Energetická krize a inflace pošle letos českou ekonomiku do recese. Hrubý domácí produkt (HDP) podle odhadu poradenské společnosti Deloitte klesne o 1,1 procenta. Za celý rok by průměrná inflace měla dosáhnout 8,5 procenta. Deloitte také varuje, že stát na daních vybere méně, než nyní kabinet Petra Fialy očekává.
Inflace nejspíš nadále zůstane dvouciferná a může za to i aktuální politika České národní banky, myslí si bývalá zástupkyně České republiky ve Světové bance a respektovaná ekonomka Jana Matesová. Jak se podle ní bude vyvíjet česká ekonomika v příštím roce?
Jak se bude česká ekonomika vyvíjet v následujícím komplikovaném roce? Byznysový portál newstream.cz přináší sérii pohledů významných tuzemských ekonomů. Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek předpokládá, že po prvotním útlumu začne poptávka opět oživovat.
Česká ekonomika v příštím roce zpomalí. Podle predikcí ministerstva financí a České národní banky (ČNB) za celý rok vykáže pokles hrubého domácího produktu (HDP), analytici očekávají slabý růst do jednoho procenta. Vysoká inflace by se měla postupně snižovat, ale stále zůstane nad dvouprocentním cílem ČNB. I proto podle analytiků nepřikročí ČNB dříve než v polovině roku ke snižování základních úrokových sazeb. Instituce i analytici očekávají také mírné zvýšení nezaměstnanosti.
Už za týden si připomeneme třicáté výročí vzniku samostatné České republiky. Rozpad česko-slovenské federace nastal k 31. 12. 1992. Dne 1. ledna tak Česko slaví nejen Nový rok, ale pravidelně si připomíná též Den obnovy samostatného českého státu. Slováci ten den mají v kalendáři coby Den vzniku Slovenskej republiky. Z hlediska ryze ekonomického dopadli v uplynulých třiceti letech lépe Češi. A to po takřka všech stránkách. Byť jistě i Slováci učinili značný pokrok a jeden čas dokonce náskok Česka v národohospodářské výkonnosti význačně stahovali.
„V recesním prostředí příštího roku budou akciové trhy velmi volatilní a pravděpodobně dojde jen k mírnému růstu oproti dnešním hodnotám,“ uvádí ve svém výhledu analytik BHS Timur Barotov.
Čínská ekonomika v příštím roce téměř jistě nebude vypadat jako čínská ekonomika v roce 2019, tedy těsně před pandemií covidu-19. Podle analytiků už tam větší roli hraje digitální ekonomika a rovněž obnovitelné zdroje energie, po zásahu státních úřadů se naopak snížil vliv realitního sektoru a také infrastruktury. Shodují se na tom analytici, na které se odvolává server americké televize CNBC.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Číně v listopadu zpomalil na 1,6 procenta z říjnových 2,1 procenta. Inflace se tak dostala na nejnižší úroveň za osm měsíců. Oznámil to čínský statistický úřad. Výrobní ceny, které jsou indikátorem budoucího vývoje spotřebitelských cen, se v listopadu dokonce meziročně snížily, a to o 1,3 procenta.
Nepříznivý demografický vývoj v západním světě znamená zpomalení globálního ekonomického růstu. Země považované dnes za rozvíjející se se budou přibližovat největším ekonomikám současného světa v čele s USA, Čínou či Německem. Největší hrozbou bude protekcionismus a změna klimatu. To jsou hlavní body ekonomického výhledu banky Goldman Sachs na dalších 50 let, o kterých informovala agentura Bloomberg.
Český statistický úřad zpřesnil svůj předběžný odhad výkonu české ekonomiky v letošním třetím čtvrtletí. Ta podle něj meziročně rostla o 1,7 procenta, zatímco mezičtvrtletně ztratila 0,2 procenta. Jedná se tedy o dvojí zlepšení oproti předběžnému odhadu.
Indie se do konce desetiletí může stát třetí největší ekonomikou světa, předstihne Japonsko a Německo. Myslí si to analytici společností S&P Global a Morgan Stanley. Prognóza S&P vychází z předpokladu, že roční nominální růst hrubého domácího produktu (HDP) Indie bude do roku 2030 činit v průměru 6,3 procenta. Podobně Morgan Stanley odhaduje, že HDP Indie se do roku 2031 pravděpodobně více než zdvojnásobí proti současné úrovni.
