Fakt, že ČNB nezvýšila sazby, je podle Pavla Sobíška, hlavního ekonoma Unicredit Bank, v pořádku. Sazby jsou již tak dost vysoké, je dobré si nechat čas a zhodnotit, jak se výše sazeb promítne do ekonomiky, míní Sobíšek. Není podle něj vyloučené, že k nějakému zvýšení sazeb na podzim ještě dojde. Česká ekonomika se podle něj recesi přesto asi nevyhne. Je prý otázkou, jak bude hluboká, a jak dlouhá.
Podnikatelská nálada v Německu v červenci klesla na nejslabší úroveň za dva roky, hospodářskou aktivitu podkopávají vysoké ceny energií a hrozící nedostatek zemního plynu. Vyplývá to z průzkumu mnichovského ekonomického institutu Ifo. Podle prezidenta Ifo Clemense Fuesta stojí německá ekonomika na prahu recese.
Save gas for a safe winter. Tak zní slogan chystaného krizového plánu na šetření s plynem kvůli očekávaným propadům v dodávkách cenné suroviny.
Čína pokračuje v politice tvrdých restrikcí proti šíření covidu, a tak v uplynulých měsících hned několikrát uzavřela celá města včetně Šanghaje. Důsledek? Zabrždění růstu ekonomiky navzdory tomu, že se Číně daří nakupovat levnou ruskou ropu. Problémy již pociťují obyčejní Číňané, kteří začínají tlačit na centrální vládu.
Růst ekonomiky Evropské unie bude v příštím roce proti původním odhadům výrazně pomalejší, zejména kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajinu. Ve své letní prognóze to uvedla Evropská komise (EK). Česko bude dál patřit k zemím s nadprůměrnou inflací.
Německo v květnu poprvé od roku 1991 vykázalo měsíční deficit zahraničního obchodu. Přispělo k tomu nečekané snížení vývozu způsobené slabší poptávkou v zemích Evropské unie. Podle sezonně přepočtených údajů činil deficit zahraničního obchodu jednu miliardu eur (24,7 miliardy korun).
Česká ekonomika letos v prvním čtvrtletí stoupla meziročně podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu o 4,9 procenta. Statistici už v květnu uvedli, že růst táhla převážně spotřeba domácností.
Slovenská ekonomika letos poroste o 1,4 procenta, uvádí ve své nové makroekonomické prognóze slovenská centrální banka. Ta svůj odhad výrazně zhoršila. V březnové prognóze ještě počítala s dvojnásobným tempem růstu. Inflace bude podle bankéřů letos i příští rok přes 10 procent.
Německá ekonomika kvůli následkům pandemie nemoci covid-19 a ruské invaze na Ukrajinu letos vzroste jen o 1,5 procenta, tvrdí šéf vlivného Svazu německého průmyslu (BDI) Siegfried Russwurm. Svaz ještě na začátku roku počítal s meziročním růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 3,5 procenta.
Americká centrální banka (Fed) zvýšila základní sazbu podle očekávání analytiků o 0,75 procentního bodu, tedy do pásma 1,50 až 1,75 procenta. Banka to oznámila na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru. Zvýšení základního úroku je největší od roku 1994. Důvodem zvýšení je zejména rychlý růst cen a v posledních týdnech i situace na finančních trzích. Podle šéfa Fedu Jeromeho Powella se další zvýšení dá očekávat na červencovém zasedání Fedu, uvedla agentura Bloomberg.
Optimistické chvíle na trzích vystřídaly obavy o světový ekonomicky růst, který je ohrožen inflačními tlaky. Tak by se dal popsat uplynulý týden, kdy se s patřičnou razancí vrátili „medvědi“ na burzu. Obavy zesílily po vlně makrodat a zasedání ECB, která jako poslední kapitulovala s představou, že inflace je pouze dočasný fenomén. Obavy o udržitelnost zadlužení evropských ekonomik jsou tedy možná znovu na stole.
