Ruské síly podle ruského prezidenta Vladimira Putina v Charkovské oblasti postupují podle plánu. S dobytím druhého největšího ukrajinského města Charkova ale zatím nepočítá. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na ruské agentury TASS a RIA Novosti.
Rusko podniklo rozsáhlý útok na energetickou infrastrukturu v pěti ukrajinských oblastech. Informoval o tom zástupce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Kuleba na telegramu. Poškozeny byly mimo jiné dvě tepelné elektrárny největší ukrajinské elektrárenské společnosti DTEK. Podle ukrajinského ministerstva vnitra nejsou hlášeni žádní zranění nebo mrtví. Kvůli ruským útokům na západě Ukrajiny vzlétly polské a spojenecké stíhačky, informovala polská armáda.
Vztahy mezi Ruskem a NATO se zhoršují, Moskva však nemá v úmyslu jít do konfliktu se zeměmi Severoatlantické aliance, uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško.
Nasazení západních bojových letounů F-16 na ukrajinské straně nezmění situaci na bojišti. Prohlásil to ruský prezident Vladimir Putin během středečního projevu k vojenským pilotům. Tyto letouny však jsou schopny nést jaderné zbraně, čemuž Rusko přizpůsobí svou strategii, řekl Putin podle agentury Reuters. Ruský prezident také vyvrátil, že by Rusko zaútočilo na Polsko či Česko.
Rusko připravuje nové uskupení o velikosti zhruba 100 tisíc vojáků a není vyloučeno, že ho plánuje použít při možné letní ofenzivě, sdělil podle serveru RBK-Ukrajina velitel ukrajinských pozemních vojsk Oleksandr Pavljuk.
Co přivedlo Emmanuela Macrona k tomu, že se v otázce Ukrajiny a Ruska postupně proměnil z holubice míru ve válečného štváče? To je, zjednodušeně řečeno, otázka, nad níž si v současné době lámou hlavu šéfové vlád po celé Evropě, zatímco francouzský prezident se zabydluje ve své nové roli hlavního vyzyvatele ruského vládce Vladimira Putina na evropském kontinentu. Aktuálnímu tématu se ve svém komentáři věnuje pařížský zpravodaj stanice BBC.
Ruští dobrovolníci bojující na straně Ukrajiny tvrdí, že díky svým nedávným vpádům z ukrajinského území do ruského pohraničí pomohli předejít eskalaci bojů na ukrajinské frontě. Uvedli to na tiskové konferenci, kterou uspořádala ukrajinská agentura Ukrinform.
Pokud Arménie nepřistoupí na kompromis s Ázerbájdžánem ohledně navrácení některých území, která Jerevan kontroluje od 90. let minulého století, mohla by vypuknout válka. Podle agentur Reuters a TASS to prohlásil arménský premiér Nikol Pašinjan při setkání s obyvateli příhraničních obcí v regionu Tavuš, který se nachází na severovýchodě země u hranic s Ázerbájdžánem. S Pašinjanem v Jerevanu jednal generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, jenž vyzval k dosažení dohody o normalizaci vztahů mezi Jerevanem a Baku.
Francie bude možná v určitém okamžiku nucena vést pozemní operace na Ukrajině, aby čelila ruským silám. Podle agentury AFP to uvedl prezident Emmanuel Macron v rozhovoru s deníkem Le Parisien. Francie je připravena na všechny scénáře, zopakoval.
Vývoz ropy z Ruska po moři se výrazně zvýšil a v týdnu do 10. března se dostal na letošní maximum 3,7 milionu barelů denně, uvedla agentura Bloomberg. Více se vyváží hlavně z klíčového tichomořského přístavu Kozmino, kde nakládku v předchozím týdnu brzdilo nepříznivé počasí. Nárůst za jediný týden tak činí 590 tisíc barelů denně. Vývoz ropy z Ruska podléhá sankcím, které na Moskvu za vojenskou invazi na Ukrajinu uvalily západní státy.
Izrael bude čelit palestinskému hnutí Hamás ještě dlouhá léta, zatímco premiér Benjamin Netanjahu by nemusel ustát tlak veřejnosti na svou demisi a vypsání předčasných voleb. Uvádí to zpráva amerických tajných služeb, o níž informoval server The Times of Israel.
