Německo v květnu poprvé od roku 1991 vykázalo měsíční deficit zahraničního obchodu. Přispělo k tomu nečekané snížení vývozu způsobené slabší poptávkou v zemích Evropské unie. Podle sezonně přepočtených údajů činil deficit zahraničního obchodu jednu miliardu eur (24,7 miliardy korun).
Optimistické chvíle na trzích vystřídaly obavy o světový ekonomicky růst, který je ohrožen inflačními tlaky. Tak by se dal popsat uplynulý týden, kdy se s patřičnou razancí vrátili „medvědi“ na burzu. Obavy zesílily po vlně makrodat a zasedání ECB, která jako poslední kapitulovala s představou, že inflace je pouze dočasný fenomén. Obavy o udržitelnost zadlužení evropských ekonomik jsou tedy možná znovu na stole.
Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí téměř na polovinu – z loňských 5,7 procenta se sníží na 2,9 procenta. Předpověděla to dnes Světová banka (SB). Zhoršila tak svou lednovou prognózu, ve které počítala s růstem o 4,1 procenta. Za zhoršením výhledu podle banky stojí válka na Ukrajině, rostoucí inflace a zvyšující se úrokové sazby.
Dobrou zprávu nese ratingová agentura Fialově vládě. Česku totiž zhoršení ratingu bezprostředně nehrozí. Země si prý dokonce může dovolit osekávat dluh pomaleji než okolní země. Potvrzuje se tak, že veřejné finance České republiky nejsou v rozvratu, jak se loni mylně tvrdilo v rámci předvolebního boje.
Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí pozitivně překvapila. Podle dnes zveřejněného, zpřesněného odhadu ČSÚ rostla totiž meziročně o 4,8 procenta. Mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů počítali jen s růstem čítajícím 4,6 procenta.
Na začátku roku se české ekonomice poměrně dařilo. Mezikvartální růst HDP zrychlil na 0,9 procenta, meziročně si hospodářství polepšilo o téměř pět procent. „Na ekonomiku sice doléhala vysoká inflace, avšak začátek války na Ukrajině měl zatím ještě zcela marginální vliv,“ píše ve svém komentáři Petr Dufek, hlavní ekonom banky Creditas.
Česká ekonomika rostla i přes nepříznivé okolnosti nadále v prvním kvartálu letošního roku. Meziročně přidala 4,8 procenta, oproti čtvrtému kvartálu loňského roku posílila téměř o procento, uvedl Český statistický úřad. Růst táhly především útraty domácností. Ty však v posledních měsících začínají šetřit, upozorňují statistici.
Ruská centrální banka dnes na mimořádném zasedání svého měnového výboru snížila základní úrokovou sazbu o tři procentní body na 11 procent. Inflační tlaky se podle ní díky posílení rublu zmírňují a podobně klesají inflační očekávání domácností a podniků, oznámila banka. Ekonomiku navíc čeká pokles, který bude z velké části výsledkem válečného tažení ruských vojsk na Ukrajinu.
Německé hospodářství v prvním letošním čtvrtletí vykázalo proti předchozím třem měsícům růst o 0,2 procenta. Po poklesu v posledním čtvrtletí loňského roku se hrubý domácí produkt (HDP) i přes následky pandemie nemoci covid-19 a ruské invaze na Ukrajinu dokázal vrátit k růstu. Na celý letošní rok německá vláda počítá s růstem HDP o 2,2 procenta.
Globální dluh napříč všemi sektory v prvním čtvrtletí stoupl na rekordních více než 305 bilionů USD (7,2 biliardy korun). Nejvíce si půjčily dvě největší ekonomiky světa, Čína a Spojené státy. Poměr globálního dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) ale klesl.
Češi mají moc peněz a pořád utrácejí. Proto jim zvyšováním sazeb chceme naznačit, že je v současnosti lepší šetřit, říká viceguvernér České národní banky Tomáš Nidetzký. Ten byl ještě nedávno označován za možného budoucího guvernéra ČNB po Jiřím Rusnokovi, který v polovině roku v této funkci končí. Situace se však změnila, prezident Miloš Zeman jmenoval budoucím guvernérem Aleše Michla. „Až při setkání s prezidentem jsem pochopil, že mu vadí zvyšování sazeb,“ říká Nidetzký.
