Rusko čelí nejhlubšímu hospodářskému poklesu za téměř tři desetiletí, protože tlak ze strany sankcí uvalených USA a jejich spojenci narůstá. Uvádí to interní prognóza ruského ministerstva financí s tím, že HDP Ruska se letos sníží až o 12 procent, což je výrazně více než dubnový odhad ruské centrální banky, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na své zdroje.
„O tom, že letošní rok bude spojen s vysokou inflací, nikdo nepochybuje. Otázkou však je, jak se bude vyvíjet růst naší ekonomiky. Dobré výsledky z prvního čtvrtletí se budou v následujících čtvrtletích zhoršovat, což může vést až do stagflace,“ komentuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Navzdory vysoké inflaci, přetrvávajícím překážkám v průmyslu a začátku války na Ukrajině česká ekonomika v úvodu roku vzrostla meziročně o 4,6 procenta. Proti poslednímu loňskému čtvrtletí se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,7 procenta, uvádí předběžný odhad Českého statistického úřadu. Čísla jsou lepší, než odhadovali analytici.
Americká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla v ročním přepočtu o 1,4 procenta. Ve své předběžné zprávě to uvedlo americké ministerstvo obchodu. Je to překvapivý výsledek a znamená to první pokles od roku 2020, kdy na ekonomiku nepříznivě dolehla pandemie. I tentokrát k propadu přispěly nové případy nákazy covidem-19. Ve čtvrtém čtvrtletí se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil v ročním přepočtu o 6,9 procenta.
Pokud válka na Ukrajině eskaluje a vyústí v embargo na dovoz plynu, slabší poptávku a ve větší nejistotu, ocitne se německá ekonomika v recesi. Hrubý domácí produkt (HDP) by se tak v letošním roce snížil téměř o dvě procenta. Ve své pravidelné měsíční zprávě to uvedla německá centrální banka (Bundesbank).
Růst české ekonomiky se v letošním roce kvůli dopadům války na Ukrajině zpomalí na 2,3 procenta, odhaduje Mezinárodní měnový fond (MMF). Povede si tak nejhůře ze zemí V4. Odhad fondu je přitom o více než 1,1 procentního bodu vyšší, než jaký růst proklamuje české ministerstvo financí. Optimističtější je fond také v odhadu inflace, v průměru by letos měla činit devět procent. Finance už ji vidí spíše nad úrovní 12 procent.
Hrubý domácí produkt Číny se v prvním čtvrtletí v meziročním srovnání zvýšil o 4,8 procenta proti růstu o čtyři procenta v předchozím čtvrtletí. Oznámil to čínský statistický úřad. Růst je vyšší než 4,4 procenta, s nimiž počítali analytici. Podle nich se ale zároveň zvýšilo riziko prudkého zpomalení ekonomiky v příštích měsících, a to kvůli omezením v souvislosti s bojem proti šíření koronaviru a kvůli válce na Ukrajině.
Přední německé ekonomické instituty snížily odhad růst největší evropské ekonomiky pro letošní rok kvůli dopadům války na Ukrajině. Dodaly rovněž, že případné zastavení dodávek ruské energie by způsobilo v příštím roce recesi.
Ruská ekonomika by letos mohla klesnout o deset procent, což by představovalo nejhlubší pokles hrubého domácího produktu od roku 1994. Agentuře RIA Novosti to řekl bývalý ruský ministr financí a nynější šéf Účetní komory Alexej Kudrin.
Ministerstvo financí ve své dubnové prognóze zhoršilo odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 1,2 procenta z lednových 3,1 procenta. Zároveň úřad čeká proti odhadům z ledna vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 12,3 procenta.
Kompletní odpojení od ruských energií by každého dospělého Čecha stálo průměrně 7600 korun, celkem asi 66 miliard korun. Uvádí to analytický tým při francouzské vládě. Česko by tak vyšlo šestkrát levněji než loňský schodek.
