Norsko, Irsko a Španělsko formálně uznají Palestinu jako stát. Oznámili to podle agentury Reuters premiéři tří evropských zemí. Bez uznání palestinského státu nemůže nastat mír na Blízkém východě, uvedl norský premiér Jonas Gahr Störe a dodal, že uznání vstoupí v platnost 28. května. Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac nařídil izraelským velvyslancům v Irsku a Norsku, aby se okamžitě vrátili do Izraele ke konzultacím a stejným krokem pohrozil Španělsku. Naopak palestinská samospráva a konkurenční hnutí Hamás ve svých prohlášeních uznání třemi evropskými zeměmi uvítaly.
Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci, podle níž by se Palestina měla stát plnohodnotným členem organizace. Schválený návrh uvádí, že je k tomu připravená, a vyzývá Radu bezpečnosti OSN, aby takový krok schválila. Minulý měsíc v Radě bezpečnosti možnost palestinského členství ve světové organizaci vetovaly Spojené státy.
Izrael podle amerického prezidenta Joea Bidena použil bomby dodávané Spojenými státy k útokům, při nichž v Pásmu Gazy umírali palestinští civilisté. Biden to ve středu (dnes brzy ráno středoevropského letního času) podle agentur AP a Reuters řekl v rozhovoru stanici CNN.
Izraelská armáda zahájila evakuaci části Rafáhu na jihu Pásma Gazy před dlouho chystanou ofenzivou v této oblasti, informovaly deník Haarec a server The Times of Israel (ToI). Izraelská armáda potvrdila, že začala vyzývat k evakuaci civilisty ve východní části Rafáhu v rámci operace "omezeného rozsahu“, jejímž cílem je rozbít palestinské radikální hnutí Hamás.
Turecko zcela zastavilo obchod s Izraelem. Agentuře Bloomberg to řekli dva nejmenovaní turečtí představitelé seznámení s touto záležitostí. Ankara tím dává najevo nesouhlas s počínáním Izraele v Pásmu Gazy, které ostře kritizuje turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle izraelského ministra zahraničí Jisraela Kace Turecko svým krokem porušuje mezinárodní dohody. V dubnu turecké úřady ze stejného důvodu částečně omezily export do Izraele. Nové opatření se podle agentury Bloomberg týká i dovozu.
V případě otevřeného konfliktu mezi Izraelem a Íránem by cena ropy mohla vystoupat až na dvojnásobek, barel černého zlata by tak stál 180 dolarů, varují analytici. Investoři zatím ale zůstávají obdivuhodně klidní. Cena ropy stagnuje či mírně klesá. Ve středu se barel severomořské ropy Brent obchodoval pod 89 dolary.
Ceny ropy se dnes snižují poté, co víkendový útok Íránu na Izrael způsobil pouze omezené škody. Severomořská ropa Brent kolem v pondělí dopoledne vykazovala pokles o zhruba 0,6 procenta, sestoupila tak pod 90 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela zhruba 0,7 procenta a nacházela se blízko 85 dolarů za barel.
Izraelský válečný kabinet v neděli několik hodin jednal o reakci na noční íránský dronový a raketový útok na Izrael, na postupu se však zatím neshodl, uvádějí s odvoláním na své zdroje izraelská i zahraniční média. Podle agentury Reuters se členové kabinetu přiklánějí k odvetě, na jejím rozsahu a načasování však shoda není.
Americký prezident Joe Biden vzkázal Íránu, aby neútočil na Izrael. Spojené státy podle něj pomohou Izraelcům s obranou a Teherán neuspěje, uvedla agentura Reuters.
Kritika Izraele v Británii sílí podobně jako v USA. Ministr zahraničí David Cameron nezlehčuje roli Hamásu, požaduje však po Izraeli citlivější přístup. „Očekáváme, že tak hrdá a úspěšná demokracie bude dodržovat mezinárodní humanitární právo,“ uvedl v komentáři pro The Times.
Americký řetězec rychlého občerstvení McDonald's odkoupí zpět všechny franšízové pobočky v Izraeli. Reaguje na bojkoty vyvolané válkou mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás. Firma to uvedla ve čtvrtek na svém webu.
Francouzská prokuratura u odvolacího soudu navrhuje pro bývalého prezidenta 👴 Nicolase Sarkozyho sedm let vězení v kauze možného nezákonného financování volební kampaně z roku 2007, píše agentura AFP. Politik čelí obvinění, že se snažil získat prostředky na svou prezidentskou kandidaturu od tehdejšího libyjského vůdce Muammara Kaddáfího. Sarkozy vinu odmítá.
Hraniční přechody mezi Slovenskem a Ukrajinou byly dnes odpoledne po asi dvou hodinách opět ✅ otevřeny. Oznámily to slovenská finanční správa i policie, podle které přechody uzavřela Ukrajina. Ta hlásila ruské vzdušné údery na cíle v západní části Ukrajiny, která sousedí se Slovenskem.
Ceny ropy se dnes dále drží nad psychologickou hranicí 1️⃣0️⃣0️⃣ dolarů za barel. Investoři sledují křehké příměří na Blízkém východě a očekávali důležitý summit v Pekingu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem.
Největší český ⛷️ skiareál ve Špindlerově Mlýně letos jednosměrně propojí areály Svatý Petr a Medvědín. Umožní to nová lanovka, most a terminál. V lyžařské sezoně 2026/2027 se lyžaři z Medvědína dostanou po nové sjezdovce Lesní přes lyžařský most nad výpadovkou na Vrchlabí přímo k budované lanovce Přehradní a odtud dále do Svatého Petra.
Slovenská finanční správa dnes oznámila ❌ uzavření všech hraničních přechodů Slovenska s Ukrajinou, a to z bezpečnostních důvodů. Úřad to bez bližších informací uvedl v tiskové zprávě. Slovensko-ukrajinská hranice je také vnější hranicí Evropské unie a schengenského systému volného pohybu osob.
Ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval NATO, aby na červencovém summitu ukázalo sílu a jednotu. Schůzky v Ankaře se chce osobně zúčastnit, uvedla agentura Interfax-Ukrajina. Zelenskyj je v Bukurešti na setkání lídrů Bukurešťské devítky (B9), která sdružuje země východního křídla aliance.
Narušování vzdušného prostoru zemí východního křádla Severoatlantické aliance Ruskem ukazuje na potřebu ✊ posílit protivzdušnou obranu této části NATO, uvádí podle agentury Reuters společné prohlášení z dnešního summitu lídrů zemí Bukurešťské devítky (B9).
Maximální cena benzinu ve čtvrtek vzroste o 14 haléřů na 44,01 koruny za litr. Nafta naopak bude pokračovat ve zlevňování, když její nejvyšší povolená prodejní cena klesne o 25 haléřů na 41,86 koruny za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který dnes zveřejnilo ministerstvo financí.
Polská armáda uvedla, že během ruského útoku na Ukrajinu z preventivních důvodů vyslala vyslala do vzduchu stíhačky a vrtulníky, uvedla agentura Reuters.
Ruská federální služba pro ochranu ústavních činitelů v posledních měsících výrazně zpřísnila ostrahu prezidenta Vladimira Putina vzhledem k tomu, že panují obavy z možného puče nebo atentátu provedeného s nasazením dronu. Dnes o tom informuje deník Financial Times, televize CNN a další média s odvoláním na zdroj blízký blíže nespecifikované evropské tajné službě. Kreml se k těmto zprávám nevyjádřil.
