neúspěšnou snahou Západu dostat Rusko na kolena kvůli Ukrajině. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekl šéf druhé největší ruské banky VTB Andrej Kostin, který patří mezi nejmocnější bankéře v Rusku.
Turecká lira dramaticky padá, už stojí méně než jednu korunu. Za Erdoganova prezidentování koruna vůči posílila o více než 900 procent, roku 2014 byla lira i za více než deset korun, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Ceny ropy 📈 rostou zhruba o dvě procenta kvůli možnému vyostření napětí mezi Spojenými státy a Íránem, které by mohlo omezit dodávky. Pomáhají jim i známky vyšší poptávky. Severomořská ropa Brent vykazuje nárůst o 1,7 procenta a byla lehce pod 70 dolary za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate přidávala 1,8 procenta a vrátila se zpět nad 65 dolarů za barel.
