Veřejné zadlužení České republiky loni narostlo v nominálním vyjádřením nejvíce v historii, a to o 430,4 miliardy korun. Nárůst zadlužení tak překonal nárůsty z pandemických let 2020 a 2021, které činily zhruba 413, respektive 417 miliard korun.
Světová banka upravila výhled globálního růstu pro rok 2023 na dvě procenta z lednových 1,7 procenta. V pondělí, kdy začalo každoroční jarní zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB), to podle agentury Reuters uvedl prezident SB David Malpasse. Varoval ale, že zpomalení ze silnějšího růstu v roce 2022 zvýší dluhové problémy rozvojových zemí.
Stav českých veřejných financí není utěšený. Na druhou stranu všechna ta kritická tvrzení o tom, že jdeme „řeckou cestou“, jsou notně přestřelená. Často jen přiživují frustraci části polarizované společnosti, která do dané problematiky nemá dostatečný vhled, ale strach ze státního bankrotu – jakkoli neopodstatněný – umocňuje její již tak značnou úzkost a tíseň.
Česká ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 mezičtvrtletně klesla o 0,4 procenta a meziročně stoupla o 0,3 procenta. HDP za celý rok stouplo o 2,5 procenta. Zpřesněné údaje za daná období dnes zveřejnil Český statistický úřad.
Česko letos čeká mírná recese, hrubý domácí produkt (HDP) klesne o 0,1 procenta a země se bude potýkat s vysokou inflací, která bude činit 13 procent. Uvádí to zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kterou představili premiér Petr Fiala (ODS) a generální tajemník OECD Mathias Cormann na tiskové konferenci v Praze. Zpráva Česku také doporučuje rozpočtovou konsolidaci. Podle Fialy chce vláda ročně snižovat strukturální deficit o jedno procento HDP, tedy zhruba 70 miliard korun.
Překonání rozdílu ve mzdách mezi muži a ženami by zvýšilo globální hrubý domácí produkt (HDP) zhruba o sedm procent, respektive o sedm bilionů dolarů (asi 155 bilionů korun). Uvádí to zpráva společnosti Moody's Analytics. Při aktuálním tempu ale vyrovnání rozdílů potrvá podle ní 132 let.
Česká ekonomika v loňském roce meziročně stoupla podle zpřesněného odhadu o 2,4 procenta. Statistici tak zhoršili svůj odhad z konce ledna, kdy uváděli růst o 2,5 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ). V posledním čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) meziročně vzrostl o 0,2 procenta, proti třetímu čtvrtletí naopak klesl o 0,4 procenta. Druhý mezičtvrtletní pokles v řadě znamená, že se česká ekonomika dostala do technické recese.
Aktivita v čínském zpracovatelském sektoru v únoru rostla nejrychleji za více než desetiletí. Pomohlo k tomu zrušení omezení, která měla bránit šíření nemoci covid-19, koncem loňského roku. Index nákupních manažerů (PMI) ve zpracovatelském průmyslu stoupl na 52,6 bodu z lednových 50,1 bodu. Překonal tak odhady analytiků a stoupl na nejvyšší hodnotu od dubna 2012. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil čínský statistický úřad.
Spanilá jízda vzhůru akcií čínských společností prozatím skončila. Široký index MSCI China, který sleduje více jak 700 čínských titulů, od konce října do konce listopadu posílil téměř o 110 procent. Eskalace napětí mezi USA a Čínou kvůli čínským špionážním balónům a vybírání zisků na světových trzích, jenž je patrné od začátku února, srazily tyto zisky na polovinu. Lednový růst je tak téměř vynulován. Řada analytiků a portfolio manažerů však zůstává pozitivní a vidí výrazný potenciál růstu, upozorňuje makléřka z J&T Tereza Jalůvková.
Šok, kterému ukrajinská ekonomika čelí od 24. února loňského roku, je enormní. Ze dne na den přišla země o možnost exportovat do velké části světa, řada firem se musela přeorientovat na válečnou ekonomiku. Ale Zelenského ekonomické kroky jsou natolik efektivní, že dosavadní účet za válku je výrazně lepší, než se dalo čekat. A chválí jej i Mezinárodní měnový fond.
Míra inflace v Japonsku se v lednu vyšplhala na maximum za 41 let, podniky totiž přesouvaly zvýšené náklady na domácnosti. Spotřebitelské ceny bez zahrnutí čerstvých potravin se tak meziročně zvýšily o 4,2 procenta po prosincovém nárůstu o 4,0 procenta, oznámila japonská vláda. Ceny tak rostly nejrychleji od září 1981, kdy ropná krize na Blízkém východě vedla k prudkému zdražení paliv.
