Německá ekonomika kvůli následkům pandemie nemoci covid-19 a ruské invaze na Ukrajinu letos vzroste jen o 1,5 procenta, tvrdí šéf vlivného Svazu německého průmyslu (BDI) Siegfried Russwurm. Svaz ještě na začátku roku počítal s meziročním růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 3,5 procenta.
Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí pozitivně překvapila. Podle dnes zveřejněného, zpřesněného odhadu ČSÚ rostla totiž meziročně o 4,8 procenta. Mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů počítali jen s růstem čítajícím 4,6 procenta.
Na začátku roku se české ekonomice poměrně dařilo. Mezikvartální růst HDP zrychlil na 0,9 procenta, meziročně si hospodářství polepšilo o téměř pět procent. „Na ekonomiku sice doléhala vysoká inflace, avšak začátek války na Ukrajině měl zatím ještě zcela marginální vliv,“ píše ve svém komentáři Petr Dufek, hlavní ekonom banky Creditas.
Česká ekonomika rostla i přes nepříznivé okolnosti nadále v prvním kvartálu letošního roku. Meziročně přidala 4,8 procenta, oproti čtvrtému kvartálu loňského roku posílila téměř o procento, uvedl Český statistický úřad. Růst táhly především útraty domácností. Ty však v posledních měsících začínají šetřit, upozorňují statistici.
Ruská centrální banka dnes na mimořádném zasedání svého měnového výboru snížila základní úrokovou sazbu o tři procentní body na 11 procent. Inflační tlaky se podle ní díky posílení rublu zmírňují a podobně klesají inflační očekávání domácností a podniků, oznámila banka. Ekonomiku navíc čeká pokles, který bude z velké části výsledkem válečného tažení ruských vojsk na Ukrajinu.
Německé hospodářství v prvním letošním čtvrtletí vykázalo proti předchozím třem měsícům růst o 0,2 procenta. Po poklesu v posledním čtvrtletí loňského roku se hrubý domácí produkt (HDP) i přes následky pandemie nemoci covid-19 a ruské invaze na Ukrajinu dokázal vrátit k růstu. Na celý letošní rok německá vláda počítá s růstem HDP o 2,2 procenta.
Globální dluh napříč všemi sektory v prvním čtvrtletí stoupl na rekordních více než 305 bilionů USD (7,2 biliardy korun). Nejvíce si půjčily dvě největší ekonomiky světa, Čína a Spojené státy. Poměr globálního dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) ale klesl.
Češi mají moc peněz a pořád utrácejí. Proto jim zvyšováním sazeb chceme naznačit, že je v současnosti lepší šetřit, říká viceguvernér České národní banky Tomáš Nidetzký. Ten byl ještě nedávno označován za možného budoucího guvernéra ČNB po Jiřím Rusnokovi, který v polovině roku v této funkci končí. Situace se však změnila, prezident Miloš Zeman jmenoval budoucím guvernérem Aleše Michla. „Až při setkání s prezidentem jsem pochopil, že mu vadí zvyšování sazeb,“ říká Nidetzký.
Evropská komise výrazně snížila odhad letošního růstu české ekonomiky na 1,9 procenta. Ještě v únoru přitom odhadovala, že poroste o 4,4 procenta.
Čínský průmysl v dubnu meziročně klesl o 2,9 procenta a maloobchod dokonce o 11,1 procenta. V obou případech je to výrazně více, než se čekalo. Na vině je striktní proticovidová politika čínské vlády. Čínský jüan se po zveřejnění údajů pohybuje kolem svého 20měsíčního minima vůči dolaru.
Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze zhoršila odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok na 1,8 procenta. V předchozí únorové prognóze počítala letos s růstem hrubého domácího produktu o 3,7 procenta. Růst ekonomiky bude podle asociace ovlivněn dopady války na Ukrajině, problémy v dodavatelských řetězcích a inflací. Ta by měla letos podle nových odhadů ČBA stoupnout na průměrných 12,4 procenta.
