Evropská centrální banka musí pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, i když roste pravděpodobnost recese v eurozóně. V rozhovoru s lotyšským zpravodajským serverem Delfi to uvedla prezidentka ECB Christine Lagardeová. Zvyšováním úrokových sazeb se banka snaží zastavit růst spotřebitelských cen.
Čínský prezident Si Ťin-pching má další důvod k radosti. Čínská ekonomika rostla více, než se očekávalo, a to navzdory problémům s protipandemickými opatřeními.
Vládní dluh v členských zemích Evropské unie se na konci druhého čtvrtletí snížil na 86,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 87,5 procenta v závěru prvního čtvrtletí. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat. Vládní dluh klesl ve všech členských zemích s výjimkou České republiky, Lucemburska a Nizozemska - Česko bylo v tomto ohledu druhou nejhorší zemí v EU.
V mediálním stínu války na Ukrajině a evropské energetické krize se skrývá přízrak, jenž může dále přitížit i české ekonomice. Hrozba „tvrdého přistání“ čínského hospodářství. Podle nejnovějších prognóz totiž letos nelze vyloučit, že vykáže růst pod tříprocentní úrovní. To by sice stále bylo znatelně více, než o kolik vzroste česká ekonomika, nicméně plán pekingského politbyra byl pro letošek docela jiný: 5,5procentní růst.
Vláda v Berlíně očekává, že německá ekonomika se kvůli energetické krizi, rostoucím cenám a omezeným dodávkám příští rok propadne do recese a vykáže pokles o 0,4 procenta. S odvoláním na informované zdroje o tom informovala agentura Reuters. Mluvčí ministerstva hospodářství v reakci sdělil, že ministr Robert Habeck zveřejní aktualizované údaje příští týden.
Ukrajinská ekonomika, kterou zdevastovala invaze ruských vojsk, v letošním roce klesne o 35 procent, odhaduje Světová banka (SB). Její nová prognóza je oproti té z června už mnohem optimističtější. Tři měsíce dozadu SB počítala s propadem ukrajinského HDP o 45,1 procenta.
Zpřesněný odhad růstu české ekonomiky nadále ukazuje, že hospodářství šlape. Firmy dále zvyšují investice, domácnostem ale meziročně klesají příjmy. A odborníci upozorňují, že hubené období je teprve před námi.
Hrubý domácí produkt (HDP) Německa letos i přes všechny dopady ruské invaze na Ukrajinu vykáže růst o 1,4 procenta, v roce příštím ale o 0,4 procenta klesne. Na tiskové konferenci v Berlíně to oznámili zástupci čtyř předních německých ekonomických institutů. Jejich prognóza počítá s návratem k hospodářskému růstu v roce 2024, kdy by ekonomika mohla vykázat růst o 1,9 procenta.
Mladé trhy v Asii letos poprvé za více než 30 let porostou rychleji než Čína. Ve svém nejnovějším výhledu to uvádí Asijská rozvojová banka (ADB). Navzdory známkám oživení ale snížila prognózu růstu hrubého domácího produktu (HDP) pro ekonomiky regionu, hlavně kvůli dlouhodobé politice nulové tolerance nemoci COVID-19 v Číně.
Ruská ekonomika se na úroveň z doby před zahájením útoku na Ukrajinu pravděpodobně nevrátí dříve než v roce 2030. Předpovídá to podle agentury Reuters zpráva evropské ratingové agentury Scope Ratings. Rusko v důsledku útoku na Ukrajinu čelí rozsáhlým sankcím ze strany západních zemí.
Německé hospodářství před sebou nemá příliš jasné vyhlídky. Ekonomika spolkové země se podle ekonomů řítí do recese. Důvodem je celoevropská energetická krize, kterou odstartovala válka na Ukrajině.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Na současné úrovni je základní úroková sazba od června. Finanční trh očekával, že české úrokové sazby zůstanou stabilní, přestože centrální banky eurozóny i Spojených států v září přistoupily ke zpřísnění měnové politiky.
