Americká ekonomika ve druhém čtvrtletí v přepočtu na celý rok překvapivě klesla o 0,9 procenta. Ve své předběžné zprávě to oznámilo americké ministerstvo obchodu. Největší ekonomika světa vykázala pokles již druhé čtvrtletí za sebou, v prvním kvartálu se hrubý domácí produkt (HDP) snížil o 1,6 procenta.
Německo v květnu poprvé od roku 1991 vykázalo měsíční deficit zahraničního obchodu. Přispělo k tomu nečekané snížení vývozu způsobené slabší poptávkou v zemích Evropské unie. Podle sezonně přepočtených údajů činil deficit zahraničního obchodu jednu miliardu eur (24,7 miliardy korun).
Česká ekonomika letos v prvním čtvrtletí stoupla meziročně podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu o 4,9 procenta. Statistici už v květnu uvedli, že růst táhla převážně spotřeba domácností.
Slovenská ekonomika letos poroste o 1,4 procenta, uvádí ve své nové makroekonomické prognóze slovenská centrální banka. Ta svůj odhad výrazně zhoršila. V březnové prognóze ještě počítala s dvojnásobným tempem růstu. Inflace bude podle bankéřů letos i příští rok přes 10 procent.
Německá ekonomika kvůli následkům pandemie nemoci covid-19 a ruské invaze na Ukrajinu letos vzroste jen o 1,5 procenta, tvrdí šéf vlivného Svazu německého průmyslu (BDI) Siegfried Russwurm. Svaz ještě na začátku roku počítal s meziročním růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 3,5 procenta.
Americká centrální banka (Fed) zvýšila základní sazbu podle očekávání analytiků o 0,75 procentního bodu, tedy do pásma 1,50 až 1,75 procenta. Banka to oznámila na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru. Zvýšení základního úroku je největší od roku 1994. Důvodem zvýšení je zejména rychlý růst cen a v posledních týdnech i situace na finančních trzích. Podle šéfa Fedu Jeromeho Powella se další zvýšení dá očekávat na červencovém zasedání Fedu, uvedla agentura Bloomberg.
Optimistické chvíle na trzích vystřídaly obavy o světový ekonomicky růst, který je ohrožen inflačními tlaky. Tak by se dal popsat uplynulý týden, kdy se s patřičnou razancí vrátili „medvědi“ na burzu. Obavy zesílily po vlně makrodat a zasedání ECB, která jako poslední kapitulovala s představou, že inflace je pouze dočasný fenomén. Obavy o udržitelnost zadlužení evropských ekonomik jsou tedy možná znovu na stole.
Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí téměř na polovinu – z loňských 5,7 procenta se sníží na 2,9 procenta. Předpověděla to dnes Světová banka (SB). Zhoršila tak svou lednovou prognózu, ve které počítala s růstem o 4,1 procenta. Za zhoršením výhledu podle banky stojí válka na Ukrajině, rostoucí inflace a zvyšující se úrokové sazby.
Dobrou zprávu nese ratingová agentura Fialově vládě. Česku totiž zhoršení ratingu bezprostředně nehrozí. Země si prý dokonce může dovolit osekávat dluh pomaleji než okolní země. Potvrzuje se tak, že veřejné finance České republiky nejsou v rozvratu, jak se loni mylně tvrdilo v rámci předvolebního boje.
Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí pozitivně překvapila. Podle dnes zveřejněného, zpřesněného odhadu ČSÚ rostla totiž meziročně o 4,8 procenta. Mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů počítali jen s růstem čítajícím 4,6 procenta.
Na začátku roku se české ekonomice poměrně dařilo. Mezikvartální růst HDP zrychlil na 0,9 procenta, meziročně si hospodářství polepšilo o téměř pět procent. „Na ekonomiku sice doléhala vysoká inflace, avšak začátek války na Ukrajině měl zatím ještě zcela marginální vliv,“ píše ve svém komentáři Petr Dufek, hlavní ekonom banky Creditas.
