Český průmysl podvazují vysoké úroky a také slabá německá a čínská poptávka. Stejně tak útoky jemenských povstalců v Rudém moři nebo třeba nadprůměrně teplé počasí, píše v komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Na komentář Dalibora Martínka s titulkem Škodnou českých lesů nejsou srny, ale myslivci, zareagovalo mnoho čtenářů. Přinášíme jednu z reakcí. Text není upravován, pouze pro svůj větší rozsah mírně krácen, doplněna někde chybějící interpunkce a opraveno několik pravopisných chyb.
V Česku je nějakých devadesát tisíc myslivců. Občas některý z nich zastřelí svého kolegu, občas rybáře či jiného nevinného člověka, který se nešťastnou náhodou ocitnul na jeho mušce. Z hlediska práva by to asi mělo být zabití, možná vražda. Ale pro myslivce z jejich fatální střely většinou neplyne nějak fatální trest. Jak je to možné? Ač třeba bývají připití, jejich smrtelná minela je často policejními orgány hodnocena jako „náhoda“, případně „nedovolené nakládání se zbraní“.
Mimořádně oblíbená královna Markéta II. abdikovala po více než půlstoletí z dánského trůnu. Prý je třeba předat vládu další generaci. Jak se štíhlá a moderní monarchie promění?
Od loňského roku se nám do veřejné debaty vetřel takový nešvar. Všechno se začíná označovat za chybu v komunikaci. Chybu v komunikaci údajně činí vláda, která nedokáže vysvětlit podstatu vládního balíčku, chybou v komunikaci bylo vytáčení ministra Jurečky kolem mejdanu při střelbě na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Co tedy všechno je chyba v komunikaci?
Exprezident Miloš Zeman ze své pracovny přednesl odložený projev. Původně jej měl národu nabídnout již v průběhu vánočních svátků, kvůli pietní atmosféře se však rozhodl svou filipiku na současné poměry o pár dnů odložit. Po dnešním zveřejnění několikaminutového vzkazu je zřejmé, že Zeman již nemá společnosti co nabídnout. Jen škodolibé podněcování k nepokojům.
Ano, bude naděje. Kdo nechce v příštím roce chudnout, měl by si zajistit růst mzdy alespoň o osm. Kromě inflace se na tom podepíše také negativní vliv vládního „konsolidačního“ balíčku a také růst cen energií.
Blíží se 1. leden a spolu s ním také největší změny v daních za poslední dekádu. Důvodů pro to má vláda opravdu dost. Nicméně fakt je i ten, že měnit daně je oblíbená disciplína všech vlád. Přitom právě daně by měly být stabilním základem fungování společnosti.
Letošní Vánoce budou opět přehlídkou plýtvání. Nebude ovšem tak značné jako v minulých letech. Mimořádná inflace uplynulé doby Čechy zkrátka naučila jednat střídměji, byť rezervy by se stále našly.
Tak nám 10. prosince proběhl mezinárodní den lidských práv (slaví se podepsání Všeobecné deklarace OSN) a hned týden poté následovalo výročí úmrtí Václava Havla, symbolu svobody a lidských práv. Je to dobrá příležitost se zamyslet se nad naším přístupem k lidským právům v politice, byznysu, společnosti.
Viktor Orbán rozehrál na Evropské radě hru, kdy se chystá blokovat zahájení rozhovorů o vstupu Ukrajiny do EU. Orbánův bytostný zájem je, aby EU Maďarsku rozmrazila velký objem EU fondů, které zemi nebyly proplaceny kvůli porušování právního státu a kleptokracii spojenou s dotacemi. Orbán udělal na oko několik změn a předstírá drobné úpravy. Teď se zdá, že EU Orbánovi ustupuje, nechává se vydírat vetováním společných rozhodnutí a navíc fondy mu chce rozmrazit. A Orbán, jako každý kleptokrat, EU fondy úplně miluje. A naivní Evropa dělá takový nerozumný krok, ustrašeně ustupuje a říká tomu kompromis.
Bývalý maďarský premiér Viktor Orbán byl na sjezdu své strany Fidesz opět zvolen jejím předsedou. Navzdory drtivé porážce v dubnových parlamentních volbách uvedl, že se nikdy nevzdá, informovala agentura Reuters. Po porážce Fideszu expremiér čelil tlaku některých svých stoupenců, aby odešel z politiky. Na stranickém sjezdu Fideszu ale hlasovalo pro Orbánovo znovuzvolení 729 z 737 delegátů, informovala státní tisková agentura MTI.
Číst více
