Reklama

Západ rozpoutal informační válku. A prohrává, vysmívá se Putin

Vladimir Putin, prezident Ruska
ČTK
 ČTK

Kybernetická agrese proti Rusku selhala, stejně jako sankční nátlak, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin na poradě své bezpečnostní rady o bezpečnosti informačních systémů. Putin podle agentury TASS nicméně připustil, že počet hackerských útoků řádově vzrostl a staly se také závažnějšími a komplexnějšími, což podle něj není v silách jednotlivých hackerů, ale jde o počínání „státních struktur“.

Reklama

Západní sankce mají Rusko přimět k ukončení války proti Ukrajině, kterou ruská vojska na Putinův rozkaz rozpoutala před 86 dny.

„Už se dá říci, že kybernetická agrese proti nám, jako i celý sankční nátlak na Rusko, selhaly. Celkově jsme byli připraveni na tento útok, a to je výsledek té systémové práce, která se vedla v posledních letech,“ citovala šéfa státu agentura TASS. „Množství počítačových útoků na ruskou informační infrastrukturu v posledních letech ustavičně roste, zejména v posledních letech. A spolu se začátkem speciální vojenské operace v Donbasu, na Ukrajině, se výzvy v této oblasti staly ještě tvrdším a závažnějšími, rozsáhlejšími,“ řekl.

Putin válku proti Ukrajině označuje za „speciální vojenskou operaci“. Tento výraz ruské úřady prosazují cenzurou, pokutami i hrozbami vězení. Servery ruských státních médií a úřadů se po invazi opakovaně staly terčem útoků hackerů ze skupiny Anonymous.

„Proti Rusku se v podstatě rozpoutala opravdová agrese, válka v informačním prostoru,“ uvedl Putin. „Především násobně, řádově, se zvětšil počet kybernetických útoků, včetně komplexních,“ zdůraznil Putin. Dodal, že tyto útoky nejsou podle expertů v silách jednotlivých hackerů.

Reklama

Tyto útoky podle Putina přicházejí z různých zemí, ale jsou přesně koordinovány. „V podstatě je to počínání státních struktur,“ prohlásil a připomněl, že v některých zemích se už součástí ozbrojených sil stala kybernetická vojska.

Zmíněné útoky si kladou za cíl vyřadit internetové servery, objekty kritické informační infrastruktury, média, finanční ústavy, společensky důležité portály a sítě. Vážné útoky cílily i na internetové stránky úřadů. Mnohem častěji dochází k pokusům proniknout do sítí předních ruských podniků.

Plynovod Jamal, ilustrační foto

Putin zítra vypne plyn Finsku, které chce do NATO a odmítá Rusku platby v rublech

Po Polsku a Bulharsku je Finsko další zemí, kterou Kreml odpojí od dodávek ruského plynu. Stane se tak už v sobotu ráno. Finský státní plynárenský podnik Gasum uvedl, že ho o tom informoval ruský Gazprom v pátek. Odpojení od ruského plynu může být součástí rozsáhlejší odvety Kremlu za vstup Finska do NATO, píše ve svém komentáři Lukáš Kovanda.

Přečíst článek

Prezident vybídl radu posoudit otázky spjaté s ochranou a zajištěním spolehlivé práce informačních systémů a komunikačních sítí. Tuto otázku označil za nejdůležitější pro svrchovanost a bezpečnost Ruska a ruské ekonomiky, řízení státu a stabilitu společnosti. Za účelné také pokládá zamyslet se nad vytvořením státního systému ochrany informací. Od členů rady očekává konkrétní návrhy.

Ursula von der Leyenová

Brusel reaguje na Putinovu válku masivními investicemi do zelené energie

Brusel chce více obnovitelných zdrojů a úspor energie. Nový plán, který má Evropě pomoci co nejrychleji odejít od energetických zdrojů dovážených z Ruska, vyjde na 300 miliard eur.

Přečíst článek

Bezpečnostní rada na zasedání posoudila a schválila návrh základů státní politiky při ochraně kritické informační infrastruktury, uvedl TASS s odvoláním na vyjádření tajemníka rady Nikolaje Patruševa před novináři. Dokument bude v nejbližší době předložen prezidentovi, aby jej potvrdil.

Bezpečnost infrastruktury má zvýšit používání ruských informačních technologií, na jejichž výzkum a vývoj stát podle Patruševa zaměří své úsilí, a to i v oblasti umělé inteligence. Počítá se také s vytvořením konkurenceschopné součástkové základny v elektronice a s vývojem systému včasného varování, rozpoznání a likvidace následků počítačových útoků.

Brusel pošle Česku na pomoc s ukrajinskými uprchlíky 680 milionů korun

Brusel pošle Česku na pomoc s ukrajinskými uprchlíky 680 milionů korun

Česko dostane z fondů Evropské unie 27,4 milionu eur (téměř 680 milionů korun) na pomoc s uprchlíky z Ukrajiny. Uvedla to mluvčí Evropské komise, podle níž kromě Česka získají peníze také Polsko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. Celková částka, kterou komise nyní z fondů pro vnitřní záležitosti uvolní, je 248 milionů eur. Peníze mají sloužit především na jídlo, dopravu a ubytování lidí prchajících před ruskou invazí.

Přečíst článek

Reklama

Související

Prezident Ruské federace Vladimir Putin

Dodávky ruského plynu do EU letos klesly o třetinu. Putin hrozí, že Evropu odstřihne úplně

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Doporučujeme