Podle centrální banky je mezi lidmi v Rakousku stále 6,8 miliardy šilinků, které dosud nebyly vyměněny za eura. To odpovídá přibližně hodnotě dnešních 496 milionů eur (12,5 miliardy korun). Informuje o tom veřejnoprávní rakouská televize a rozhlas ORF.
Posilující dolar vládne trhům. Navíc to vypadá, že ještě minimálně nějakou dobu silný zůstane. Změnit by to však mohl výsledek podzimních prezidentských voleb. Především v případě vítězství Donalda Trumpa.
Okruh českých zaměstnanců, kteří mohou dostávat výplatu v eurech, se od příštího roku rozšíří. Kromě těch, kteří pracují v zahraničí, ji nově budou moci inkasovat třeba pendleři nebo ti, co mají v zahraničí rodinu.
Prezident republiky Petr Pavel na debatě s občany v Šemberově divadle ve Vysokém Mýtě znovu řekl, že je příznivcem přijetí eura. Při zvažování této věci by ale podle něj měla rozhodovat fakta, nikoliv emoce. S uspořádáním referenda o přijetí eura by byl opatrný.
Při vstupu do evropské unie před dvaceti lety jsme přijali závazek přijmout, až budeme připraveni, také jednotnou měnu. Tento závazek evidentně zatím stále nemíníme splnit. Za sebe poznamenávám, naštěstí.
Půl procenta. O tolik s největší pravděpodobností sníží rada České národní banky základní úrokovou sazbu již na dnešním zasedání. Umožňují jí to mimořádně dobrá data o inflaci, která patří k nejnižším v Evropské unii. Vzhledem k tomu, že úroky Evropské centrální banky nadále stagnují, lze očekávat další mírný propad kurzu koruny vůči společné evropské měně. To přitom může mít i mírný proinflační vliv.
Koruna je v náročném období od začátku roku 2020 reálně vůbec nejvýkonnější evropskou měnou, předčí i švýcarský frank nebo euro. Přechodem na euro ztratí Česko možnost dohánět bohatší země skrze kurs, zbude jenom inflační kanál. Z hlediska vývoje nominálního kursu vůči dolaru je pak koruna druhou nejvýkonnější měnou uplynulých čtyř let, po švýcarském franku.
Český prezident Petr Pavel vyvolal v rámci novoročního projevu svou zmínkou o přijetí eura v Česku velkou diskuzi napříč společností. Ekonom Lukáš Kovanda ve svém komentáři poskytuje malý exkurs do nedávné historie: Jak bojovaly proti inflaci centrální banky v Estonsku a v Česku?
Prezident Petr Pavel si při novoročním projevu pustil ústa na špacír, když lobboval za euro proti české koruně. Co ho k tomu vedlo může být tématem spekulací. Sám není ekonom, což není nic proti ničemu. Moudře se obklopuje poradci, kteří mu v ekonomické oblasti dávají dobré rady.
Kurz české měny k euru by měl v roce 2024 mírně oslabit v důsledku očekávaného snižování úrokových sazeb České národní banky (ČNB). Shodli se na tom oslovení analytici. Koruna letos postupně oslabila o 2,1 procenta na 24,70 CZK/EUR, což je nejslabší úroveň od loňského srpna.
Polský zlotý dnes výrazně posiluje, proti euru i proti koruně, neboť mezinárodní investoři jsou si jistější volebním triumfem polských prounijních stran. Čechům to ovšem zdražuje nákupy v Polsku, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Ceny ropy 🛢 se dnes výrazně zvyšují 📈 a přiblížily se k nejvyšší hodnotě za šest měsíců. Trhy znepokojily obavy z možného amerického vojenského útoku na Írán, tedy na zemi, která je čtvrtým největším producentem ropy v rámci ropného kartelu OPEC. Cena severomořské ropy Brent kolem přidává 3,9 procenta nad 71 dolarů za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 3,8 procenta na 65,60 dolaru za barel.
