Ruská centrální banka dnes na mimořádném zasedání svého měnového výboru snížila základní úrokovou sazbu o tři procentní body na 11 procent. Inflační tlaky se podle ní díky posílení rublu zmírňují a podobně klesají inflační očekávání domácností a podniků, oznámila banka. Ekonomiku navíc čeká pokles, který bude z velké části výsledkem válečného tažení ruských vojsk na Ukrajinu.
Čínský průmysl v dubnu meziročně klesl o 2,9 procenta a maloobchod dokonce o 11,1 procenta. V obou případech je to výrazně více, než se čekalo. Na vině je striktní proticovidová politika čínské vlády. Čínský jüan se po zveřejnění údajů pohybuje kolem svého 20měsíčního minima vůči dolaru.
Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze zhoršila odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok na 1,8 procenta. V předchozí únorové prognóze počítala letos s růstem hrubého domácího produktu o 3,7 procenta. Růst ekonomiky bude podle asociace ovlivněn dopady války na Ukrajině, problémy v dodavatelských řetězcích a inflací. Ta by měla letos podle nových odhadů ČBA stoupnout na průměrných 12,4 procenta.
Rusko čelí nejhlubšímu hospodářskému poklesu za téměř tři desetiletí, protože tlak ze strany sankcí uvalených USA a jejich spojenci narůstá. Uvádí to interní prognóza ruského ministerstva financí s tím, že HDP Ruska se letos sníží až o 12 procent, což je výrazně více než dubnový odhad ruské centrální banky, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na své zdroje.
Česká národní banka zvýšila sazby o 75 bazických bodů na 5,75 procenta – o něco více než jsme očekávali my i trh, který odhadoval nárůst o půl procentního bodu. Relativně holubičí komentáře posledních dní tedy nakonec na dnešním zasedání přebilo velmi jestřábí vyznění květnové prognózy, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Národní banka má pro zvyšování sazeb zažitou argumentaci. Řídí se podle jednoduché rovnice: rostou ceny, zvyšujeme sazby. Inflační pásmo je pro Českou národní banku modla. Pásmo kolem dvou procent meziročního růstu.
Česká národní banka výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 13,1 procenta. Únorová prognóza přitom počítala s 8,5procentní inflací. Ekonomové také zhoršili odhad letošního růstu HDP na 0,8 procenta. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy, kterou představil guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Hrubý domácí produkt České republiky letos v první čtvrtletí stoupl meziročně o 4,6 procenta. Překonal tak drtivou většinu očekávání. Mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů růst pouze o 4,3 procenta. Za svižným růstem ovšem z podstatné části stojí také citelně ponížená srovnávací základna loňského prvního čtvrtletí, kdy byla ekonomika stále v sevření silných protipandemických opatření.
„O tom, že letošní rok bude spojen s vysokou inflací, nikdo nepochybuje. Otázkou však je, jak se bude vyvíjet růst naší ekonomiky. Dobré výsledky z prvního čtvrtletí se budou v následujících čtvrtletích zhoršovat, což může vést až do stagflace,“ komentuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Navzdory vysoké inflaci, přetrvávajícím překážkám v průmyslu a začátku války na Ukrajině česká ekonomika v úvodu roku vzrostla meziročně o 4,6 procenta. Proti poslednímu loňskému čtvrtletí se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,7 procenta, uvádí předběžný odhad Českého statistického úřadu. Čísla jsou lepší, než odhadovali analytici.
Americká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla v ročním přepočtu o 1,4 procenta. Ve své předběžné zprávě to uvedlo americké ministerstvo obchodu. Je to překvapivý výsledek a znamená to první pokles od roku 2020, kdy na ekonomiku nepříznivě dolehla pandemie. I tentokrát k propadu přispěly nové případy nákazy covidem-19. Ve čtvrtém čtvrtletí se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil v ročním přepočtu o 6,9 procenta.
