Koruna ve čtvrtek vylepšila své téměř patnáctileté maximum vůči euru a poprvé od léta 2008 uzavřela pod hranicí 23,30 koruny za euro. České měně se dařilo i ve vztahu k dolaru, ke kterému uzavřela obchodování s nejsilnějším kurzem od června 2021. Vyplývá to z údajů serveru Patria Online.
Česká národní banka (ČNB) dnes uvedla do oběhu speciální tisícikorunovou bankovku s přetiskem k 30. výročí rozdělení československé měny. Bankovku, která bude platná i v běžném obchodním styku, mohou zájemci zakoupit za tisíc korun na pokladnách centrální banky v Praze, Českých Budějovicích, Plzni, Ústí nad Labem. Hradci Králové, Brně a Ostravě.
Polský zlotý dnes poprvé v historii stojí méně než pět korun. Za rekordním oslabením polské měny vůči té české jsou i půtky Varšavy s Bruselem, Čechům díky nim dále zlevňují nákupy v Polsku.
Ve středu uplyne 30 let od chvíle, kdy lidé mohli poprvé v nově vzniklé České republice začít platit vlastní národní měnou, korunou českou. Nahradila předchozí společnou československou korunu. Její nástup byl mnohem rychlejší, než tehdejší vládní a ekonomická garnitura čekala. Nicméně nástup nejprve kolkovaných federálních bankovek a poté již těch s nápisem „korun českých" se vyvaroval větších lapsů, o čemž svědčí fakt, že tehdejší rovněž nově zrozená Česká národní banka zaznamenala jen 135 pokusů o padělání tehdejší měny.
Další kousek dlouhé koloniální historie zmizí z australské současnosti. Země, kde je formální hlavou státu stále britský panovník, se vzbouřila proti tradicím. Portrét loni zesnulé anglické královny Alžběty II. nenahradí její syn a nástupce na trůnu Karel III., ale budou na ni zobrazeni australští domorodci. Pětidolarovka byla přitom jedinou australskou bankovkou, která nesla portrét britského panovníka, napsal server BBC.
Petr Pavel, nově zvolená hlava státu, může mít výraznější vliv na ekonomiku teprve dlouhodobě, zhruba v horizontu deseti let, ale to pouze v tom případě, že svůj mandát v dalších prezidentských volbách obhájí a bude tedy vládnout až do roku 2033. Stoupá například pravděpodobnost přijetí eura, ale až v první půli 30. let, zatímco zahraničně-obchodní orientaci Česka určí vláda, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Kurz koruny, který se v posledních dnech dostal pod hladinu 23,90 koruny za euro, což je nejsilnější úroveň od roku 2008, je pro Česko momentálně dobrou zprávou, protože pomáhá tlumit inflaci zlevněním dováženého zboží, včetně energetických surovin. Naopak problémem může být pro tuzemské vývozce. Shodli se na tom oslovení analytici.
Česká měna by v příštích měsících měla oslabit ze současných hodnot, které jsou k euru nejsilnější od krizového roku 2008. Mohla by tak oslabit o několik desítek haléřů z pátečních 23,90 Kč za euro. Vyplývá to z odhadů analytiků. Posilování koruny z posledních týdnů podle nich souviselo s návratem rizikového apetitu k exotičtějším měnám, jako je koruna. Roli hraje i vyšší úročení domácí měny.
Česká měna během včerejšího obchodování vylepšila svůj absolutní rekord za posledních takřka dvanáct let, když proti euru zpevnila až na kurs 23,955. Naposledy se na silnější úrovni obchodovala 7. února 2011, plyne z dat Bloombergu. Stále platí, že v tomto týdnu, konkrétně ve středu, ukončila obchodování na svojí vůbec nejsilnější uzavírací hodnotě, 23,982, dokonce od 29. října 2008.
Česká koruna patří ke světovým vítězům let pandemie a války. Za uplynulé tři roky posílila vůči dolaru, spolu s měnami Švýcarska a Singapuru – a to už ČNB ani neintervenuje, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Centrální banky patřily v roce 2022 ke klíčovým hráčům světové ekonomiky. Ačkoli si to možná někdo nechce přiznat, hrají v současnosti roli přinejmenším srovnatelnou s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, ne-li větší. A platí to i pro Aleše Michla, nového guvernéra České národní banky, který patřil k osobnostem roku 2022 podle byznysového portálu newstream.cz.
Japonská ekonomika ve druhém čtvrtletí ztratila tempo 🐌 a navíc zklamala očekávání. Hrubý domácí produkt se v celoročním přepočtu zvýšil o 1,1 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Reuters čekali růst o dvě procenta. Vyplývá to z údajů japonské vlády.
